Quelltext der Seite Šíření škůdce, které zničí úrodu: jak ho zastavit včas

Proč opakovaný postřik selže a co místo n�<br><br>Posledním faktorem je vlhkost vzduchu. Vytápěné místnosti mají suchý vzduch, což poupatům škodí. Postav květináč na misku s vlhkým keramzitem, ale dbej, aby dno nebylo ponořené ve vodě. Rosit listy můžeš jen měkkou vodou, ideálně ráno, aby do večera oschly. Kombinace správné teploty vody, mírné zálivky a hnojiva bez dusíku vrátí pokojovkám chuť kvést i v nejkratších dnech roku.<br><br>Smutnice vypadají jako malé černé mušky, které poletují kolem květináčů a sedají na zeminu. Dospělci sami o sobě rostlinu nezničí, ale jejich larvy žijí v substrátu a živí se organickým materiálem a jemnými kořínky. Nejčastější chyba je začít stříkat listy insekticidem. Smutnice mají dospělce na listech jen náhodou, skutečné ohnisko je v zemině. Dokud nezasáhnete substrát, mušky se vrátí během několika dní.<br><br>Substrát musí být propustný. Univerzální zemina z obchodu se často slisuje a drží vodu. Smíchejte ji s perlitem nebo hrubým pískem a kousky kůry v poměru přibližně 2:1:1. Přesazujte mladé rostliny každý rok na jaře, starší jednou za dva až tři roky, vždy do květináče jen o dva až tři centimetry většího. Příliš velký květináč zůstává mokrý a způsobuje hnilobu kořenů.<br><br>Co se vyplatí míchat a co raději <br><br>Při přesazování nebo stříhání vždy kontrolujte, zda na nářadí nezůstaly mšice nebo vajíčka. Nůžky a nože otřete lihem. Nové rostliny před umístěním k ostatním dejte na dva týdny do karantény. Samozřejmě platí, že čím dříve zasáhnete, tím menší škody vzniknou. Pokud se mšice objeví na jedné rostlině, izolujte ji okamžitě – přemístěte ji na samostatné místo, ideálně za okno nebo do jiné místnosti, dokud problém nevyřešíte.<br><br>Šíření mšic z jedné rostliny na druhou je nejčastější příčina zničené úrody. Mšice se množí rychle, samice rodí živé larvy a během několika dní může jedna rostlina nakazit celý záhon. Prvním krokem je pochopit, jak se šíří. Okřídlené samice přelétají na nové hostitele, ale většina kolonií vzniká tak, že se mšice plazí po listech, které se vzájemně dotýkají. Proto je klíčové udržovat rozestupy a rostliny nestavět těsně vedle sebe.<br><br>Proč se mšice vracejí i po postřiku Mnoho pěstitelů postříká napadenou rostlinu a myslí si, že je vyhráno. Mšice ale často přežívají v úžlabích listů, na spodní straně čepelí nebo v pupenech, kam se postřik nedostane. Další častou chybou je použití silného insekticidu, který zahubí i predátory – slunéčka, pestřenky a lumky. Bez přirozených nepřátel se mšice vrátí v ještě větším množství. Proto je lepší začít mechanickým odstraněním: rostlinu opláchnout proudem vody, otřít listy hadříkem namočeným v mýdlovém roztoku, nebo napadené části prostě odstřihnout a vyhodit do směsného odpadu, ne na kompost.<br><br>Někteří pěstitelé se snaží mšice spláchnout do půdy. To je chyba. Mšice přežijí ve vlhké půdě a vrátí se na rostlinu. Lepší je opláchnout je do umyvadla a vodu vylít mimo záhon. Stejně tak nepomáhá rosit listy – vlhko mšicím svědčí. Zalévejte ke kořenům, ne na listy. Pokud použijete přírodní olejové postřiky, aplikujte je večer, kdy je chladno a mšice jsou méně aktivní. Nikdy nestříkejte za plného slunce, hrozí popálení listů.<br><br>Prevence spočívá v pravidelném sledování. Prohlédněte spodní strany listů dvakrát týdně, zvláště u mladých výhonků a poupat. Jakmile uvidíte první kolonii, zakročte okamžitě. Mšice vylučují medovici, která láká mravence. Mravenci si je chrání a přenášejí na další rostliny. Pokud tedy vidíte mravence šplhat po stoncích, hledejte mšice. Použijte lepové pásky nebo bariéru z vazelíny kolem stonku, abyste mravencům zabránili v přístupu.<br><br>Nakonec pamatujte, že zdravá rostlina se silnou imunitou lépe odolává. Nepřehnojujte dusíkem – přebytek dusíku vytváří měkké pletivo, které mšice milují. Dopřejte rostlinám dostatek draslíku a fosforu. Pravidelně odstraňujte plevel v okolí, protože slouží jako úkryt pro mšice. Když budete důslední, dokážete šíření zastavit dřív, než zničí celou úrodu.