Quelltext der Seite 5 her do družiny, které děti opravdu rozhýbou

Čtvrtou možností je „Pohyblivý příběh". Vyprávíte krátký příběh a děti na určitá slova reagují pohybem – například když zazní „strom", všichni se postaví na jednu nohu, když „řeka", udělají vlnu rukama. Příběh by měl být jednoduchý a opakující se. Na co si dát pozor: nesmíte děti zahltit příliš mnoha pokyny najednou. Začněte se třemi pohyby a postupně přidávejte. Běžná chyba je, že vedoucí mluví příliš rychle a děti nestíhají reagovat.<br><br>Základem je světlý, matný povrch v jedné barvě. Lesklé lamino odráží světlo nerovnoměrně a v úzké chodbě vytváří rušivé odlesky. Zvolte bílou, světle šedou nebo jemný krém. Pokud chcete stěnu odlišit od zdi, použijte o jeden odstín tmavší tón stejné barvy, ne kontrastní vzor. Důležité je, aby skříňky nekončily přesně u stropu – nechte nad nimi mezeru alespoň deset centimetrů. Vznikne dojem, že stěna je vyšší, než ve skutečnosti je.<br><br>Přezrálá jablka, která padají ze stromu, mají největší cukernatost i aroma, ale také nejrychleji hnijí. První krok není recept, ale třídění. Každý plod prohlédněte u stopky a na dně. I malá hnědá skvrna znamená, že se do moštu dostane nakyslá hniloba. Nahnilá jablka nevyhazujte do kompostu hned vedle čistých — plísně se šíří sporami. Odložte je zvlášť, ideálně do uzavřené nádoby.<br><br>Pohyblivé hry, které zvládnete i v malé místnosti Druhou možností je „Barevné metro". Po místnosti rozmístěte papíry různých barev – každá barva představuje jiný pohyb (modrá = skok, červená = běh na místě, žlutá = plazení). Děti se pohybují jako cestující v metru a na váš pokyn „přestup" musí rychle najít jiné stanoviště a provést příslušný pohyb. U malých dětí je nutné omezit počet barev na tři, jinak se ztratí. U starších naopak můžete přidat zvukový signál, který mění směr pohybu. Vyhněte se tomu, abyste stáli na jednom místě a jen dirigovali – děti potřebují vidět, že se hýbete s nimi.<br><br> Proč je sestup tvrdší, než se zd<br><br>Na plném slunci se vyplatí rostliny seskupit. Když stojí květináče těsně u sebe, navzájem si stíní kořeny a půda tolik nevysychá. Pomůže i mulčovací vrstva z keramzitu nebo kamínků na povrchu substrátu. Zalévejte ráno, ne v poledne. Ranní voda se vsákne, než přijde největší vedro, a listy do večera oschnou. Večerní zalévání na list je pozvánkou pro plísně. U velkých nádob kontrolujte, jestli voda proteče drenážními otvory. Květináč bez otvorů je pro balkonové rostliny past – voda se drží u dna a kořeny hnijí.<br><br> Pracovna pod šikminou: kde sedět a kam s monitor<br><br>Ve školní družině se děti často ocitnou v režimu, kdy mají po vyučování sedět, psát nebo kreslit. Jenže právě tehdy potřebují nejvíc vybít energii. Netradiční pohybové hry nemusí znamenat složité pomůcky ani dlouhou přípravu. Stačí využít prostor, který je k dispozici – tělocvičnu, chodbu, zahradu nebo jen třídu s posunutými lavicemi. Důležité je mít jasná pravidla a rychlý sled akcí, aby se děti nezačaly nudit.<br><br>Pátou hrou je „Tichá spolupráce". Děti vytvoří dvojice a musí se společně přesunout z jednoho konce místnosti na druhý, aniž by se domlouvaly slovy. Mohou používat pouze oční kontakt a lehké dotyky. Cílem je, aby se pohybovaly synchronizovaně. Tato hra odhalí přirozené vůdce i děti, které potřebují více podpory. Doporučuji zařadit ji na závěr, kdy už jsou děti unavené a potřebují zklidnit. Nikdy ji nezařazujte jako první, protože děti ještě nemají dostatečnou trpělivost.<br><br>Třetí hra se jmenuje „Zrcadlo". Dvojice stojí proti sobě, jeden je vodič a druhý zrcadlo. Vodič pomalu předvádí pohyby a zrcadlo je přesně napodobuje. Po dvou minutách si role vymění. Tato aktivita učí soustředění a vzájemné spolupráci. Častou chybou je, že děti začnou dělat příliš rychlé nebo nebezpečné pohyby. Předem je upozorněte, že hra je o plynulosti, ne o rychlosti. Pokud dvojice nespolupracuje, stačí je rozdělit a vytvořit nové.<br><br>Netradiční pohybové hry ve družině fungují nejlépe, když je střídáte a přizpůsobujete věku i náladě skupiny. Vždy mějte připravené dvě varianty – jednu energičtější a jednu klidnější. Důležité je také hlídat bezpečnost: dostatek prostoru, žádné ostré hrany a jasně vymezené hranice. Pokud se do hry zapojíte i vy, děti se rychleji uvolní a spolupráce jde lépe. Vyhněte se tomu, abyste hru ukončili uprostřed největšího nadšení – raději ji nechte dobře skončit a děti si budou chtít zahrát znovu.<br><br>První hrou je „Tichá pošta v pohybu". Děti stojí v řadě a první dostane za úkol předvést krátkou pohybovou sestavu – například tři poskoky, dřep a tlesknutí. Další dítě pohyb zopakuje a přidá jeden vlastní prvek. Řada se prodlužuje, dokud se někdo nesplete. Na co si dát pozor: nesmíte dopustit, aby se děti předváděly před ostatními příliš dlouho. Hra je o rychlosti a pozornosti, ne o dokonalosti. Typická chyba je, že vedoucí začne dětem napovídat, čímž se vytratí napětí.