<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=NidiaSweet595</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=NidiaSweet595"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/NidiaSweet595"/>
	<updated>2026-10-09T11:59:59Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_zelenina_v_lednici_vadne,_pom%C5%AF%C5%BEe_kr%C3%A1tk%C3%A9_pono%C5%99en%C3%AD_do_hork%C3%A9_vody&amp;diff=442943</id>
		<title>Když zelenina v lednici vadne, pomůže krátké ponoření do horké vody</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Kdy%C5%BE_zelenina_v_lednici_vadne,_pom%C5%AF%C5%BEe_kr%C3%A1tk%C3%A9_pono%C5%99en%C3%AD_do_hork%C3%A9_vody&amp;diff=442943"/>
		<updated>2026-10-09T04:22:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;NidiaSweet595: Die Seite wurde neu angelegt: „Pokud děláte 99ování poprvé, vyhněte se experimentům s exotickým ovocem, které může mít odlišnou strukturu. Začněte s jablky, hruškami nebo broskvemi. Také si dejte pozor na kovové nádobí – kyseliny z ovoce mohou reagovat s hliníkem a dát nežádoucí pachuť. Používejte sklo, nerez nebo plast. A hlavně: nepospíchejte. Každý krok věnujte pozornost, protože uspěchané 99ování končí rozvařenou hmotou bez chuti.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;S…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pokud děláte 99ování poprvé, vyhněte se experimentům s exotickým ovocem, které může mít odlišnou strukturu. Začněte s jablky, hruškami nebo broskvemi. Také si dejte pozor na kovové nádobí – kyseliny z ovoce mohou reagovat s hliníkem a dát nežádoucí pachuť. Používejte sklo, nerez nebo plast. A hlavně: nepospíchejte. Každý krok věnujte pozornost, protože uspěchané 99ování končí rozvařenou hmotou bez chuti.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Sterilizujte při teplotě kolem 85 °C po dobu dvaceti minut, u větších sklenic o pět minut déle. Po vytažení nechte sklenice vychladnout dnem vzhůru na utěrce, aby se obsah promíchal a víčko se pevně přisálo. Pokud víčko po vychladnutí nedrží, není to důvod k panice — lečo vydržte co nejdřív, ale rozhodně ho neukládejte do spíže mezi ostatní konzervy.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Zeleninu nakrájejte na stejně velké kousky, aby se všechny části prohřály rovnoměrně. Cibuli a česnek nejprve zpěňte na oleji, přidejte papriky a chvíli restujte, teprve nakonec rajčata. Dlouhé vaření rajčat zbytečně rozvaří strukturu a vznikne kaše, která se hůř plní. Směs ochuťte solí, mletým pepřem a případně kmínem. Sůl v množství asi 1% hmotnosti zeleniny pomáhá konzervaci, ale příliš mnoho soli zase zhorší chuť.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Která zelenina to snese a která ne Nejlepší výsledky dává blanšírování u listové zeleniny – špenát, mangold, kapusta, salát. Uvadlé listy se zpevní a hořkost se zmírní. Dobře reaguje i kořenová zelenina: mrkev, petržel, celer, řepa. Naopak rajčata, okurky, cukety a papriky se horkou vodou ničí – jejich struktura se rozpadá a chuť se mění k nepoznání. Houby blanšírujte jen krátce, jinak ztratí pevnost. Pokud je zelenina plesnivá, měkká nebo zapáchá, ponoření do horké vody už nic nezachrání. Takovou rovnou vyhoďte.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Po blanšírování zeleninu osušte na utěrce a uložte do uzavřené nádoby v chladničce. Vydrží tak tři až pět dní, někdy i déle. Pokud ji neplánujete spotřebovat hned, můžete ji po osušení zamrazit v porcích. Před použitím ji stačí ohřát v páře nebo přidat přímo do pokrmu. Tímto postupem se dá zachránit i zelenina, která už vypadá unaveně, ale není zkažená. Ušetříte peníze i čas, který byste jinak strávili dalším nákupem.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Dávkování držte střídmé. Na půl kilogramu nakrájené zeleniny stačí čtvrt až půl lžičky kmínu nebo koriandru a jeden bobkový list. Víc koření neznamená větší ochranu, naopak začne přebíjet chuť zeleniny a u některých druhů podpoří tmavnutí. Koření nikdy nesypte přímo na mokrý povrch řezu, nejdřív zeleninu osušte čistou utěrkou. Voda na povrchu je živnou půdou pro mikroby a urychluje hořknutí.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejčastější chyba je příliš dlouhé ponoření. Lidé si myslí, že čím déle, tím lépe – opak je pravdou. Po dvou minutách u měkkých druhů se zelenina rozvaří a ztratí vitamíny. Další chybou je studená voda na začátku. Pokud vložíte zeleninu do studené vody a teprve pak ji zahříváte, buňky se rozpadnou dřív, než se stačí napnout. Voda musí být horká už předem. Někteří také zapomínají na ledovou lázeň po vytažení. Bez ní zelenina pokračuje v tepelné úpravě a měkne dál.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Dobře poslouží i k dochucení nápojů. Místo kupovaných sirupů do limonád stačí dvě až tři lžíce na sklenici vody nebo sifonu. Pokud chcete sirup na zimu, přidejte k převařenému základu trochu kyseliny citronové nebo šťávu z citronu, aby chuť zůstala svěží. Pozor na množství: příliš mnoho kyseliny přebije ovocnou chuť a sirup zhořkne. Stačí půl lžičky na půl litru.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nezapomeňte, že blanšírování není náhrada čerstvosti. Je to záchranná brzda pro zeleninu, která začíná ztrácet vodu. Pokud ji budete aplikovat pravidelně, zjistíte, že i méně čerstvé suroviny mohou chutnat dobře. Stačí dodržet správnou teplotu, krátký čas a rychlé zchlazení. Bez těchto tří kroků se výsledek nedostaví.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Základem je voda o teplotě kolem 90 °C, tedy těsně pod bodem varu. Do hrnce nalijte tolik vody, aby zelenina byla celá ponořená. Jakmile se na dně začnou tvořit drobné bublinky, voda je připravená. Zeleninu vložte najednou, ne po kusech, aby se teplota příliš nesnížila. Doba ponoření se liší podle druhu: listová zelenina zvládne 10–20 sekund, kořenová 30–60 sekund, tvrdší druhy jako mrkev nebo celer i dvě minuty. Po vytažení ihned ponořte do ledové vody, aby se proces zastavil. Tím se zachová barva i textura.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Zelenina, která začíná vadnout, není automaticky na vyhození. Často jde jen o ztrátu vody v povrchových vrstvách. Rychlé ponoření do horké vody – tedy blanšírování – dokáže buňky znovu napnout, obnovit chuť a prodloužit použitelnost o několik dní. Ne všechny druhy ale reagují stejně a ne každá vadnoucí zelenina se k tomu hodí. Rozhoduje stav, druh a teplota.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>NidiaSweet595</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:NidiaSweet595&amp;diff=442940</id>
		<title>Benutzer:NidiaSweet595</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:NidiaSweet595&amp;diff=442940"/>
		<updated>2026-10-09T04:22:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;NidiaSweet595: Die Seite wurde neu angelegt: „Váš průvodce světem interiérů žije už dlouho. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejvíc mě baví popisovat postupy krok za krokem.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce světem interiérů žije už dlouho. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejvíc mě baví popisovat postupy krok za krokem.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>NidiaSweet595</name></author>
	</entry>
</feed>