Quelltext der Seite Skříň u radiátoru, která tiše ničí oblečení

Police s pevnou výškou nejde posunout, a tak se každá nepromyšlená koupě nebo chaotické ukládání projeví okamžitě. Základem je změřit vnitřní světlou výšku každé police mezi dvěma pevnými deskami. Měřte ve třech bodech – vlevo, uprostřed a vpravo – a berte vždy tu nejmenší hodnotu. Rozdíly dva až tři centimetry nejsou výjimkou, zvlášť u staršího nábytku. Zapište si také hloubku a šířku, ať víte, co se do police vejde půdorysně.<br><br>Jak poznat, že světlo proti dveřím škod<br><br>Nejužitečnější míra u dveří v úzké místnosti není šířka křídla, ale takzvaná průchozí šířka. To je světlost mezi hranou otevřeného křídla a protilehlou stěnou nebo překážkou. Právě tento rozměr rozhoduje o tom, zda se do místnosti vejdete s nákupem, zda projede kočárek a zda jde otevřené dveře vůbec použít. Výrobci sice udávají šířku křídla, ale ta sama o sobě nic neříká, protože část světlosti ukrojí zárubeň, panty a tloušťka křídla.<br><br>Mnoho domácností řeší nedostatek úložného prostoru tak, že skříň postaví přesně tam, kde je volné místo. Často to vyjde na zeď s radiátorem nebo přímo nad topení. Jenže textil v takové skříni strádá víc, než se na první pohled zdá. Teplo, které v zimě vnímáme jako příjemné, je pro vlákna látek dlouhodobý stres.<br><br>Pozor na vlhkost. Dno skříně bývá nejblíž podlaze, a pokud je skříň u studené zdi, může se tam držet vlhko. Textil a kožené věci tam dejte jen v prodyšném obalu, ne v igelitu. Jednou za čas dno vyprázdněte a otřete. Jinak se z praktického úložiště stane místo, kde věci tiše plesniví.<br><br>Pravidelně větrejte a kontrolujte vlhkost v místnosti. V zimě pomůže i malá nádoba s vodou poblíž topení, která vzduch zvlhčí. Pokud už skříň u radiátoru máte, alespoň ji nepřeplňujte. Oblečení dejte s odstupem od zadní stěny a mezi jednotlivé kusy nechte mezery. Vlna a hedvábí patří do jiné části bytu, ne do bezprostřední blízkosti zdroje tepla. Nejčastější chybou je cpát textil co nejtěsněji, protože právě tehdy se teplo drží uvnitř a škody jsou největší.<br><br>Odpuzuje ho sucho, světlo a průvan. Cedrové dřevo, levandule, hřebíček nebo eukalyptus fungují jen částečně. Vůně sice mola zmate, ale časem vyprchá a larvy v látce přežijí. Spoléhat jen na bylinky je typická chyba. Stejně tak se nevyplatí dávat mýdlo nebo parfém přímo na oblečení, mastné skvrny přilákají další moly. Účinnější je kombinace: vyprat na co nejvyšší teplotu, co látka snese, důkladně vysušit, uložit do neprodyšného pytle nebo zavíracího boxu a do skříně dát sáček s práškem na moly. Ten měňte podle návodu, ne podle toho, kdy si vzpomenete.<br><br>Praktické řešení je jednoduché: mezi zadní stranou skříně a zdí nechte mezeru alespoň pět centimetrů. Pokud to dispozice dovolí, postavte skříň dál od radiátoru, ideálně tak, aby horký vzduch mohl volně stoupat mimo ni. Nikdy nepokládejte oblečení přímo na horní desku radiátoru, ani když je zakrytá mřížkou. Uvnitř skříně používejte látkové pytle místo igelitových, aby materiál dýchal.<br><br>Proč vlhkost a prach škodí víc než samotné teplo Skříň u topení ale netrpí jen horkem. Teplý vzduch unáší prach, který se usazuje na látkách a při každém otevření dveří se víří. Prachové částice se v teple lépe zachycují na vláknech a postupně je obrušují. Zároveň platí, že teplo snižuje relativní vlhkost vzduchu. Suché prostředí není pro textil ideální, protože vlákna ztrácejí přirozenou pružnost a snadněji se lámou.<br><br>Radiátor vytváří suché a intenzivní teplo, které stoupá vzhůru podél zdi. Pokud za skříní nebo v její spodní části není mezera alespoň několik centimetrů, horký vzduch se hromadí a oblečení se přehřívá. Vlněné svetry ztrácejí měkkost, bavlna bledne a syntetické materiály mohou změknout nebo se zdeformovat. Zároveň teplo urychluje vysychání, takže guma v pasech a pružných lemech křehne a láme se.<br><br>Dalším problémem je střídání teplot. Když topení vypnete, skříň se ochladí a vlhkost z okolního vzduchu může kondenzovat na chladnějších částech skříně. Vzniká tak ideální prostředí pro plísně a zatuchlý zápach. Oblečení pak stačí pár týdnů a je cítit zatuchlinou, i když bylo vyprané. Plíseň navíc napadá i samotné dřevo nebo lamino skříně.