<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=JGPMarlys1558044</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=JGPMarlys1558044"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/JGPMarlys1558044"/>
	<updated>2026-10-03T05:01:07Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_naraz%C3%ADte_na_starou_cestu,_pod%C3%ADvejte_se,_kam_vede_%E2%80%93_a_co_skr%C3%BDv%C3%A1&amp;diff=198850</id>
		<title>Když narazíte na starou cestu, podívejte se, kam vede – a co skrývá</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_naraz%C3%ADte_na_starou_cestu,_pod%C3%ADvejte_se,_kam_vede_%E2%80%93_a_co_skr%C3%BDv%C3%A1&amp;diff=198850"/>
		<updated>2026-08-28T03:58:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JGPMarlys1558044: Die Seite wurde neu angelegt: „Prakticky si počínejte takto: nejprve si obkreslete tvar portálu – jestli je oblouk plný, nebo segmentový. Poté prozkoumejte ostění a hlavice sloupů. U dvora sledujte, zda jsou arkády v přízemí i v patře. Pokud jsou jen v přízemí, může jít o ranou renesanci. Všímejte si i materiálu: cihla a terakota jsou typické pro italskou renesanci, kámen pro střední Evropu. Nakonec porovnejte detaily s letopočtem na portálu – pokud je…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Prakticky si počínejte takto: nejprve si obkreslete tvar portálu – jestli je oblouk plný, nebo segmentový. Poté prozkoumejte ostění a hlavice sloupů. U dvora sledujte, zda jsou arkády v přízemí i v patře. Pokud jsou jen v přízemí, může jít o ranou renesanci. Všímejte si i materiálu: cihla a terakota jsou typické pro italskou renesanci, kámen pro střední Evropu. Nakonec porovnejte detaily s letopočtem na portálu – pokud je uvedený rok 1550 a dvůr odpovídá výše popsaným znakům, máte skoro jistotu.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Na co si dát pozor při prohlídce interiéru Uvnitř se pohybujte pomalu a po vyznačené trase, kterou najdete na informační tabuli nebo v letáku u vstupu. Podlaha bývá nerovná, často se propadá stará dlažba a schůdky na kůr jsou strmější, než se zdá zvenku. Pokud s sebou máte děti, držte je za ruku a vysvětlete jim, že se tu nesmí běhat ani sahat na fresky. Omítky jsou z velké části původní a i pouhý dotek prstem může uvolnit kousek barvy. Stejně tak nedoporučuji opírat se o zdi – mívají vrstvy prachu a v některých místech mohou být vlhké.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pokud vás zajímá, jak se kdysi jezdilo, můžete podniknout malou exkurzi bez nutnosti kupovat jízdenku. Stačí si vzít mapu z dob první republiky a porovnat ji s tou současnou. Najdete tam ulice, které dnes slouží jen pěším, a zjistíte, jak úzké byly někdejší tratě. Praktická rada: vydejte se na procházku od Letenského zámečku směrem k Hradčanské. Všímejte si rozchodů na ulici a zbytků kolejí, které občas prosvítají skrz asfalt. Tady je také dobré dát pozor na to, že historické fotografie často neodpovídají dnešnímu stavu – budovy se změnily a vaše orientace podle nich může selhat.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Přestože trať na Letnou dnes už neexistuje, její odkaz žije dál. Můžete si prohlédnout dochované budovy vozovny, které stojí nedaleko parku, a představit si, jak tudy kdysi projížděly vozy s dřevěnými lavicemi. Pro skutečný zážitek si ale raději neberte auto. Zaparkujte na okraji Letné a projděte se pěšky – jen tak získáte představu o tom, proč byla trať kdysi výhodná a proč ji lidé dodnes litují. Až příště uslyšíte o rušení nějaké tramvajové linky, vzpomeňte si na č. 23 a zeptejte se, jestli se neopakuje stejná chyba.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Začněte portálem. Renesanční vstup poznáte podle ostění z kamene, nejčastěji pískovce, které je členěné bosáží – tedy hrubě opracovanými kvádry s viditelnými spárami. Portál bývá zakončený půlkruhovým obloukem, ale oblouk není hladký. Typické jsou klenáky, které vystupují z ostění, a často také vsazená deska s letopočtem, erbem nebo jménem stavitele. Pokud narazíte na portál s rovnými nadpražími, nejde o renesanci, ale spíše o klasicismus či empír. Pozor na barokní portály, které mají zvlněné tvary a bohatou plastickou výzdobu – renesance je střídmější, i když může mít ornamentální prvky, jako jsou rozety nebo ovocné girlandy.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když se řekne gotická architektura, většina z nás si vybaví katedrály svatého Víta nebo Barbory. Mnohem méně známé jsou menší venkovské kostely, které dodnes stojí v odlehlých koutech Česka. Jednou z takových staveb je i tzv. zapomenutá gotická perla – kostel, který uniká pozornosti turistů i mnoha odborníků. Než se k němu ale vypravíte, je dobré vědět, že běžné otevírací doby zde neplatí.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Druhý praktický krok: zjistěte si, co jezdilo pod označením 23. Číslo 23 totiž v historii pražské MHD nepatří jedné konkrétní lince, ale opakovaně se používalo pro různé posilové nebo výletní spoje. V padesátých letech jezdila linka 23 právě na Letnou, a to hlavně o víkendech a svátcích, kdy lidé mířili do parku. Paradoxně se tak jedná o jednu z mála linek, která měla jasný účel – dopravit cestující na odpočinek, ne do práce. Když si najdete jízdní řád z té doby, všimnete si, že intervaly byly mnohem delší než u běžných linek, a že spoje končily poměrně brzy večer. To je důležitý detail: pokud byste hledali pozůstatky trati podle pravidelných ranních špiček, nenašli byste nic.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Zapisujte si každý nález do poznámek, ale nevykopávejte nic bez povolení. Pokud objevíte keramické střepy, sklo nebo zrezivělé hřebíky, vyfoťte je a zaměřte jejich polohu. Pamatujte, že terénní vlny, schody a úvozy jsou jen prvním krokem – pravý obraz usedlosti získáte až tehdy, když propojíte všechny stopy do jedné sítě. Stará cesta vás dovede ke schodům, schody k plošině a plošina k příběhu lidí, kteří tu žili. Stačí jen umět se dívat.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Aby průvodce nebyl jen suchým výčtem adres, doplňte ho o příběhy. Zde využijte digitální archivy – kroniky, dobové fotografie nebo stavební dokumentaci. Tyto materiály bývají v PDF nebo v obrazových formátech, a proto je vhodné je propojit s konkrétními body na mapě pomocí jednoduchého popisu v tabulce. Vytvořte si tabulku se sloupci: identifikátor budovy, adresa, sloh, rok výstavby, zdroj, poznámka. Tuto tabulku pak napojíte na geografická data pomocí klíče, kterým je obvykle číslo popisné nebo identifikátor objektu. Pozor na chybně zadané číselné kódy – jedna číslice v čísle popisném může odkazovat na úplně jiný dům.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JGPMarlys1558044</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:JGPMarlys1558044&amp;diff=198847</id>
		<title>Benutzer:JGPMarlys1558044</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:JGPMarlys1558044&amp;diff=198847"/>
		<updated>2026-08-28T03:58:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JGPMarlys1558044: Die Seite wurde neu angelegt: „Autor blogu světem interiérů sází na osvědčené tipy. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor blogu světem interiérů sází na osvědčené tipy. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JGPMarlys1558044</name></author>
	</entry>
</feed>