Quelltext der Seite Chyba, která vám zkazí přechod horského sedla

Další častou chybou je přeceňování vlastních sil. Naplánujte si přechod tak, abyste v sedle byli v dopoledních hodinách, kdy je nejstabilnější počasí. Pokud začnete stoupat pozdě, riskujete, že vás na hřebeni zastihne bouřka nebo tma. Vždy si rezervujte časovou rezervu alespoň dvě hodiny na případné komplikace. A pokud cítíte únavu, neváhejte se vrátit – sedlo počká, váš život ne.<br><br>Když už není kam utéct: Bezpečnostní poloha a technické záludnosti Typickou chybou je schovávat se pod osamělým stromem nebo u skály, která vyčnívá z terénu. Tyto objekty jsou přirozenými hromosvody. Mnohem bezpečnější je být ve vzdálenosti alespoň trojnásobku výšky takového objektu, ale zároveň ne na volném prostranství. Pokud jste v jeskyni nebo mělkém převisu, držte se alespoň metr od stěn a stropu – při průchodu blesku může dojít k přeskočení výboje. Zavřete oči a zacpěte si uši dlaněmi, protože blesk udeří často s minimální varovnou dobou a může způsobit dočasnou hluchotu nebo oslnění. Pokud máte u sebe kovové předměty, jako jsou hole, cepín nebo karabiny, odložte je alespoň 10 metrů od sebe. Mobilní telefon nechte v batohu, ale nevypínejte ho – moderní zařízení nijak výrazně nepřitahují blesk, ale držení kovového těla u hlavy není ideální.<br><br>Jak poznáte správně padnoucí zádový systém Druhým krokem je nastavení délky zad. Každý výrobce používá jinou stupnici, ale vždy platí, že bederní pás má sedět na hřebeni kyčelních kostí, ne pod nimi nebo nad nimi. Změřte si vzdálenost od sedmého krčního obratle k pasu a podle tabulky výrobce vyberte velikost. Pokud batoh nemá nastavitelný zádový systém, musíte velikost vybírat pečlivě – příliš krátká záda způsobí, že váha tlačí na ramena, příliš dlouhá zase odtahuje bederní pás od těla. V prodejně si nasaďte batoh s přiměřenou zátěží, utáhněte všechny popruhy a projděte se. Správně padnoucí batoh sedí jako ulitý, bez poskakování.<br><br>Klíčové je oblečení a vybavení. Na přechod sedla si přibalte vrstvy, které lze snadno obléci a svléci – základ tvoří funkční prádlo, střední vrstva (ideálně fleece) a nepromokavá bunda. Nezapomeňte na čepici a rukavice i v létě, protože na sedle může foukat studený vítr. S sebou mějte vždy minimálně dva litry tekutin na osobu a doplňujte je po malých dávkách. Jídlo volte energeticky bohaté, ale lehké – ideální jsou ořechy, sušené ovoce nebo tyčinky.<br><br>Nejúčinnější technikou je takzvané „stop-start". Jakmile pes vodítko napne, okamžitě zastavte a nehýbejte se. Nevracejte se k němu a netahejte ho zpět. Počkejte, až se vodítko uvolní, a teprve poté pokračujte v chůzi. Tento postup opakujte systematicky. Pes se rychle naučí, že tahání ho nikam nepřivede, zatímco chůze na volném vodítku znamená, že se pohybujete dál. Nezapomeňte odměňovat i drobné momenty, kdy jde pes u vás bez napětí, klidným hlasem nebo pamlskem.<br><br>Když už jste v sedle, zastavte se a rozhlédněte se. Všimněte si, kterým směrem fouká vítr a kde se nachází případný úkryt. To se vám může hodit při návratu. Také si poznamenejte, kudy jste přišli, abyste se v případě mlhy dokázali vrátit po vlastních stopách. Správný přechod sedla totiž nekončí sestupem do údolí, ale bezpečným návratem celé skupiny.<br><br>Nejdříve si zjistěte, co vás na druhé straně čeká. Sedlo není cíl, ale pouze přechod mezi dvěma údolími. Proto si předem prostudujte mapu a zjistěte, jaká je převýšení, délka výstupu a sestupu a jaké jsou možnosti úniku v případě nepřízně počasí. Nikdy nechoďte „jen tak" bez povědomí o terénu, protože počasí v horách se mění rychleji, než stihnete zareagovat.<br><br>Nezapomeňte na ramenní popruhy – ty by měly kopírovat tvar ramen a být polstrované, ale ne přehnaně. Důležité je, aby se zužovaly směrem vpřed a nebránily v pohybu paží. Většina zátěže má jít na boky, ramena slouží jen k stabilizaci. Pokud po nasazení cítíte tlak na klíční kosti, batoh je nastaven špatně nebo má slabý bederní pás. Zkuste povolit ramenní popruhy a více utáhnout pás – pokud se nepohodlí nezmění, hledejte jiný model.<br><br>Pokud jste ve skupině, rozmístěte se tak, aby mezi vámi byla vzdálenost alespoň 5 až 10 metrů. Tím zajistíte, že pokud jeden člověk zasáhne blesk, ostatní mají šanci mu poskytnout první pomoc. Nezapomínejte, že zasažený člověk není nabitý elektřinou – můžete se ho dotknout bez rizika. Po úderu okamžitě zkontrolujte, zda dýchá, a pokud ne, začněte s resuscitací. To je často opomíjený krok, protože lidé mají strach z dalšího výboje. Bouřka vás ale nezasáhne podruhé na stejném místě tak rychle, jak se zdá. Vyhledejte suché oblečení, pokud je to možné, a hlavně se nepokoušejte pokračovat v túře, dokud bouřka úplně neodezní. Počkejte alespoň 30 minut od posledního zahřmění.