<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=HerbertPoirier</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=HerbertPoirier"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/HerbertPoirier"/>
	<updated>2026-10-03T08:36:38Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Po_%C4%8Dem_pozn%C3%A1te_renesan%C4%8Dn%C3%AD_pal%C3%A1c_od_pozd%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_p%C5%99estaveb%3F&amp;diff=198290</id>
		<title>Po čem poznáte renesanční palác od pozdějších přestaveb?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Po_%C4%8Dem_pozn%C3%A1te_renesan%C4%8Dn%C3%AD_pal%C3%A1c_od_pozd%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch_p%C5%99estaveb%3F&amp;diff=198290"/>
		<updated>2026-08-28T03:40:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;HerbertPoirier: Die Seite wurde neu angelegt: „Častou chybou, kterou dělají neznalí, je přelévání piva ze sklenice do sklenice. Na Žižkově se to nikdy nedělalo, protože každý pohyb narušuje strukturu pěny a uvolňuje oxid uhličitý. Pokud chcete respektovat místní tradici, servírujte pivo vždy ve stejné sklenici, ve které bylo načepováno, a nikdy ho nemíchejte. Stejně tak se vyhněte přidávání ledu – to je něco, co by žižkovský štamgast odpustil jen velmi těžko…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Častou chybou, kterou dělají neznalí, je přelévání piva ze sklenice do sklenice. Na Žižkově se to nikdy nedělalo, protože každý pohyb narušuje strukturu pěny a uvolňuje oxid uhličitý. Pokud chcete respektovat místní tradici, servírujte pivo vždy ve stejné sklenici, ve které bylo načepováno, a nikdy ho nemíchejte. Stejně tak se vyhněte přidávání ledu – to je něco, co by žižkovský štamgast odpustil jen velmi těžko.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Tančící dům: moderní architektura, kterou si snadno spletete s výstřelkem O deset minut pěšky na jih stojí Tančící dům z let 1992 až 1996. Tady je častým omylem srovnávat ho s historickou secesí. Tančící dům je dílem Vlada Miluniće a Franka Gehryho a patří k dekonstruktivismu. To znamená, že jeho tvary nejsou náhodné – symbolizují dva tanečníky, ženu a muže. Při prohlídce zvenku si stoupněte naproti přes řeku. Odtud uvidíte, jak budova „tančí&amp;quot; s okolní zástavbou, což je hlavní myšlenka celého návrhu.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Uvnitř se zaměřte na detaily, které návštěvníci přehlížejí. Například na mozaiku nad vchodem od Karla Špillara, na kované mříže nebo na secesní svítidla. Průvodci často upozorňují na kavárnu, ale nezapomeňte, že i schodiště a chodby mají svou hodnotu. Pokud jste v budově poprvé, vyplatí se koupit vstupenku na komentovanou prohlídku, protože bez výkladu unikne smysl jednotlivých alegorií na fasádě. Bez průvodce si prohlédnete jen lobby a hlavní vestibul.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Druhý častý omyl spočívá v tom, že návštěvníci očekávají jednotný styl všech domů. Baba ale není skanzen – jde o soubor, kde každý architekt reagoval na stejný úkol jinak. Proto se nelekejte, když vedle sebe uvidíte strohou bílou kostku a vilu s výrazným arkýřem či lodžií. Právě tato různorodost dělá z osady celek, který v roce 1993 získal status památkové zóny. Při procházce si proto všímejte spíš toho, jak se domy doplňují a jak respektují svažitý terén, než abyste hledali společný jmenovatel v každém detailu.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pověst o Golemovi, kterého stvořil rabi Löw z hlíny, aby chránil pražské židovské město, patří k nejznámějším pražským mýtům. Jenže zatímco o samotném Golemovi se vypráví desítky příběhů, jeho hrob je zahalen tajemstvím. Neexistuje žádný oficiální záznam, žádný náhrobek a žádné místo, které by průvodci označili za definitivní. Přesto se dá pátrat po stopách, které vedou několika směry. Kde tedy odpočívá umělý člověk? Odpověď možná překvapí.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Než vyrazíte, zapamatujte si jednu základní věc: většina domů je soukromých. Nečekejte otevřené expozice ani informační tabule před každým vchodem. Respektujte ploty a vstupy, pohybujte se výhradně po veřejných cestách a ulicích. Typickou chybou je focení přes okna nebo vcházení na pozemky kvůli lepšímu úhlu. Místo toho si vystačíte s uličním prostorem – právě odtud je nejlépe vidět, jak architekti řešili vztah domu k zahradě a k sousedním stavbám. Všímejte si také materiálů: režné cihly, omítky v pastelových tónech, kovová zábradlí a typická okna s dělením do čtyř křídel.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Co prozradí klenby a stropy V interiéru se zaměřte na klenby. Renesanční klenby jsou obvykle valené s lunetami, křížové nebo zrcadlové, a jejich žebra jsou masivní, kamenná nebo štuková. Pozdější přestavby z 18. a 19. století často nahrazují klenby rovnými stropy s fabionem, které jsou levnější a snadněji se do nich umisťují závěsy pro lustry. Pokud vidíte v interiéru kombinaci kleneb a rovných stropů, je to jasný signál, že část prostoru prošla přestavbou. Dále si prohlédněte stropní trámy: autentické renesanční trámy bývají dubové, viditelné a mají nepravidelně tesaný povrch. Mladší stropy mívají trámy schované pod omítkou nebo nahrazené ocelovými nosníky, které jsou dnes odhalené jako designový prvek.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Při prohlídce si dejte pozor na dva časté omyly. Za prvé, nesnažte se hledat na fasádě sochy nebo reliéfy – kubismus je nemá. Za druhé, nechoďte kolem domu jen po chodníku; přejděte na druhou stranu ulice, abyste viděli, jak dům reaguje na nároží. Právě rohové řešení, kde se fasáda láme do pravoúhlých výstupků, je to, co dělá z tohoto domu architektonickou perlu. A pokud máte čas, zkuste se zastavit v přízemí, kde je kavárna, a z okna pozorujte, jak se mění stín během dne.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pamatujte, že secese není jen o jedné slohové epoše. Obecní dům je vrcholem české secese, Tančící dům je její moderní ozvěnou, která se od ní vzdálila. Když je pochopíte jako dva odlišné světy, nebudete je srovnávat. A to je základem dobré návštěvy – vidět to, co stavba skutečně je, a ne to, co si přejete vidět. Vyhněte se předem vytvořeným očekáváním a nechte obě budovy mluvit samy za sebe.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>HerbertPoirier</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:HerbertPoirier&amp;diff=198286</id>
		<title>Benutzer:HerbertPoirier</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:HerbertPoirier&amp;diff=198286"/>
		<updated>2026-08-28T03:40:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;HerbertPoirier: Die Seite wurde neu angelegt: „Váš průvodce světem interiérů žije už dlouho. Sdílím zde, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejvíc mě baví ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce světem interiérů žije už dlouho. Sdílím zde, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejvíc mě baví ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>HerbertPoirier</name></author>
	</entry>
</feed>