<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=WarrenSternberg</id>
	<title>Rettungsdienst-Wiki - Benutzerbeiträge [de]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=WarrenSternberg"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Spezial:Beitr%C3%A4ge/WarrenSternberg"/>
	<updated>2026-09-14T17:34:42Z</updated>
	<subtitle>Benutzerbeiträge</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Pro%C4%8D_v%C3%A1s_Karl%C5%AFv_most_mine,_kdy%C5%BE_nezn%C3%A1te_Juditin%3F&amp;diff=198157</id>
		<title>Proč vás Karlův most mine, když neznáte Juditin?</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Pro%C4%8D_v%C3%A1s_Karl%C5%AFv_most_mine,_kdy%C5%BE_nezn%C3%A1te_Juditin%3F&amp;diff=198157"/>
		<updated>2026-08-28T03:36:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;WarrenSternberg: Die Seite wurde neu angelegt: „První písemné zmínky o vinicích na tomto území sahají do 14. století, kdy Karel IV. zakládal vinice pro zásobování dvora. Praktická rada pro zájemce o historii: nehledejte vinice v dnešní zástavbě, ale v místech, kde se dodnes dochovaly svahy orientované na jih. Typickým příkladem jsou svahy pod Nuselskou šíjí nebo okolí dnešní Havlíčkovy sady. Pokud chcete pochopit, proč jsou některé ulice klikaté a jiné přímé, pod…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;První písemné zmínky o vinicích na tomto území sahají do 14. století, kdy Karel IV. zakládal vinice pro zásobování dvora. Praktická rada pro zájemce o historii: nehledejte vinice v dnešní zástavbě, ale v místech, kde se dodnes dochovaly svahy orientované na jih. Typickým příkladem jsou svahy pod Nuselskou šíjí nebo okolí dnešní Havlíčkovy sady. Pokud chcete pochopit, proč jsou některé ulice klikaté a jiné přímé, podívejte se na mapu z 19. století – srovnání ukáže, kde vedly hranice jednotlivých vinic.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Při procházce si všímejte detailů, které průvodci obvykle vynechávají. Na mostě Legií najdete na každém konci kamenné patky s letopočtem dokončení stavby. Na pilířích jsou pak patrné stopy po nýtech z původní konstrukce. Jestli chcete vidět přechod mezi starým a novým, postavte se na schody u Slovanského ostrova a podívejte se na spodní část mostu – uvidíte, kde končí historické žulové bloky a začíná ocelová nástavba. Tohle je moment, kdy pochopíte, proč se mostu říká „most dvou staletí&amp;quot;.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Kdy se vyhnout mostům a kam místo toho jít Největší chybou, kterou můžete udělat, je vydat se na Karlův most po desáté hodině dopoledne. V té době je tam takový nával, že neuvidíte ani sochy, ani výhled. Mnohem lepší je vyrazit za svítání, kdy je most téměř prázdný, nebo naopak pozdě večer, kdy se rozsvítí lampy. Pokud vám ale jde o klidnou procházku po historii, zvolte most Legií. Je o poznání méně frekventovaný, přesto z něj máte výhled na Pražský hrad i na Národní divadlo. Pozor jen na víkendové odpoledne, kdy tudy vede trasa mnoha běžeckých závodů – v tu chvíli se po něm nedá normálně projít.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Až budete plánovat celou trasu, propojte oba mosty do jednoho okruhu. Začněte u Juditina mostu, pokračujte na Karlův most, ale jen po první sochu, kde se otočte a sestupte na Kampa. Pak přejděte přes Lávku na Střelecký ostrov a odtud na most Legií. Cesta vám zabere zhruba hodinu, pokud nepospícháte. Nezapomeňte na to, že na Kampě se vyhnete davům, pokud půjdete vnitřní uličkou kolem muzea, ne hlavní třídou. Na ostrově si dejte pozor na schody – jsou kluzké, obzvlášť když ráno prší.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Pokud se vydáte na procházku starou Prahou, možná vás překvapí, že uprostřed moderní zástavby na rohu ulic Dušní a Karoliny Světlé stojí jedna z nejstarších staveb města. Rotunda sv. Kříže, kterou dnes spravuje pravoslavná církev, je jedinou dochovanou rotundou na území Starého Města. Na rozdíl od známější svatého Longina na Novém Městě, kde se nachází zbytek původní stavby, tato rotunda prošla mnoha úpravami, ale dodnes si zachovala svůj románský charakter. Než si naplánujete návštěvu, měli byste vědět, že přístup do interiéru je možný pouze při bohoslužbách nebo v rámci komentovaných prohlídek.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Košíře dnes působí jako klidná vilová čtvrť s parky a secesními domy, ale pod tímto civilizovaným povrchem se skrývá historie, která sahá až do středověku. Málokdo ví, že původní ves vznikla kolem románského kostela a že její dnešní podoba je výsledkem dlouhého vývoje, během něhož se z vesnice stala městská čtvrť. Pokud se chcete o Košířích dozvědět více, nezačínejte u moderních dějin – začněte u mapy z 18. století, kde najdete původní náves.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Při poznávání Košíř se vyplatí zaměřit se na konkrétní detaily, které přežily staletí. Například původní parcelace se dochovala v ulici U Ladronky, kde jsou úzké a hluboké pozemky typické pro středověkou zástavbu. Dalším vodítkem jsou staré názvy – například název „Košíře&amp;quot; pochází z košířství, tedy výroby košů, což souvisí s místním porostem vrb. Tuto souvislost většina průvodců opomíjí, a proto návštěvníci často tápou.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když už stojíte uvnitř, všimněte si, že rotunda sv. Kříže je postavena z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů. Na jižní straně objevíte původní románské okénko s typickým rozšířením do špalety a na severní straně zazdění staršího portálu. Právě tyto detaily vám prozradí, že stavba vznikla kolem roku 1125. Pokud si s sebou vezmete baterku, nasviťte si kamenné kvádry na vnitřní straně stěny – často tam najdete kamenické značky, které jsou důkazem, že rotundu stavěla parta špičkových řemeslníků.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Jak se vyznat v různých typech vozů a co z toho plyne Pro běžného cestujícího je klíčové rozlišovat, s jakým typem tramvaje jede. Starší vozy, jako jsou například ty s tvrdými sedačkami, bývají méně pohodlné a mají vyšší podlahu, což komplikuje nástup kočárku či lidem s omezenou pohyblivostí. Moderní nízkopodlažní soupravy mají podlahu téměř v úrovni nástupiště, takže nástup je rychlejší a bezpečnější. Pokud tedy plánujete cestu s dětmi nebo s těžkým zavazadlem, raději si počkejte na spoj, který je označený jako nízkopodlažní.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>WarrenSternberg</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:WarrenSternberg&amp;diff=198155</id>
		<title>Benutzer:WarrenSternberg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Benutzer:WarrenSternberg&amp;diff=198155"/>
		<updated>2026-08-28T03:36:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;WarrenSternberg: Die Seite wurde neu angelegt: „Váš průvodce dílnou i obývákem se zabývá denně. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Váš průvodce dílnou i obývákem se zabývá denně. Píšu o tom, jak skloubit funkčnost s teplem domova. Nejraději hledat cesty, jak si usnadnit život.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>WarrenSternberg</name></author>
	</entry>
</feed>