<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=JanJarnagin139</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=JanJarnagin139"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/JanJarnagin139"/>
	<updated>2026-11-16T03:01:59Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=5_krok%C5%AF_k_broskvov%C3%A9mu_d%C5%BEemu_bez_pecek_a_zbyte%C4%8Dn%C3%A9_pr%C3%A1ce&amp;diff=337490</id>
		<title>5 kroků k broskvovému džemu bez pecek a zbytečné práce</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=5_krok%C5%AF_k_broskvov%C3%A9mu_d%C5%BEemu_bez_pecek_a_zbyte%C4%8Dn%C3%A9_pr%C3%A1ce&amp;diff=337490"/>
		<updated>2026-09-18T12:40:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JanJarnagin139: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Bramboráky, které se rozpadají na pánvi nebo nasáknou olejem jako houba, mají většinou stejného viníka: příliš mnoho vody a špatně zvolený škrob. Základem je nastrouhané brambory co nejrychleji zbavit volné tekutiny. Po nastrouhání je dejte do čisté utěrky nebo plátýnka a pořádně vyždímejte. Nechte je pak ještě pár minut odstát v míse a slijte vodu, která se usadí na dně. Čím sušší hmota, tím méně tuku se při smažení vsákne a tím křupavější okraj vznikne.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Materiál volte podle místních zdrojů a statiky. Plná cihla je dobrá, ale drahá a těžká. Beton je levnější a akumuluje výborně, ale je studený na dotek. Vápenopísek je kompromis. Dřevo, pórobeton a lehké cihly se pro akumulaci nehodí. Vždy počítejte s tím, že akumulační vrstva musí být chráněna z vnější strany izolací, jinak teplo uniká. Pokud stavíte z lehkých materiálů, přidejte vnitřní akumulační desku nebo cihlovou příčku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Na lince by mělo zůstat volné místo alespoň na jednu velkou prkénko a hrnec. Pokud na ní stojí toustovač, rychlovarná konvice, kávovar, kořenky a miska s ovocem, nemáte kam postavit prkénko. Řešením je vertikální uložení. Konvici a toustovač přesuňte na polici nad linkou, kořenky na magnetickou lištu na zdi nebo do zásuvky. Když potřebujete krájet, máte kam. Stejně tak dbejte na to, aby kolem sporáku a dřezu zůstal volný pruh alespoň čtyřicet centimetrů. Je to minimum pro bezpečné přenášení horkých hrnců.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Prvním krokem je zbavit se věcí, které nepoužíváte. Projděte skříňky a vytáhněte vše, co jste za poslední rok nedrželi v ruce. Patří sem přebytečné hrnky, staré plastové nádoby bez víčka, tři otvíráky na konzervy nebo mixér, který hučí, ale už dávno nemixuje. Tyto věci zabírají místo, které potřebujete pro skutečné vaření. Rozdávejte, recyklujte, noste do sběrného dvora. Čím méně předmětů, tím méně rozhodování při každodenním vaření.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pokud chcete džem bez pecek úplně, protáhněte hotovou směs přes hrubé síto nebo použijte pasírovací mlýnek. Získáte hladkou konzistenci, ale ztratíte část pektinu i vlákniny. Chuťově to není nutné. Kousky broskví v džemu jsou známkou poctivé práce a v chuti se ztratí jen málokdy. Podávejte ho k bílému pečivu, k palačinkám nebo k tvarohu. S trochou rumu vydrží déle a získá hlubší aroma.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Typická chyba je vařit příliš dlouho a příliš hustě. Džem pak ztuhne na kost a ztratí vůni. Druhá chyba je přidávat pektin práškový i přírodní zároveň. Zbytečně přetuhne. Třetí chyba je plnit sklenice horkým džemem do studených sklenic. Sklenice nejprve vypláchněte horkou vodou a nechte je okapat. Naplňte je po okraj, zavíčkujte a postavte dnem vzhůru na čistou utěrku. Nechte vychladnout. takto vznikne podtlak a džem vydrží v chladu a temnu i rok.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Základem je pochopit rozdíl mezi akumulací a izolací. Izolace brání úniku tepla, akumulace ho ukládá. Cihla plná pálená má objemovou hmotnost kolem 1800 kg/m³ a měrnou tepelnou kapacitu přibližně 0,9 kJ/kg·K. To znamená, že metr krychlový pojme asi 1,6 MJ tepla při ohřátí o jeden stupeň. Vápenopísek je na tom podobně, beton ještě lépe, ale s vyšší hmotností. Naopak pórobeton s nízkou objemovou hmotností akumuluje málo, i když dobře izoluje.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Stůl patří k oknu, ale ne přímo pod něj, pokud je okno nízko. Ideální je stůl postavit tak, aby dítě sedělo čelem k oknu nebo bokem, a nad stolem nechat volný prostor alespoň 75 cm. Desku lze vést až do šikminy, čímž získáte hlubší pracovní plochu. Další možností je stůl na kolečkách, který se dá zasunout pod šikminu, když se nepoužívá.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jak spočítat potřebnou tloušťku pro akumulaci Pro běžnou místnost stačí, když je na jižní nebo západní straně vnitřní akumulační vrstva o tloušťce 10 až 15 cm z plných cihel nebo betonu. Tato vrstva by měla být umístěna uvnitř izolace, ne vně. Pokud ji dáte mimo tepelnou izolaci, akumulace se téměř neprojeví, protože teplo z interiéru se do ní nedostane. Typická chyba je kombinace silné vnější izolace a tenké vnitřní omítky na lehké tvárnici. Zeď pak neumí udržet teplo a přetápíte každý večer.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Broskve mají pecku, která drží v dužině jako přibitá. Většina lidí ji vyřezává nožem a přitom ztrácí čas i šťávu. Stačí broskev rozříznout podél přirozené rýhy, uchopit obě poloviny a kroutivým pohybem je oddělit. Pecku pak vyndáte lžící nebo špičkou nože. Pokud jde kůra dolů snadno, broskev je zralá. Pokud ne, nechte ji den dva dojít při pokojové teplotě. Nezralé plody mají méně pektinu a džem pak potřebuje delší var, což znamená tmavší barvu a méně svěží chuť.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď sama vyrobí teplo. Jde o schopnost materiálu pojmout energii, udržet ji a pomalu ji vydávat. Tato vlastnost se nazývá tepelná jímavost a v praxi znamená, že místnost po zatopení déle chladne, ale také pomaleji reaguje na rychlé změny. Pokud zvolíte příliš lehkou konstrukci, teplo okamžitě uniká a přetápíte. Příliš masivní zdivo bez izolace zase zbytečně spotřebovává prostor a materiál.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JanJarnagin139</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:JanJarnagin139&amp;diff=337488</id>
		<title>Benutzer:JanJarnagin139</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:JanJarnagin139&amp;diff=337488"/>
		<updated>2026-09-18T12:40:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;JanJarnagin139: Die Seite wurde neu angelegt: „Váš průvodce dílnou i obývákem se zabývá denně. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději popisovat postupy krok za krokem.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce dílnou i obývákem se zabývá denně. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději popisovat postupy krok za krokem.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JanJarnagin139</name></author>
	</entry>
</feed>