Quelltext der Seite Dětský pokoj jako hřiště, nebo jako skladiště hraček

Plastové boxy na kolečkách jsou nejjednodušší varianta. Fungují, když potřebujete vyjíždět celý obsah najednou, například u stavebnice nebo autodráhy. Kolečka ale musí být dost velká, jinak se na koberci zaseknou. Druhou možností jsou plátěné úložné tašky s pevným dnem. Jsou lehké, snadno se vytahují za ucho a hodí se na sezónní oblečení. Třetí řešení je souvislý zásuvkový systém, kdy pod postelí vznikne několik mělkých zásuvek vedle sebe. Výhodou je přehlednost, nevýhodou nutnost přesného rozměru.<br><br>Než koupíte cokoli nového, projděte hračky s dítětem a roztřiďte je do tří hromádek: denně používané, občasné a ty, které už nikdo nechce. Poslední hromádku odložte mimo dětský pokoj – do sklepa, na půdu nebo k babičce. Tím získáte prostor zdarma a zjistíte, kolik úložných prvků skutečně potřebujete. Typická chyba je kupovat regály před tímto tříděním. Pak zjistíte, že polovina polic zůstane prázdná a druhá přetéká.<br><br>Než cokoli koupíte, změřte místnost a nakreslete si na papír půdorys ve stejném měřítku. Vyznačte dveře, okna, radiátor a zásuvky. Do půdorysu zakreslete postel, skříň a stůl jako obdélníky – okamžitě uvidíte, co se nevejde a kde zůstane průchod. Typická chyba je koupit velkou skříň a pak zjistit, že se nedají otevřít dvířka nebo že u postele nezůstane místo na noční stolek. Nechte alespoň 60 cm volné podlahy před každým nábytkem, u postele i víc.<br><br>Vzor volte s ohledem na velikost místnos<br><br>Údržba masivu spočívá v pravidelném olejování nebo lakování. Olejové povrchy se obnovují jednou za rok nebo dva. Naneste tenkou vrstvu oleje hadrem, nechte vsáknout a přebytek setřete. Lakované plochy stačí otírat vlhkým hadrem. Nikdy nenechávejte na masivu mokré skvrny – vlhkost dřevo natáhne a vzniknou mapy. Pokud dítě na masiv nalije vodu, okamžitě ji utřete do sucha. Běžná chyba je sušení nábytku u topení. Dřevo se vysuší nerovnoměrně a popraská. U masivu také pozor na přímé slunce – barva časem ztmavne, ale nerovnoměrně.<br><br>Zařízení dětského pokoje nezačíná nákupem nábytku, ale odpovědí na dvě otázky: kolik je dítěti a co v pokoji skutečně bude dělat. Batole potřebuje volnou podlahu na lezení a bezpečné místo na spaní, školák potřebuje stůl se světlem a úložný prostor na pomůcky, teenager potřebuje soukromí a místo pro své věci. Pokud vybíráte podle katalogu místo podle věku, skončíte s pokojem, který je hezký na fotografii a nepoužitelný v praxi.<br><br>Největší chybou je kupovat velkou rozkládací pohovku, která po rozložení zabere celou podlahu. Mnohem praktičtější je vyšší postel s úložným prostorem pod ní. Kamarádi se vejdou na dvě sedací kostky nebo na široké okenní prkno, a když chtějí přespat, vytáhne se z pod postele druhá matrace. Ta se přes den zasune zpět a nepřekáží. Postel umístěte do rohu tak, aby zůstal volný přístup z obou delších stran – usnadní to ustlání i úklid.<br><br>Úložné prostory plánujte od podlahy, ne od očí dospělého. Dítě si má samo uklidit hračky, takže krabice a nízké police musí být v jeho dosahu. Vysoké skříně na sezónní oblečení a věci, které se používají zřídka, patří ke stropu nebo do jiné místnosti. Otevřené police vypadají dobře, ale sbírají prach a v malém pokoji působí chaoticky – kombinujte je s uzavíratelnými boxy. Každá hračka by měla mít své místo; pokud nemá, skončí na zemi.<br><br>Světlo, barvy a materiály rozhodují víc než dekorace Děti si hrají a učí se na podlaze, proto je podlaha první investice. Koberec je příjemný, ale špatně se čistí; laminát nebo vinyl se snadno umyje a pod něj stačí menší kusový koberec, který lze vyprat nebo vyhodit. Stěny natřete světlým odstínem a barevnost nechte na doplňcích – polštářích, plakátech, povlečení. Dítě za dva roky vyroste z růžové i z vesmírné tapety, ale z bílé stěny ne. Nábytek z masivu nebo kvalitní dřevotřísky vydrží víc než levná lamino deska, která se po pár letech rozpadne ve šroubech.<br><br>Nakonec počítejte s tím, že pokoj se bude měnit. Co funguje v pěti letech, nefunguje v deseti. Kupujte nábytek, který lze posunout, rozšířit nebo prodat, a vyhněte se vestavěným řešením na míru, která nelze předělat. Než cokoli objednáte, projděte si pokoj s dítětem a nechte ho říct, co chce mít u postele a kam si dá své věci. Pokoj, na kterém se podílelo, bude udržovat v pořádku ochotněji než pokoj, který mu někdo naplánoval přes hlavu.<br><br>Světlo rozdělte na tři okruhy: stropní pro úklid, pracovní lampa na stole a tlumené světlo na noc. Lampa na stole patří tak, aby padala na papír zepředu nebo z boku, ne za ruku – praváci ji mají vlevo, leváci vpravo. Zásuvky umístěte tam, kde skutečně budou potřeba: u postele, u stolu, u přebalovacího pultu. Prodlužovačky volně po zemi jsou nejčastější příčina pádů i zbytečných hádek.