<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=LidaE5904600235</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=LidaE5904600235"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/LidaE5904600235"/>
	<updated>2026-09-30T00:15:00Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_v_jednom_projektu_potk%C3%A1te_p%C4%9Bt_jazyk%C5%AF:_jak_si_nastavit_IDE,_a%C5%A5_v%C3%A1s_to_nezdr%C5%BEuje&amp;diff=205812</id>
		<title>Když v jednom projektu potkáte pět jazyků: jak si nastavit IDE, ať vás to nezdržuje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_v_jednom_projektu_potk%C3%A1te_p%C4%9Bt_jazyk%C5%AF:_jak_si_nastavit_IDE,_a%C5%A5_v%C3%A1s_to_nezdr%C5%BEuje&amp;diff=205812"/>
		<updated>2026-08-29T05:43:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;LidaE5904600235: Die Seite wurde neu angelegt: „Po importu přichází fáze validace. Porovnejte počty záznamů v každé tabulce, ale také agregace, jako jsou součty nebo průměry. Typickou chybou je přehlédnutí rozdílu v chování při porovnávání řetězců. MySQL porovnává bez ohledu na velikost písmen (pokud není nastaveno jinak), zatímco PostgreSQL je case-sensitive. Proto se může stát, že duplicitní záznamy, které v MySQL existovaly, najednou v PostgreSQL selžou na unik…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Po importu přichází fáze validace. Porovnejte počty záznamů v každé tabulce, ale také agregace, jako jsou součty nebo průměry. Typickou chybou je přehlédnutí rozdílu v chování při porovnávání řetězců. MySQL porovnává bez ohledu na velikost písmen (pokud není nastaveno jinak), zatímco PostgreSQL je case-sensitive. Proto se může stát, že duplicitní záznamy, které v MySQL existovaly, najednou v PostgreSQL selžou na unikátním indexu. Předem si proto projděte sloupce s textovými hodnotami a případně použijte CITEXT nebo lowercase indexy.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Přechod z MySQL na PostgreSQL bývá častější, než se zdá. Důvodem bývá potřeba pokročilejších datových typů, lepší podpory fulltextového vyhledávání nebo jen touha po robustnější správě souběžného přístupu. Samotná migrace ale není kopírováním souborů. Klíčové je pochopit rozdíly v chování obou systémů a připravit si data i schéma tak, aby přenos proběhl hladce.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Další praktický krok je nastavit si pro každý jazyk vlastní terminál nebo příkazovou řádku. Mnoho projektů má skripty pro build spouštěné v různých prostředích. Pokud máte jeden terminál, který se přepíná podle aktuálního souboru, ušetříte si spoustu klikání. V praxi to znamená, že když stojíte v souboru Python, terminál se automaticky spustí s virtuálním prostředím. Když přejdete na JavaScript, terminál se přepne do Node.js prostředí. To vám umožní spouštět testy a linting bez ručního zadávání příkazů. Ale pozor, tohle vyžaduje, aby byl každý jazyk izolovaný ve svém vlastním adresáři nebo alespoň měl jasně oddělené konfigurační soubory.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Začněte tím, že si v každém IDE nebo editoru definujete pro každý jazyk samostatný profil nebo workspace. Většina moderních nástrojů to umožňuje přes takzvané workspace settings. Určete pro každý jazyk vlastní formátovač, linter a pravidla pro zalamování řádků. Například Python nebude tolerovat stejnou šířku řádku jako JavaScript. Pokud toto nastavíte globálně, bude se vám kód v každém jazyce formátovat jinak, než tým očekává. Typická chyba je mít pro všechny soubory jednotný formát, což vede k nekonečným diskuzím v code review.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když projekt obsahuje více jazyků, největší problém obvykle není psaní samotné, ale udržení konzistence a pořádku. Různé překlady se snadno rozjedou, pokud nemáte jasně stanovené procesy. Začněte tím, že si nadefinujete jednotný zdroj pravdy – jeden hlavní jazyk, od kterého se odvíjejí všechny ostatní verze. Vyhnete se tak situaci, kdy každý překladatel pracuje s jinou verzí zdrojového textu.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jak správně psát testy a co nejčastěji pokazíte Základní testovací funkce může vypadat třeba takto: def test_plus(): assert 1 + 2 == 3. Klíčové slovo assert je to, co pytest používá k ověření pravdy. Pokud podmínka neplatí, test selže a pytest vám vypíše, co konkrétně nevyšlo. Častou chybou je psát do testu více kontrol na jednom místě. Místo toho rozdělte test na menší části, aby bylo jasné, která podmínka selhala. Například test_plus() a test_minus().&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejdůležitější je pochopit, jak pytest spouští jednotlivé testy. Spuštění provedete příkazem pytest v adresáři s testy. Pytest sám prohledá aktuální složku a podsložky a najde soubory odpovídající konvenci. Když chcete spustit jen jeden soubor, napíšete pytest test_math.py. Pro konkrétní test použijete pytest test_math.py::test_plus. Tento zápis je užitečný, když máte mnoho testů a chcete rychle ověřit jeden z nich.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Další praktický tip: používejte nástroj pro správu překladů s podporou kontroly kontextu. Místo prostého překladu slovíček si k jednotlivým řetězcům přidávejte poznámky, kde je uvedeno, k čemu se text vztahuje. Například u řetězce „Otevřít&amp;quot; uveďte, že jde o tlačítko pro otevření souboru, ne o otevření odkazu. Mnoho chyb vzniká právě kvůli nejednoznačnosti. Pokud pracujete v týmu, domluvte si, že kdokoli přidá nový klíč, musí vždy dodat i komentář – to zabere pár vteřin a ušetří hodiny dohadování.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nakonec si naplánujte odstávku nebo běh na ostrých datech. Migrace by měla proběhnout v čase s nejmenším provozem, a pokud možno na kopii produkčních dat. Po přepnutí provozu sledujte logy a výkon. PostgreSQL má odlišný plánovač dotazů, takže některé dotazy, které byly v MySQL rychlé, mohou být pomalejší. Vytvořte si indexy podle skutečných dotazů a využijte ANALYZE pro aktualizaci statistik. Migrace není jednorázová akce, ale proces, který si zaslouží čas a důkladné testování.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jak na přenos dat a co sledovat při validaci Pro samotný přenos dat použijte nástroje, které umí exportovat data do formátu CSV nebo SQL souborů. MySQL nabízí příkaz mysqldump, PostgreSQL zase pg_dump. Důležité je exportovat data bez vytváření tabulek (pouze data) a poté importovat do předem připraveného schématu v PostgreSQL. Při importu dávejte pozor na kódování – nejbezpečnější je UTF-8. Pokud máte v datech binární obsah, zkontrolujte, jak je uložen, protože PostgreSQL pracuje s bytea odlišně než MySQL s BLOB.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>LidaE5904600235</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:LidaE5904600235&amp;diff=205810</id>
		<title>Benutzer:LidaE5904600235</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:LidaE5904600235&amp;diff=205810"/>
		<updated>2026-08-29T05:43:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;LidaE5904600235: Die Seite wurde neu angelegt: „Váš průvodce světem interiérů sází na osvědčené tipy. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce světem interiérů sází na osvědčené tipy. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>LidaE5904600235</name></author>
	</entry>
</feed>