<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=HanneloreSalisbu</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=HanneloreSalisbu"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/HanneloreSalisbu"/>
	<updated>2026-09-28T00:58:15Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Zazimov%C3%A1n%C3%AD_kurn%C3%ADku:_vlhkost_zab%C3%ADj%C3%AD_v%C3%ADc_ne%C5%BE_mr%C3%A1z&amp;diff=343735</id>
		<title>Zazimování kurníku: vlhkost zabíjí víc než mráz</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Zazimov%C3%A1n%C3%AD_kurn%C3%ADku:_vlhkost_zab%C3%ADj%C3%AD_v%C3%ADc_ne%C5%BE_mr%C3%A1z&amp;diff=343735"/>
		<updated>2026-09-18T23:01:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;HanneloreSalisbu: Die Seite wurde neu angelegt: „Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď je „tlustá&amp;quot;. Rozhoduje součin objemové tepelné kapacity materiálu a jeho hmotnosti v konstrukci. Těžké materiály jako plná cihla, beton nebo vápenopísek pojmou na stejný objem výrazně více tepla než pórobeton či dřevo. Pokud ale za tepelnou hmotu považuješ jen cihlovou příčku, která má 10 cm, budeš zklamaný – taková stěna se během dne ohřeje i vychladne příliš rychle.&amp;lt;b…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď je „tlustá&amp;quot;. Rozhoduje součin objemové tepelné kapacity materiálu a jeho hmotnosti v konstrukci. Těžké materiály jako plná cihla, beton nebo vápenopísek pojmou na stejný objem výrazně více tepla než pórobeton či dřevo. Pokud ale za tepelnou hmotu považuješ jen cihlovou příčku, která má 10 cm, budeš zklamaný – taková stěna se během dne ohřeje i vychladne příliš rychle.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Islanďané si nemohou dovolit plýtvat teplem, protože ho mají hodně, ale jeho rozvod je nákladný. Proto se teplo z geotermálních elektráren používá i k sušení ryb, vytápění skleníků s banány a tavení sněhu na chodnících. Odpadní voda po předání tepla se ochlazuje v chladicích věžích a část se vrací zpět do podzemí, aby se tlak v rezervoáru nevyčerpal. Tento cyklus je příkladem toho, že geotermální energie není jen zdrojem, ale i systémem, který je třeba udržovat v rovnováze.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Hřady umístěte tak, aby ptáci seděli co nejvýš, ale hlavou nebyli u stropu. Slepice v noci ztrácejí teplo hlavně přes hřebínek a běháky. Hřad ze dřeva o průměru asi čtyř centimetrů umožní prsty obemknout a přitisknout peří. Kovové hřady jsou v mrazu nepříjemné a studí, dřevo nebo silnější větev je lepší volba.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Barva dřeva hraje větší roli, než se na první pohled zdá. Tmavé masivní kusy, jako je dub nebo ořech, působí v malém obýváku jako blok. Pokud po nich toužíte, použijte je jen na jednu dominantu – třeba konferenční stolek nebo jídelní stůl – a zbytek nechte ve světlejším odstínu. Světlé dřevo, jako je jasan, bříza nebo javor, místnost opticky zvětší. Stejně důležitá je textura: hladké povrchy bez výrazné kresby působí lehčeji než rustikální masiv s hrubými letokruhy. Vyhněte se kombinaci více různých odstínů dřeva v jednom malém prostoru. Dva až tři příbuzné tóny stačí, jinak vznikne neklid.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Krmivo mírně zvyšte, zvlášť obiloviny, protože ptáci potřebují energii na zahřátí. Kukuřice nebo pšenice večer pomůže udržet teplo přes noc. Naopak vynechejte nadměrné množství krmiva, které se rozsype a navlhne. Zkažené zbytky na zemi lákají hlodavce, kteří si v zimě hledají úkryt právě v kurníku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Povrch potáhněte balicím papírem nebo přelepte bílým papírem, teprve pak kreslete. Fixy na karton prosakují a špiní ruce. Na „sporák&amp;quot; stačí černé kolečko, na „dřez&amp;quot; modrý obdélník. Nezabíhejte do detailů – čím méně kresbiček, tím víc prostoru pro dětskou fantazii. Po dokončení nechte děti, ať si samy nalepí cenovky, jmenovky nebo obrázky jídla. Hra pak funguje déle, protože si ji přivlastní.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Než začneš počítat tloušťku, urči, jak budeš teplo dodávat. Jiné nároky má přímotopné vytápění, jiné krbová vložka a jiné podlahové topení. U krbu nebo kamen jde o to, aby zdivo pohltilo špičkový výkon a uvolňovalo ho po vypnutí. Tam se osvědčuje masivní jádro z plných cihel nebo betonu o tloušťce 15–25 cm, které je z vnější strany opatřené izolací, aby teplo neuníkalo ven. U podlahového topení naopak potřebuješ hmotu nad trubkami, obvykle 5–8 cm betonu, aby se teplo rovnoměrně rozložilo.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nízké podkroví pod šikminou neznamená, že se v něm nedá bydlet nebo pracovat. Znamená jen, že je potřeba přestat myslet v půdorysu a začít myslet v profilech. Rozhoduje výška v místě, kde člověk stojí, sedí nebo se ohne, ne celková plocha. Prvním krokem je proto změřit si výšku v každém místě, kde se bude skutečně pohybovat. Když víte, že v hřebeni máte dvacet centimetrů nad hlavou a u okapu sotva metr, máte zadání. Všechno ostatní se od něj odvíjí.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Největší chybou při zazimování kurníku je utěsnění všech škvír. Slepice snesou mráz lépe než průvan a vlhko. Cílem není vytápět, ale udržet sucho a čistý vzduch. Vlhkost se sráží na peří, to ztrácí izolační schopnost a pták promrzne i při několika stupních nad nulou.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Praktické pravidlo pro běžný dům: pokud chceš akumulovat teplo ze slunce přes prosklenou stěnu, použij na vnitřní straně masivní zdivo o tloušťce 10–15 cm s tmavým povrchem. Pro akumulační kamna stačí 12–18 cm šamotu nebo cihel v jádru a vnější plášť z plechu. Vždy měř tloušťku od zdroje tepla, ne od vnějšího líce. A nezapomeň, že vlhkost materiálu snižuje jeho tepelnou vodivost – mokré zdivo akumuluje hůř a může i praskat. Před definitivním rozhodnutím si spočítej konkrétní bilanci pro svůj dům, neboť univerzální tloušťka neexistuje.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Typická chyba je předimenzovaná tloušťka bez izolace. Silná cihlová stěna nasměrovaná do nevytápěného prostoru nebo do venkovního prostředí akumuluje jen málo – teplo utíká dřív, než ho stihneš využít. Vždy je potřeba akumulační jádro obalit izolantem alespoň 8–12 cm, ideálně z minerální vlny nebo jiného nehořlavého materiálu. Další častá chyba je záměna akumulace za izolaci. Pórobeton má sice dobrý tepelný odpor, ale nízkou tepelnou kapacitu, takže jako akumulační vrstva neposlouží.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>HanneloreSalisbu</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:HanneloreSalisbu&amp;diff=343734</id>
		<title>Benutzer:HanneloreSalisbu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:HanneloreSalisbu&amp;diff=343734"/>
		<updated>2026-09-18T23:01:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;HanneloreSalisbu: Die Seite wurde neu angelegt: „Váš průvodce světem interiérů žije už dlouho. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce světem interiérů žije už dlouho. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>HanneloreSalisbu</name></author>
	</entry>
</feed>