<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=PhilDelatte9</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=PhilDelatte9"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/PhilDelatte9"/>
	<updated>2026-10-04T19:37:52Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Jednotn%C3%A1_konfigurace_t%C3%BDmu:_co_hroz%C3%AD,_kdy%C5%BE_ji_nem%C3%A1te&amp;diff=402421</id>
		<title>Jednotná konfigurace týmu: co hrozí, když ji nemáte</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Jednotn%C3%A1_konfigurace_t%C3%BDmu:_co_hroz%C3%AD,_kdy%C5%BE_ji_nem%C3%A1te&amp;diff=402421"/>
		<updated>2026-10-01T20:30:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;PhilDelatte9: Die Seite wurde neu angelegt: „Komenty piš tam, kde vysvětlují proč, ne co. // zvýšíme počítadlo nad i++ je zbytečný. // API vrací data bez pole items, proto kontrola má smysl. Stejně tak se vyhni zakomentovanému kódu, který tam zůstal po experimentu. Buď ho smaž, nebo si ho nech v historii změn. V editoru nemá co dělat.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Typické chyby se opakují. Testovací data se zapisují natvrdo do kódu, takže testy padají při změně prostředí. Testy závisí…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Komenty piš tam, kde vysvětlují proč, ne co. // zvýšíme počítadlo nad i++ je zbytečný. // API vrací data bez pole items, proto kontrola má smysl. Stejně tak se vyhni zakomentovanému kódu, který tam zůstal po experimentu. Buď ho smaž, nebo si ho nech v historii změn. V editoru nemá co dělat.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Typické chyby se opakují. Testovací data se zapisují natvrdo do kódu, takže testy padají při změně prostředí. Testy závisí na sobě navzájem a jejich pořadí rozhoduje o výsledku. Čekání se řeší pevnými prodlevami místo čekání na konkrétní stav, což vede k náhodným selháním. Automatizované testy se spouštějí jen na emulátoru a nikdy na skutečném zařízení. A často chybí testy pro obnovení stavu po přerušení – třeba když uživatel přijme hovor uprostřed nahrávání.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Před spuštěním na produkci si připravte testovací prostředí se stejnou verzí PostgreSQL a stejnou kolací. Prožeňte aplikaci všemi scénáři, včetně prázdných výsledků a chybových stavů. Po přenosu dat spusťte ANALYZE, aby plánovač dostal statistiky. Zkontrolujte sekvence a identity — po hromadném importu je často potřeba posunout jejich aktuální hodnotu, jinak další vložení selže na duplicitní klíč. Migrace není jednorázový skript, ale několik ověřených kroků, které se vyplatí opakovat, dokud nejsou výsledky shodné.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Základem obrany je používat parametrizované dotazy nebo prepared statements. Databázový ovladač pošle strukturu dotazu zvlášť a hodnoty zvlášť, takže vstup nikdy nezmění syntaxi příkazu. V praxi to znamená, že místo skládání řetězce s proměnnou uvnitř dotazu předáte hodnotu jako vázaný parametr. Tento přístup podporuje většina moderních knihoven a frameworků. Pokud používáte ORM, ověřte, že i přímé dotazy v něm jsou parametrizované, protože některé metody umožňují vložit surový řetězec.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Zásadní je vybrat nástroj, který tým skutečně používá, ne ten, který je nejmodernější. Pokud někdo pracuje v editoru, který formátování nepodporuje, můžete mít sebelepší konfiguraci, ale stejně se neprosadí. Proto je lepší začít malým společným základem: jeden soubor pro závislosti, jeden pro nastavení prostředí, jeden pro formátování. Ostatní ať zůstane na individuální volbě. Tím se sníží tření a zvýší šance, že konfiguraci budou lidé dodržovat i po měsíci.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Konzistence a nástroje místo dohadován&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Kde končí společná konfigurace a začíná buzerace Typická chyba je snaha nacpat do repozitáře úplně všechno. Výsledkem je, že se při každém pull requestu řeší mezery versus tabulátory a nikdo se nevěnuje vlastní logice. Další častý problém je ignorování rozdílů mezi operačními systémy – cesty, konce řádků nebo práva k souborům. Řešením je používat přenosné nástroje a konfiguraci psát tak, aby nezávisela na konkrétním shellu. Pomáhá i to, když se nastavení verzuje a změny se dokumentují v commit zprávách, ne v hlavách jednotlivců.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Druhý častý problém je práce s transakcemi a zámky. MySQL má výchozí autocommit a特定 chování u nevýkonných dotazů, PostgreSQL je přísnější. Dlouhé transakce blokují úklid starých verzí řádků a mohou nafouknout databázi. Při migraci proto zkontrolujte, zda aplikace neotevírá transakce zbytečně dlouho. Pozor také na ON DUPLICATE KEY UPDATE — v PostgreSQL použijete INSERT … ON CONFLICT. Nahrazení není mechanické, musíte určit konfliktní sloupec.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Před zavedením jednotné konfigurace je dobré udělat malý audit. Zjistěte, jaké nástroje tým reálně používá, kolik času tráví opravami prostředí a kde vznikají nejčastější chyby. Potom navrhněte minimální sadu pravidel, která pokryje 80 % případů. Zbytek nechte na domluvě. Vyhněte se tomu, abyste konfiguraci zaváděli shora bez vysvětlení – lidé potřebují vědět, proč to dělají a co jim to ušetří. Pokud to nepochopí, budou si vytvářet vlastní výjimky a celý systém se rozpadne.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Migrace z MySQL do PostgreSQL není jen převod typů sloupců. Rozdíly v chování serveru se projeví až v provozu: jinak se chovají transakce, jinak řazení textu, jinak výchozí hodnoty. Pokud začnete přepisem schématu bez přípravy, narazíte na chyby, které se v MySQL nikdy neobjevily. Nejprve si udělejte inventuru: které tabulky jsou kritické, kde se používají uložené procedury, triggery a kde aplikace spoléhá na nestandardní chování MySQL.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jednotná konfigurace projektu není o tom, že všichni mají stejný soubor. Je o tom, že každý člen týmu spustí projekt stejně, bez ohledu na to, zda pracuje na Windows, macOS nebo Linuxu. Pokud se to nedaří, začnou vznikat rozdíly, které se projeví až ve chvíli, kdy je potřeba něco nasadit nebo opravit. Prvním krokem je ujasnit si, co vše má být sdílené: nastavení editoru, závislosti, formátování kódu, kontejnery, proměnné prostředí, skripty pro build a testy. Ne každá položka patří do repozitáře – některé věci jsou osobní preference a jejich vynucování zbytečně vytváří odpor.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>PhilDelatte9</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:PhilDelatte9&amp;diff=402420</id>
		<title>Benutzer:PhilDelatte9</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:PhilDelatte9&amp;diff=402420"/>
		<updated>2026-10-01T20:30:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;PhilDelatte9: Die Seite wurde neu angelegt: „Někdo, kdo praktickým bydlením se zabývá denně. Píšu o tom, jak zvládnout domácnost bez stresu. Nejvíc mě baví ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Někdo, kdo praktickým bydlením se zabývá denně. Píšu o tom, jak zvládnout domácnost bez stresu. Nejvíc mě baví ukazovat chytrá řešení, která zvládne každý.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>PhilDelatte9</name></author>
	</entry>
</feed>