Quelltext der Seite Jak prát tenisky, aby vydržely déle než jednu sezónu

Praní tenisek v pračce je pohodlné, ale zároveň nejčastější důvod, proč se obuv rozpadne dřív, než by musela. Ať už jde o běžecké boty, volnočasové tenisky nebo sportovní obuv do haly, princip je stejný: čím agresivnější praní, tím rychleji odchází lepidlo, pěna a svrchní materiál. Rozdíl mezi tím, co boty přežijí, a tím, co je zničí, není v prostředku, ale v teplotě, mechanickém namáhání a sušení.<br><br>Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je údržba. Kožené rukavice nikdy nenechávejte mokré u topení, ztvrdnou a popraskají. Potřete je voskem nebo olejem na kůži. Gumu a nitril opláchněte čistou vodou a osušte. Pokud rukavice začnou páchnout i po vyprání, je čas je vyměnit – vnitřní vrstva se rozpadá a dráždí kůži. Když si vyberete podle činnosti a ne podle barvy, vydrží vám celou sezónu a ruce zůstanou v pořádku.<br><br>Bílou gumovou podešev nečistěte běžným pískem ani drátěnkou, poškrábete ji a zůstanou šedé stopy. Funguje pasta z jedlé sody a vody nebo obyčejná bílá zubní pasta. Naneste ji kartáčkem, nechte pár minut působit a otřete vlhkým hadrem. U tvrdohlavých černých šmouh pomůže guma na tužku. Naopak nepoužívejte bělidlo, které gumu zažloutne a poškodí strukturu.<br><br>Frekvence čištění se odvíjí od toho, jak často boty nosíte a v jakém prostředí. Boty na každodenní nošení ve městě potřebují základní otěr zhruba po každém druhém použití a hloubkovou údržbu jednou za měsíc. Sportovní obuv po tréninku v prachu nebo blátě vyžaduje okamžité odstranění hrubých nečistot, jinak se částice dostanou do švů a začnou je dřít. Zimní boty v soli je nutné opláchnout co nejdříve – sůl je pro kůži i lepidla nejagresivnější.<br><br>Největší chybou je spěch. Lidé často sešijí roztržený šev tak, že ho překlopí na rub a sešijí dva okraje k sobě, aniž by látku srovnali. Výsledkem je boule a křivý šev, který po vyprání povolí. Před šitím vždy sešijte okraje k sobě tak, jak byly původně, a to lícem k líci. Pokud je okraj roztřepený, zastřihněte ho a začistěte entlem nebo cik-cak stehem. U děr v pletenině se vyplatí nejdřív vytáhnout volné nitě háčkem a teprve pak látku sešít, jinak se dírka rozšíří.<br><br>Základem je změřit se doma, ale bez podprsenky a s krejčovským metrem. Obvod pod prsy měřte těsně, pásek musí držet na místě, i když se nadechnete. Druhé číslo získáte přes nejplnější část prsou, obvykle v úrovni bradavek, s metrem volně položeným. Rozdíl mezi oběma čísly určuje velikost košíčku. Pokud vám vyjde obvod 75 a přes prsa 90, rozdíl patnácti centimetrů odpovídá košíčku C. Nikdy nezaokrouhlujte obvod nahoru jen proto, že se vám líbí menší číslo.<br><br>Když obvod nesedí, košíček to nespasí Nejčastější chyba je kupovat větší obvod, aby byl košíček pohodlnější. Tím se ale celá podprsenka posune a ztratí oporu. Pokud košíček řeže do prsou, potřebujete větší košíček, ne větší obvod. Když naopak obvod povoluje a podprsenka leze nahoru, potřebujete menší obvod, případně větší košíček. Platí jednoduché pravidlo: při zmenšení obvodu o jednu velikost zvětšete košíček o jednu velikost. Tak zůstane objem stejný a sedne vám to.<br><br>Materiál hraje větší roli, než se zdá. Krajky a hladké látky vypadají dobře, ale každodenní nošení chce prodyšnou tkaninu s elastanem, která se přizpůsobí pohybu. Na sport volte pevnější střih s širším obvodem, ne běžnou krajkovou podprsenku. U větších prsou se vyplatí košíčky s širším bočním dílem, které prsa stáhnou do strany. U menších prsou naopak funguje vyztužený spodní díl, který přidá tvar, ale nesmí tlačit.<br><br>Při zkoušení v kabince se nebojte udělat několik kroků, předklonit se, zvednout ruce a zase je spustit. Podprsenka musí držet na místě, aniž byste ji stahovala. Zadní díl má být vodorovně s předním, ne vytažený nahoru. Kostice mají obepínat prsní tkáň, ne tlačit do stran. Ramínka utáhněte tak, aby se dalo pod ně vsunout jeden prst, ale nesklouzla. Pokud se vám podprsenka zařezává do ramen, je to známka špatné opory obvodu.<br><br>Nakonec si hlídejte, kdy je čas podprsenku vyměnit. Pružný obvod povolí po několika měsících nošení a praní. Pokud už se zapíná na poslední háček a stejně nedrží, je čas jít dál. Perte ji v ruce nebo v síťce na jemný program a nikdy ji neždímejte. Správná podprsenka se pozná tak, že na ni během dne zapomenete. Když si ji neustále upravujete, něco nesedí a je lepší zkusit jinou velikost než si zvykat na nepohodlí.<br><br>Většina žen nosí špatnou velikost podprsenky, aniž by o tom věděly. Obvod se často kupuje příliš volný a košíček příliš malý, protože se spoléháme na číslo, které jsme slyšely kdysi dávno. Přitom správná podprsenka nemá tlačit, škrtit ani nechat prsa propadat. Rozhoduje obvod i hloubka košíčku, a to jsou dvě různé hodnoty, které se musí potkat. Když se neshodnou, podprsenka nedrží, ramínka padají a kostice tlačí do žeber.