<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MiriamHendrickso</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=MiriamHendrickso"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/MiriamHendrickso"/>
	<updated>2026-09-27T22:18:40Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=5_tajemstv%C3%AD_Faustova_domu_a_%C4%8F%C3%A1blovy_bible,_kter%C3%A1_zm%C4%9Bn%C3%AD_v%C3%A1%C5%A1_pohled_na_Prahu&amp;diff=154475</id>
		<title>5 tajemství Faustova domu a ďáblovy bible, která změní váš pohled na Prahu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=5_tajemstv%C3%AD_Faustova_domu_a_%C4%8F%C3%A1blovy_bible,_kter%C3%A1_zm%C4%9Bn%C3%AD_v%C3%A1%C5%A1_pohled_na_Prahu&amp;diff=154475"/>
		<updated>2026-08-17T14:44:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MiriamHendrickso: Die Seite wurde neu angelegt: „Faustův dům, renesanční palác s věží, je dnes sídlem lékařské fakulty. Veřejnosti je běžně nepřístupný, ale to neznamená, že ho nemůžete vidět zblízka. Nejlepší je přijít ve všední den brzy ráno, kdy je na nádvoří klid. Pozor na to, že se nejedná o muzeum – žádné prohlídky s průvodcem se zde nekonají. Pokud chcete zažít atmosféru, postavte se před hlavní bránu a pozorujte fasádu. Hledejte symboly na št…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Faustův dům, renesanční palác s věží, je dnes sídlem lékařské fakulty. Veřejnosti je běžně nepřístupný, ale to neznamená, že ho nemůžete vidět zblízka. Nejlepší je přijít ve všední den brzy ráno, kdy je na nádvoří klid. Pozor na to, že se nejedná o muzeum – žádné prohlídky s průvodcem se zde nekonají. Pokud chcete zažít atmosféru, postavte se před hlavní bránu a pozorujte fasádu. Hledejte symboly na štítu – jsou to alchymistické znaky, které odkazují na pověst o doktoru Faustom, jenž zde měl upsat duši ďáblu.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Procházíte-li dnes Smíchovem mezi kancelářskými komplexy a rušnými třídami, těžko si představíte, že tu ještě před pár staletími rostly tisíce révových keřů. Vinice pokrývaly svahy od Dívčích hradů až po Paví vrch a s nimi i řada usedlostí, jejichž jména dnes známe jen z map nebo tramvajových zastávek. Zaniklé usedlosti jako Kanálka, Klamovka nebo Švédský dvůr nejsou jen položky v turistickém průvodci, ale reálná místa, kde můžete dodnes narazit na kamenné sklepy, staré zídky nebo třeba zbytky lisů.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když se řekne Pražská Loreta, většině se vybaví tmavá kaple, proslulá zvonkohra a legendární poklad. Jenže právě poklad dělá z návštěvy past: davy lidí se valí k vitrínám, ale většina si odnáší jen vzpomínku na sklo a zlato. Přitom stačí málo — vědět, kam se postavit a kdy se dívat vzhůru. Klíčem k zážitku není rychlost, ale pořadí, v jakém si prostor projdete.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Sama pokladnice je úzká místnost, kde se nedá zastavit. Pokud chcete vidět slavnou diamantovou monstrance, postavte se k pravému okraji a počkejte, až se uvolní přední sklo. Tip: dívejte se na ni ne zepředu, ale z mírného boku — sluneční paprsky dopadají na drahokamy tak, že získáte úplně jiný dojem než ostatní. Nenechte se strhnout davem a nezkoušejte si všechno vyfotit. Fotky z Lorety stejně nevykouzlí atmosféru, kterou cítíte na místě.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Celý zážitek si nejlépe vychutnáte, když se na místa připravíte četbou pověstí o Faustovi a o ďáblově bibli. Tím získáte kontext a uvidíte detaily, které by vám jinak unikly. A když budete mít štěstí, možná zažijete i tu pověstnou mystickou atmosféru – ale to už záleží na vaší vnímavosti. Praha je plná tajemství, ale jen ta objevená stojí za to.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Co se týče samotného terénu, pozor na novodobé úpravy. Při rekonstrukci inženýrských sítí se části starých sklepů zasypaly nebo zpevnily betonem, takže povrchový průzkum nemusí odhalit nic. Zkuste sledovat, kde se na jaře drží sníh déle nebo kde tráva žloutne dřív – to jsou místa s odlišnou skladbou podloží, často se zbytky zdiva. S výsledky ale zacházejte obezřetně, protože podobné projevy mohou mít i jiné příčiny, třeba zasypané studny nebo staré nádrže.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když to celé shrnu: Pražská Loreta není muzeum, které si odškrtnete za půl hodiny. Je to místo, kde se vyplatí zpomalit a řídit se rituálem — nejdřív zvuk, potom architektura, až nakonec poklad. Kdo tento řád dodrží, odnese si zážitek, který se nedá koupit ani vyfotit. Kdo ho poruší, bude stát v davu s foťákem a za hodinu si nebude pamatovat, co vlastně viděl.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;S ďáblovou biblí je to složitější. Tento obří kodex, měřící téměř metr na výšku, je uložen ve Švédsku, konkrétně v Královské knihovně ve Stockholmu. V Praze je k vidění pouze vzácná kopie, a to v Národní knihovně v Klementinu. Pokud chcete vidět originál, musíte cestovat do Švédska – je to časté nedorozumění, že kniha je v Praze. Doporučuji si předem ověřit, zda je vystavená kopie právě k vidění, protože expozice se obměňují. Typická chyba turistů je spoléhat na to, že ji uvidí vždy – bez kontroly otevírací doby můžete odejít s prázdnou.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jak se vyhnout davům, aniž byste přišli o atmosféru Největší chybou, kterou můžete udělat, je vyrazit na Hradčany v poledne, kdy se tu mačkají skupiny se sluchátky na uších. Zkuste přijít hned po otevření areálu, nebo naopak v pozdním odpoledni, kdy už hlavní proudy turistů míří jinam. Pokud chcete zažít legendární ticho, které prý v této čtvrti rezonuje od středověku, vydejte se sem ve všední den brzy ráno. Ulice jako Loretánská nebo Nový Svět jsou tehdy téměř prázdné a vy si můžete v klidu prohlédnout fasády domů, na nichž se dochovaly stopy po dělostřeleckých koulích z pruského obléhání.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pro běžného návštěvníka je nejviditelnější stopou středověku kostel svatého Vavřince, jehož dnešní barokní podoba skrývá gotické základy. Všimněte si také sklonu ulic – středověké komunikace se vinou terénem nepravidelně, zatímco novější rovné třídy byly projektovány geometricky. Pokud chcete zažít atmosféru staré vsi, vyjděte si v podvečer do uliček mezi Wilsonovou a Vrchlického, kde se dochoval původní ráz. Typickou chybou je ale očekávat, že toto místo vypadá jako skanzen – ve skutečnosti jde o živou městskou čtvrť, kde historie koexistuje s moderním bydlením.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MiriamHendrickso</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:MiriamHendrickso&amp;diff=154473</id>
		<title>Benutzer:MiriamHendrickso</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:MiriamHendrickso&amp;diff=154473"/>
		<updated>2026-08-17T14:44:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;MiriamHendrickso: Die Seite wurde neu angelegt: „Autor blogu dílnou i obývákem žije už dlouho. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejvíc mě baví popisovat postupy krok za krokem.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor blogu dílnou i obývákem žije už dlouho. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejvíc mě baví popisovat postupy krok za krokem.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>MiriamHendrickso</name></author>
	</entry>
</feed>