<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=HermelindaWager</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=HermelindaWager"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/HermelindaWager"/>
	<updated>2026-11-18T08:58:54Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Co_ud%C4%9Blat_s_kamenem_a_pohovkou,_ne%C5%BE_p%C5%99ijde_zima%3F&amp;diff=492934</id>
		<title>Co udělat s kamenem a pohovkou, než přijde zima?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Co_ud%C4%9Blat_s_kamenem_a_pohovkou,_ne%C5%BE_p%C5%99ijde_zima%3F&amp;diff=492934"/>
		<updated>2026-10-19T10:32:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;HermelindaWager: Die Seite wurde neu angelegt: „Stejná stěna pro okno i obrazovku funguje dobře, když okno není v přímé linii pohledu.Sedíš-li zády ke stěně s oknem, displej má po straně přirozené světlo a ty nemusíš řešit protisvětlo. Problém nastane, pokud je okno nízko nad stolem nebo pokud má široký parapet, na kterém se hromadí předměty. Pak se do zorného pole dostává rušivé pozadí a obrazovka ztrácí pozornost. Řešením není závěs přes celý den, ale p…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stejná stěna pro okno i obrazovku funguje dobře, když okno není v přímé linii pohledu.Sedíš-li zády ke stěně s oknem, displej má po straně přirozené světlo a ty nemusíš řešit protisvětlo. Problém nastane, pokud je okno nízko nad stolem nebo pokud má široký parapet, na kterém se hromadí předměty. Pak se do zorného pole dostává rušivé pozadí a obrazovka ztrácí pozornost. Řešením není závěs přes celý den, ale posun stolu do strany nebo použití bočního zastínění, které světlo směruje mimo displej.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Začněte tam, kde se rozhoduje o průcho&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejdřív změřte, kolik místa skutečně potřebujete. Sedněte si na židli, opřete chodidla celou plochou o podlahu a nechte kolena v pravém úhlu. Změřte vzdálenost od špiček bot ke stěně. K tomu připočtěte dva až tři centimetry na to, abyste mohli nohy mírně posunout dopředu a dozadu. Výsledek je minimální hloubka prostoru pro nohy. Pokud vám vyjde víc než patnáct centimetrů, je lepší desku neposouvat, ale zvolit jiné uspořádání.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Častá chyba je posunout sedačku až těsně ke kamnům s představou, že čím blíž, tím větší teplo. Opak je pravdou. U kamen je vzduch suchý a horký, sedět se tam nedá a člověk pak stejně utíká jinam. Další chyba je nechat sedačku na místě a jen zvýšit výkon kamen. To vede k přetopení, vyšší spotřebě paliva a nepříjemnému suchému vzduchu, zatímco v sedací části je pořád chladno. Někteří také přesunou sedačku, ale zapomenou na koberec. Ten funguje jako izolace a jeho posunutí může změnit proudění vzduchu víc, než se čeká.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejdřív je potřeba zjistit, kudy teplo v místnosti skutečně putuje. Kamna nevyhřívají vzduch rovnoměrně. Teplý vzduch stoupá, studený se drží u podlahy, a pokud mezi zdrojem tepla a sedačkou stojí nábytek, stěna nebo třeba jen vysoká skříň, teplo se k ní nedostane. Praktický test je jednoduchý: sednout si na pohovku v běžném oblečení, nechat kamna topit na obvyklý výkon a po dvaceti minutách zkontrolovat, jestli je u sedačky znatelně chladněji než v půlce místnosti. Pokud ano, sedačka je na špatném místě.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Závěsy, které končí deset centimetrů nad podlahou, působí jako ustřižené. Místnost se tím vizuálně sníží, protože oko sleduje svislou linii a ta se předčasně zastaví. Když látka dosáhne až k podlaze nebo se o ni jen lehce opře, linie pokračuje dál a strop se jeví výš. Nejde o iluzi, kterou by šlo obejít jinak. Je to geometrie vnímání: čím delší nepřerušená svislice, tím výše položený horizont mozek dopočítá.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Látka má také hmotnost. Tenké syntetické závěsy často stojí rovně a od podlahy se odchlipují. Hutnější materiál, například směs s vyšším podílem vlny nebo těžší tkanina, padá svisle a drží linii. Pokud chcete dosáhnout optického zvýšení stropu, dejte přednost závěsu s podšívkou nebo se závěsnou páskou, která látku zpevní. Na druhou stranu příliš tuhá látka se láme do ostrých skladů a působí jako deska.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Častá chyba je zavěsit závěs tak, aby se dotýkal radiátoru nebo parapetu. Když látka narazí na překážku, linie se přeruší a strop se opticky sníží. Další chyba je nechat závěs ležet na podlaze příliš dlouho. Dva až tři centimetry navíc jsou v pořádku, pět už vypadá jako nedostatek. U podlahy s kobercem počítejte s tím, že se látka do vlasu lehce zaboří.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Kam pohovku posunout, aby to mělo smysl Ideální je umístit sedačku tak, aby na ni teplý vzduch od kamen dopadal, ale ne přímo. Přímý proud horkého vzduchu je nepříjemný a může poškodit čalounění i vysušit kůži. Dobré je nechat mezi kamny a sedačkou volný prostor alespoň na šířku člověka, aby vzduch mohl obíhat. Sedačka by neměla stát přímo u vnější stěny, která je studená, ani v průvanu od dveří. Pokud to dispozice dovolí, postavte ji tak, aby byla po straně od kamen, ne přímo proti nim. Teplo se pak šíří kolem a sedačka se prohřívá rovnoměrně.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Na závěr platí, že topení a rozmístění nábytku spolu úzce souvisí. Zima ukáže, jestli je sedačka tam, kde má být. Pokud se u ní dá sedět bez deky a v mikině, je to dobré znamení. Pokud ne, je lepší s tím něco udělat dřív, než přijdou mrazy.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nakonec záleží i na barvě a vzoru. Jednobarevný závěs v odstínu blízkém stěně prodlouží linii ještě víc. Výrazný vodorovný pruh nebo kontrastní lem na spodním okraji naopak svislici ukončí a strop vizuálně stlačí. Pokud chcete dosáhnout co nejvyššího dojmu, držte se jednoduché svislé struktury a nechte závěs volně splynout s podlahou.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Vzdálenost mezi křeslem a sedačkou rozhoduje o tom, jestli si budete při rozhovoru připadat jako u výslechu, nebo jako dva lidé, kteří si mají co říct. Nejde přitom o estetiku, ale o fyziologii: lidské ucho rozezná směr zvuku jen tehdy, když zdroj není příliš blízko ani příliš daleko. Pro běžný rozhovor dvou sedících dospělých se osvědčuje rozestup 120 až 180 cm mezi čelem křesla a čelem sedačky. To je vzdálenost, při které se nemusíte předklánět a přesto se slyšíte normálním hlasem.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>HermelindaWager</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:HermelindaWager&amp;diff=492933</id>
		<title>Benutzer:HermelindaWager</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:HermelindaWager&amp;diff=492933"/>
		<updated>2026-10-19T10:32:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;HermelindaWager: Die Seite wurde neu angelegt: „Autor blogu dílnou i obývákem žije už dlouho. Píšu o tom, jak zvládnout domácnost bez stresu. Nejvíc mě baví hledat cesty, jak si usnadnit život.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor blogu dílnou i obývákem žije už dlouho. Píšu o tom, jak zvládnout domácnost bez stresu. Nejvíc mě baví hledat cesty, jak si usnadnit život.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>HermelindaWager</name></author>
	</entry>
</feed>