Quelltext der Seite Prosté akvarijní rostliny, které většina lidí zbytečně utrápí

Prvním pravidlem je, že odolná ryba potřebuje správně zaběhnutý filtr. Pokud filtr běží nonstop alespoň tři týdny před nasazením ryb, vytvoří se kolonie bakterií, které zpracovávají dusíkaté látky. Bez tohoto kroku ani ten nejodolnější druh dlouho nevydrží. Druhým pravidlem je nekrmit více, než ryby stihnou sníst do pěti minut. Zbytky potravy se rozkládají, spotřebovávají kyslík a uvolňují amoniak. Právě přemnožení bakterií a nedostatek kyslíku stojí za většinou náhlých úhynů.<br><br>Kde se láme úspěch: výživa a hnojení Druhá chyba je hnojení. Začátečník si řekne, že čím víc živin, tím lépe. Opak je pravdou. Nenáročné rostliny, jako jsou anubiasy, kryptokoryny nebo mechy, rostou pomalu a berou živiny hlavně z vody. Když do akvária nasypete plnou dávku hnojiva podle návodu na obalu, který je určený pro rychle rostoucí druhy, živiny zůstanou ve vodě a začnou krmit řasy. Řešením je začít na třetinové dávce a sledovat, co se děje. Pokud se na skle a listech objeví zelený povlak, hnojení uberte. Pokud listy blednou, přidejte.<br><br>Mezi nejspolehlivější patří anubiasy. Rostou pomalu, mají tuhé listy, které nesežerou ani některé ryby, a snášejí i stín. Nesázejte je ale do substrátu – jejich oddenek (tlustý zelený stonek, ze kterého vyrůstají listy) musí být nad dnem, jinak uhnije. Připevněte je gumičkou nebo nití ke kameni či kořenu a za pár týdnů přirostou. Podobně fungují kryptokoryny, které vytvářejí husté trsy a zvládají i slabší světlo. Jen počítejte s tím, že po přesazení mohou na čas shodit všechny listy – to není chyba, rostlina se vzpamatuje.<br><br>Většina akvaristů měří vodu pravidelně, ale málokdo si uvědomuje, že výsledek testu závisí na tom, jak se vzorek odebere a zpracuje. Stačí pár sekund nepozornosti a naměřené hodnoty jsou mimo realitu. Přitom rozhodnutí o výměně vody, hnojení nebo léčbě se dělají právě podle těchto čísel. Než tedy začnete s výsledkem pracovat, ujistěte se, že vzorek skutečně odpovídá tomu, co se děje v nádrži.<br><br>Teplota a voda jsou další věc. Většina těchto druhů pochází z tropů a běžná pokojová teplota kolem dvaadvaceti stupňů jim vyhovuje. Problém nastane, když je akvárium u topení nebo na přímém slunci. Přehřátá voda rychle ztrácí kyslík a rostliny i ryby trpí. Stejně tak vadí časté velké výměny vody. Nenáročné rostliny mají rády stabilitu. Měňte menší množství vody pravidelně, třeba deset až dvacet procent týdně, místo občasné výměny poloviny akvária.<br><br>Účinnou metodou je takzvaná siesta. Světlo nesvítí v jednom souvislém bloku, ale rozdělí se na dvě části: například čtyři hodiny ráno, pauza, a čtyři hodiny odpoledne. Během pauzy, která trvá tři až pět hodin, hladina oxidu uhličitého vystoupá a řasy přijdou o rytmus. Rostliny si na přerušovaný režim zvyknou a rostou dál. Pozor ale na jednu věc: pauza nesmí být příliš krátká, jinak nemá smysl, ani příliš dlouhá, jinak rostliny přestanou fotosyntetizovat úplně.<br><br>Poslední věc, kterou lidé podceňují, je trpělivost. Nová rostlina po přesazení často shodí listy nebo přestane růst. Není mrtvá, jen se přizpůsobuje. Dejte jí tři až čtyři týdny a nesahejte na ni. Pokud po této době nezačne rašit nový list, zkontrolujte světlo, teplotu a hnojení. Většinou stačí změnit jednu věc, ne všechny najednou. Kdo mění podmínky každý den, ten si rostlinu utrápí sám.<br><br>Karanténní nádrž nemusí být velká ani drahá. Stačí obyčejné akvárium o objemu alespoň dvaceti litrů, které má vlastní filtr, topítko a co nejjednodušší výbavu. Důležité je, aby v ní nebyl žádný písek, žádné rostliny ani dekorace, které by se daly jen těžko dezinfikovat. Holá nádrž se snadno čistí a případné parazity je vidět na dně. Filtraci zajistěte houbičkovým filtrem, který se dá po každém použití vyvařit nebo vyměnit. Voda musí být stejně teplá a mít stejné parametry jako cílová nádrž, aby ryba po přesunu nezažila teplotní šok.<br><br>Pět druhů, které zvládnou i méně zkušeného chovatele Prvním je kapr obecný v zakrslé formě, známý jako Cyprinus carpio. Snáší teploty od 4 do 30 °C, dočasně i nižší obsah kyslíku a tvrdou vodu. Potřebuje však velký objem a silnou filtraci, protože produkuje hodně odpadu. Druhým je sumec velký (Silurus glanis) v mladém věku. Vydrží nízký obsah kyslíku i vyšší koncentrace dusičnanů. Pozor na to, že rychle roste a menší ryby začne považovat za potravu. Třetím je lín obecný (Tinca tinca). Dokáže přežít v bahnitém dně s minimem kyslíku, ale potřebuje klid a dostatek prostoru u dna.<br><br>Typickou chybou začátečníků je koupit rybu bez karantény. Nový kus přenese parazity nebo bakterie, které oslabí i odolné druhy. Karanténní nádrž stačí malá, ale musí mít vlastní filtr a teploměr. Druhou chybou je příliš časté čištění filtru pod tekoucí vodou. Tím se spláchne užitečná mikroflóra a nádrž se musí zaběhnout znovu. Filtr proplachujte jen v odložené vodě z akvária, maximálně jednou za dva týdny.