<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pansy21O6187</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Pansy21O6187"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/Pansy21O6187"/>
	<updated>2026-09-18T21:02:46Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Mal%C3%A9_otvory_v_listech:_chyba,_kter%C3%A1_v%C3%A1s_stoj%C3%AD_%C3%BArodu&amp;diff=303919</id>
		<title>Malé otvory v listech: chyba, která vás stojí úrodu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Mal%C3%A9_otvory_v_listech:_chyba,_kter%C3%A1_v%C3%A1s_stoj%C3%AD_%C3%BArodu&amp;diff=303919"/>
		<updated>2026-09-12T15:41:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pansy21O6187: Die Seite wurde neu angelegt: „Druhý ověřený druh je dračinec (Dracaena). Má rád stálou teplotu a nepřímé světlo. Nesnáší přímé slunce, které pálí listy, a tvrdou vodu, která způsobuje hnědé špičky. Zalévejte měkkou vodou, ideálně odstátou. Další možností je fíkus benjamín (Ficus benjamina). Ten čistí vzduch, ale shazuje listy při každé změně: průvanu, přesunu nebo chladu. Postavte ho na stálé místo a neotáčejte květináčem.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Druhý ověřený druh je dračinec (Dracaena). Má rád stálou teplotu a nepřímé světlo. Nesnáší přímé slunce, které pálí listy, a tvrdou vodu, která způsobuje hnědé špičky. Zalévejte měkkou vodou, ideálně odstátou. Další možností je fíkus benjamín (Ficus benjamina). Ten čistí vzduch, ale shazuje listy při každé změně: průvanu, přesunu nebo chladu. Postavte ho na stálé místo a neotáčejte květináčem.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;U menších rostlin zabere i ponoření květináče do vlažné vody na deset minut. Mšice se odpojí a vyplavou, substrát ale musí dobře odtékat, jinak uhnívá kořen. Po zásahu sledujte rostlinu ještě dva týdny. Nové mšice se líhnou i z vajíček na stoncích, takže když se objeví znovu, neznamená to, že léčba nefungovala. Znamená to jen, že jste vynechali místo, kde přežily.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nedostatek živin se projevuje pomalu a plošně. Dusík chybí, když listy blednou a žloutnou od špiček ke středu, často nejdříve na starších listech. Draslík zase způsobuje žloutnutí okrajů, které později hnědnou. Hořčík vytváří žloutnutí mezi žilkami, zatímco žilky zůstávají zelené. Řešením není okamžitě sypat hnojivo v domnění, že čím více, tím lépe. Nadbytek hnojiva spálí kořeny a žloutnutí se zhorší. Hnojte zředěným hnojivem určeným pro pokojové rostliny v období růstu, obvykle od března do září, a to maximálně jednou za dva až tři týdny. V zimě hnojení výrazně omezte nebo úplně vynechejte.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Základem je voda měkká a vlažná. Nejjednodušší je nechat kohoutkovou vodu odstát alespoň dvacet čtyři hodin v otevřené nádobě, ideálně na teplém místě, aby chlor vyprchal a voda získala pokojovou teplotu. Ještě lepší je dešťová voda nebo převařená a zchladlá voda, která má méně vápníku. U měkkých vod zůstává pH níž, kořeny lépe přijímají draslík a fosfor, a právě ty dva prvky rozhodují o nasazení květů. Pokud máte doma filtr na vodu, použijte přefiltrovanou, ale vždy ji dolijte vlažnou, ne ledovou.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Mezi nejspolehlivější patří aspidistra (kořenokvětka), která snese i hluboký stín a jen občasné zalévání. Sansevieria (tenura) zvládne suchý vzduch i málo světla, ale při trvalé tmě přestane růst. Zamiokulkas je nenáročný na zálivku, ovšem potřebuje alespoň slabé rozptýlené světlo, jinak se vytahuje do výšky. Falenopsis na severním okně vykvete, pokud mu dopřejete světlejší místo u skla. Kapradiny, například nedostatek světla snášejí dobře, ale vyžadují vlhký vzduch. Dále se hodí spathiphyllum, aglaonema, dracaena, ficus pumila, peperomie, maranta a chlorophytum. U posledních tří počítejte s tím, že bez světlejšího místa ztratí výrazné kresby na listech.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Drobounké otvory v listech, které na první pohled vypadají jako následek housenek nebo plžů, často prozradí něco úplně jiného: přítomnost vrtalek. Zatímco housenka vyžírá okraje nebo celé plochy, vrtalka si razí cestu mezi svrchní a spodní pokožkou listu. Výsledkem je otvor, který je malý, okrouhlý nebo nepravidelný, ale hlavně bývá spojený s vnitřní chodbičkou. Právě ten vnitřní prostor je klíčový. Když list prohlédnete proti světlu, uvidíte světlejší pás s tmavými zrníčky trusu. To je nejspolehlivější znak, že uvnitř listu pracuje larva.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Praktický postup je jednoduchý. Nejprve si označte rostliny, kde jste otvory našli. Druhý den zkontrolujte stejná místa – u vrtalek se chodbičky prodlužují, u mechanického poškození zůstávají stejné. Potom odstřihněte napadené listy i s řapíkem a vložte je do uzavřeného sáčku. Nenechávejte je ležet na záhonu, larvy často dokončí vývoj i v odpadlém listu. Pokud je napadení silné, opakujte kontrolu každé tři dny. Pozor na záměnu s larvami muchnic, které vytvářejí široké, vlhké miny bez zřetelného trusu. Vrtalky mají trus suchý a zrnitý.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Otvory samotné nestačí hodnotit podle velikosti. Vrtalky vytvářejí dva typy poškození, které se pletou. První je chodbičková mina – tenká klikatá linka, která se postupně rozšiřuje. Druhý je tzv. děrovaná mina, kdy larva vyžírá plochu a list se nakonec protrhne. Právě u děrovaných min se otvor objeví uprostřed listu, ne na okraji. Typická chyba je zaměnit tenhle otvor za okus od brouka. Brouci ale okusují z vnějšku, kdežto vrtalka otvor vytvoří zevnitř. Když na list položíte prst a přejedete okraj otvoru, u vrtalky ucítíte jemnou blanku nebo suchý lem, u okusu ostrý řez.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jak si ověřit, že jde opravdu o vrtalku Vezměte napadený list a podržte ho proti oknu nebo lampě. Sledujte, kudy vede chodbička. U vrtalek bývá na jednom konci listu široká a na druhém se zužuje – tam, kde larva začínala. Trus je uložený uvnitř chodbičky ve dvou řadách nebo nepravidelně, nikdy ne na vnější straně listu. Další znak: poškození se soustředí na spodní nebo střední patra rostlin, protože dospělci kladou vajíčka nejčastěji tam. Pokud najdete otvor jen na jednom listu a zbytek rostliny je zdravý, pravděpodobně jde o náhodu, ne o přemnožení. Vrtalky se ale šíří rychle, takže je nutné prohlédnout i okolní listy, zejména ty, které se dotýkají napadeného.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pansy21O6187</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:Pansy21O6187&amp;diff=303918</id>
		<title>Benutzer:Pansy21O6187</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:Pansy21O6187&amp;diff=303918"/>
		<updated>2026-09-12T15:41:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Pansy21O6187: Die Seite wurde neu angelegt: „Autor blogu světem interiérů žije už dlouho. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor blogu světem interiérů žije už dlouho. Píšu o tom, jak si poradit v malém bytě. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Pansy21O6187</name></author>
	</entry>
</feed>