Quelltext der Seite Když dno prosvítá, použij tmavý podklad a silnou vrstvu

Akvarijní rostliny nekrvácejí v pravém slova smyslu. Co vidíte jako bílé nebo mléčné vlákno vytékající z rány, je latex, míza nebo rozdrásané pletivo, které se při špatném řezu rozmáčkne místo toho, aby se čistě přerušilo. Stejně tak „trhání" není náhodné – vzniká tehdy, když stonek držíte příliš vysoko, nůžky jsou tupé nebo řežete proti směru vláken. Rozdíl mezi čistým řezem a utrženým koncem rozhoduje o tom, zda rostlina obrazí, nebo začne zahnívat.<br><br>Délka svícení v akváriu se nedá určit jedním univerzálním číslem, ale pro většinu sladkovodních nádrží bez náročných rostlin platí rozmezí šest až osm hodin denně. Mořské akvárium s korály potřebuje obvykle osm až deset hodin, protože korály čerpají energii ze světla stejně jako rostliny. Čím náročnější rostliny nebo korály pěstujete, tím delší svícení snesou, ale i ony mají svůj strop. Překročení deseti hodin už zpravidla nepřináší nic dobrého.<br><br> Vlastní výměna krok za krok<br><br>Když už akvárium stojí a nelze ho vypustit U zaběhnutého akvária se dno zakrývá zvenčí. Nejprve zkontrolujte, zda je pod nádrží dostatečná mezera. Pokud ano, zasuňte pod dno kus tmavé samolepicí fólie nebo plastové desky. Lepidlo nanášejte jen na suchý a odmaštěný povrch, jinak se podklad odlepí. Další možností je natřít vnější stranu dna černým akrylátovým lakem. Lak musí být určený pro sklo a nesmí obsahovat rozpouštědla, která by narušila silikonové spoje. Nanášejte ho ve dvou tenkých vrstvách a nechte dokonale zaschnout.<br><br>U prázdného akvária je nejjednodušší položit na desku stolu nejprve tmavou podložku. Vhodná je černá nebo tmavě hnědá pěnová fólie, která zároveň tlumí nerovnosti a chrání sklo před prasknutím. Fólie musí být o několik centimetrů větší než dno, aby přesahovala. Přebytek se po usazení nádrže odřízne nožem podél hrany. Pozor na vzduchové bubliny – pokud zůstanou mezi sklem a fólií, budou po napuštění vidět jako světlé skvrny.<br><br>Praktický postup pro malou domácí výrobu: vezměte 200 g rozmražených krevet nebo rybího filé, 100 g vařené špenátu nebo hrášku, 1 vařený žloutek a lžičku rybího oleje. Vše rozmixujte, přidejte trochu želatiny rozpuštěné ve vodě, promíchejte a nalijte do formiček na led. Po ztuhnutí kousky uchovávejte v uzavřené nádobě v mrazničce. Před krmením je nechte krátce povolit ve vodě z akvária, ne v teplé vodě z kohoutku.<br><br>Pokud jde o estetiku, tmavé dno zvýrazní barvy ryb a rostlin. Světlé dno naopak vše zplošťuje a prosvítající sklo působí rušivě. Kombinujte podklad s vrstvou písku nebo štěrku o výšce alespoň tří centimetrů. Čím silnější vrstva, tím méně světla projde až ke sklu. U jemných písků pozor na víření – podklad musí být dokonale přilepený, jinak se dostane mezi sklo a fólii a vytvoří šedé šmouhy.<br><br>Topítko vybírejte podle objemu vody, ne podle objemu skla. Do 100 litrů obvykle stačí výkon kolem 50–100 W, pro 200 litrů se pohybujte mezi 150–200 W. Předimenzované topítko není lepší — rychleji zahřeje vodu, ale častěji se zapíná a vypíná, což teplotu rozkolísá. Poddimenzované topítko naopak jede nepřetržitě a v chladné místnosti se nedostane na požadovanou hodnotu. Termostat nastavte na 24–26 °C u většiny běžných ryb, u diskusů a některých cichlid výše. Vždy používejte vlastní teploměr jako kontrolu, protože vestavěný termostat topítek bývá nepřesný klidně o dva stupně.<br><br>Před samotnou úpravou vždy vypněte filtr a osvětlení. Pracujte pomalu a bez tlaku na sklo. Po dokončení zkontrolujte, zda někde neuniká voda nebo zda se podklad neodchlipuje. Pokud se objeví bublina, propíchněte ji tenkou jehlou a přitlačte. Výsledek je vidět okamžitě: dno přestane prosvítat a akvárium získá klidnější, přirozenější vzhled.<br><br>Prosvítající sklo pod akvarijní dnem je častý problém. Světlo z místnosti nebo z osvětlení nad hladinou proniká skrz průhlednou desku a dno pak vypadá jako zrcadlo. Řešení není složité, ale záleží na tom, zda akvárium už stojí, nebo se teprve chystá. Jiný postup platí pro prázdnou nádrž a jiný pro zaběhnutý systém s rybami a rostlinami.<br><br>Častou chybou je použití papíru nebo novin. Papír nasákne vlhkost, zvlnit se a vytvoří nevzhledné mapy. Stejně tak nestačí obyčejná izolepa – po čase se odlepí a zanechá stopy. Nepoužívejte ani lesklé fólie, které odrážejí světlo; efekt je pak opačný, dno ještě více září. Tmavý matný povrch pohlcuje světlo a vytváří přirozený dojem hloubky.