<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=AngusGormanston</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=AngusGormanston"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/AngusGormanston"/>
	<updated>2026-11-19T05:17:51Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_vyraz%C3%ADte_za_pt%C3%A1ky_do_Prahy,_vyhn%C4%9Bte_se_dav%C5%AFm_a_hluku&amp;diff=422363</id>
		<title>Když vyrazíte za ptáky do Prahy, vyhněte se davům a hluku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_vyraz%C3%ADte_za_pt%C3%A1ky_do_Prahy,_vyhn%C4%9Bte_se_dav%C5%AFm_a_hluku&amp;diff=422363"/>
		<updated>2026-10-05T21:58:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;AngusGormanston: Die Seite wurde neu angelegt: „Termíny stříhání se řídí vegetačním cyklem, ne kalendářním pohodlím. Hlavní tvarovací a bezpečnostní řezy se dělají mimo období hnízdění ptáků, tedy nejlépe od listopadu do konce února. V létě se odstřihávají jen výmladky, suché větve a větve, které ohrožují provoz nebo bezpečnost chodců. Výjimkou jsou rychlerostoucí dřeviny v uličních stromořadích, u nichž se průklest provádí i v červnu a červenci,…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Termíny stříhání se řídí vegetačním cyklem, ne kalendářním pohodlím. Hlavní tvarovací a bezpečnostní řezy se dělají mimo období hnízdění ptáků, tedy nejlépe od listopadu do konce února. V létě se odstřihávají jen výmladky, suché větve a větve, které ohrožují provoz nebo bezpečnost chodců. Výjimkou jsou rychlerostoucí dřeviny v uličních stromořadích, u nichž se průklest provádí i v červnu a červenci, ale vždy po dohodě se správcem zeleně. Pokud narazíte na hnízdo s vejci nebo mláďaty, práce se okamžitě přerušuje.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Uzavírka tunelu na pražském okruhu nebo v centru města neznamená jen zdržení. Mnohem horší je, že se tisíce řidičů vydají stejnou náhradní cestou a vytvoří kolonu, která se během několika minut změní v nehybnou frontu. Rozhoduje proto okamžik, kdy se rozhodnete, kam odbočíte. Kdo reaguje až u zátarasu, obvykle skončí v nejpomalejší variantě.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Typická chyba je spoléhat na to, že „to nějak vyjedeš&amp;quot;. Bez tréninku to znamená zpocené tričko a zbytečnou únavu. Druhá chyba je jezdit po hlavních tazích, které jsou sice přehledné, ale vedou přes návrší. Třetí chyba je ignorovat jednosměrky. V centru často platí, že ulice z kopce je jednosměrná nahoru. Pak musíš hledat jinudy. Vždycky si proto ověř, jestli se po zvolené trase dá projet v obou směrech, nebo jestli tě to pošle zpátky do kopce.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Sběrné dvory v Praze přijímají léky také, ale jejich role je jiná. Hodí se ve chvíli, kdy doma vyklízíte větší množství: prošlé léky po zemřelém příbuzném, staré zásoby z chaty nebo léky, které už nelze vrátit do lékárny kvůli poškozenému obalu. Sběrný dvůr je také správné místo pro injekční stříkačky, jehly a další ostrý zdravotnický odpad, který do běžné lékárny nepatří. Naopak tam nevoďte léky v tekuté formě volně vylité do igelitky. Vždy je nechte v uzavřené nádobě, nejlépe v originálním balení. Pokud si nejste jistí, zda dvůr daný druh odpadu přijme, zavolejte předem. Ušetříte si cestu i vysvětlování na místě.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Vlhkost napadá pojivo. Grafit sám o sobě vodu nevsakuje, ale vosk a tuk ano. Při relativní vlhkosti nad šedesát procent začne pojivo bobtnat, měknout a částečně se rozkládat. Tuha ztvrdne na povrchu, kde voda zaschla, ale uvnitř zůstane mazlavá. Poznáte to podle toho, že se tužka při psaní drolí, zanechává mastné šmouhy a hrot se lámě pod neobvykle malým tlakem. Někdy se na tuhé objeví bílý povlak, což je směs vosku a minerálních solí z vodního kamene.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Základní pravidlo zní: čím dřív, tím líp. Nejlepší doba je od svítání do zhruba dvou hodin po něm, kdy jsou ptáci aktivní a zpívají. Večer se situace opakuje před soumrakem. Přes den, zvlášť v horkých letních měsících, toho mnoho neuvidíte. Další chybou je vyrazit v pestrém oblečení a mluvit nahlas. Tmavé, nenápadné oblečení a ticho dělají víc než drahá optika.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pro pěvce a datly jsou ideální listnaté lesy na okrajích města — třeba oblast kolem Kunratického lesa nebo Divoké Šárky. Tady platí, že ptáky nejčastěji najdete podle sluchu. Naučte se alespoň pár hlasů: pěnkava, kos, drozd a sýkora jsou základ. Kdo chodí jen podle očí, přijde o většinu toho, co se v korunách odehrává. Na dravce a kroužící ptáky se vyplatí otevřené plochy a okraje lesů, kde je dobrý rozhled.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Praha není jen město památek a dopravy. Díky řece, lesům na okrajích a řadě parků tu žije přes dvě stě druhů ptáků, od běžných sýkor po vzácné dravce. Kdo chce ptáky opravdu pozorovat, musí ale vědět kdy, kde a jak se chovat. Následující řádky shrnují, co funguje a co naopak pozorování spolehlivě pokazí.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Praktická výbava je jednoduchá: binokulár s rozumným zvětšením (8x až 10x stačí), zápisník nebo mobil s poznámkami a pevná obuv. Stativ na začátek nepotřebujete. Typická chyba je chodit příliš rychle a příliš daleko. Lepší je zůstat na jednom místě půl hodiny a nechat ptáky, aby si na vás zvykli. Také se nevyplácí vstupovat do porostů mimo cesty — rušíte hnízdění a v chráněných územích je to zakázané.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Respektujte pravidla lokalit a nikdy nechoďte blízko hnízd, zvlášť na jaře. Pokud pták varovně křičí nebo odlétá a vrací se, jste příliš blízko a měli byste ustoupit. Fotografování s bleskem na blízko ptákům škodí. Kdo se těmito zásadami řídí, uvidí v Praze za jedno ráno víc druhů než za celý den v centru. Trpělivost a klid jsou nakonec důležitější než místo samotné.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Kam se vydat podle toho, co chcete vidět Pro vodní ptactvo a racky je nejlepší oblast soutoku Vltavy a Berounky a přilehlé tůně. Uvidíte tu kormorány, volavky, lysky i vzácnější druhy kachen. Stejně dobré je okolí Zbraslavi a břehy řeky mimo centrum, kde je méně lidí. Naopak v centru na Kampě nebo u Národního divadla narazíte hlavně na kachny městské a labutě, které jsou na lidi zvyklé a jejich pozorování nemá velkou cenu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>AngusGormanston</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:AngusGormanston&amp;diff=422362</id>
		<title>Benutzer:AngusGormanston</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:AngusGormanston&amp;diff=422362"/>
		<updated>2026-10-05T21:58:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;AngusGormanston: Die Seite wurde neu angelegt: „Váš průvodce dílnou i obývákem žije už dlouho. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejvíc mě baví hledat cesty, jak si usnadnit život.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce dílnou i obývákem žije už dlouho. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejvíc mě baví hledat cesty, jak si usnadnit život.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>AngusGormanston</name></author>
	</entry>
</feed>