Quelltext der Seite Štafety na deseti metrech, kde většina ztrácí rytmus

<br>Třetí hrou je „mrazík se záchranou". Kdo je chycen, zůstane stát s rozpaženýma rukama. Osvobodit ho může jen dvojice, která se chytne za ruce a proleze mu pod pažemi. Tím vzniká tlak na domluvu: jedno dítě samo nikoho nevysvobodí. Pozor na počet pronásledovatelů. Ve skupině do dvanácti dětí stačí jeden, jinak se hra zvrhne v paniku a děti přestanou vnímat prostor kolem sebe.<br><br>Deset metrů stačí na štafetu, pokud ji postavíte na předávkách, ne na běhu. Většina lidí to pokazí hned na začátku: rozestaví děti do dlouhé řady a nechá je běhat tam a zpět. Tím vzniká zmatek, srážky a děti se nudí. Řešení je jednoduché – každou štafetu postavte tak, aby se předávka odehrála na jednom místě a běželo se krátce. Na deseti metrech se vejde klidně šest až osm hráčů, pokud stojí v zástupu za sebou a předávají si předmět do ruky, ne do vzduchu.<br><br>Začněte u nejmenších, tedy zhruba od tří do pěti let. V tomto věku funguje napodobování zvířat a běžných činností. Dítě předvádí, [http://bookmarkingcentrals.com/user/rodhfu364921/history/ jak zařídit malou kuchyni] kočka pije mléko, jak se jí polévka lžící nebo jak si čistí zuby. Dospělý vždy předvede pohyb první a dítě ho zopakuje. Vyhněte se abstraktním zadáním, jako je „ukaž štěstí". Malé děti potřebují konkrétní předmět nebo zvíře. Typická chyba je mluvit během hry. Jakmile začnete komentovat, děti přestanou sledovat pohyb a čekají na slovní nápovědu.<br><br> Pravidla pište tak, aby je přečetl i ten, kdo u hry nesed�<br><br>Postupně přidávejte pravidla, která znesnadňují rozhodování: změňte barvu pozadí, přidejte jeden rušivý prvek nebo zkraťte čas na reakci. Sledujte, kdy se dítě začne ptát samo, co má hledat. To je signál, že přebírá kontrolu nad pozorností. Trénink má smysl jen tehdy, když zůstává hrou. Jakmile se z něj stane povinnost, dítě se přestane soustředit a vy ztratíte čas i chuť do dalšího kola.<br><br>Překážková dráha z polštářů a ručníků funguje nejlépe. Polštáře položte střídavě – jeden na zemi, druhý na židli, třetí na skříňku. Dítě má [http://bookmarkingcentrals.com/user/clayton93381/history/ rekonstrukce koupelny krok za krokem] úkol přejít z jednoho konce na druhý, aniž se dotkne podlahy.  For more info in regards to [http://Bookmarkingcentrals.com/user/terricollick/history/ http://Bookmarkingcentrals.Com/user/terricollick/history/] look into our own webpage. U menších dětí držte ruku nebo položte na zem křídou čáry, po kterých se smí šlapat. Typická chyba: příliš mnoho překážek najednou. Čtyři stačí, jinak se dítě [https://Www.academia.edu/people/search?utf8=%E2%9C%93&q=zasekne zasekne] a přestane ho to bavit.<br>