Quelltext der Seite Tmel na sádrokarton, který zničí celý spoj

Typické chyby se opakují. Vrtání bez příklepu do betonu, vrtání s příklepem do cihel, kde se materiál drolí. Použití hmoždinky určené do sádrokartonu do plného zdiva. Kotvení do spáry místo do cihly. Vynechání kontroly utažení po čase. Spoj, který držel při montáži, může po roce povolit, protože materiál pracuje a vlhkost mění rozměry.<br><br>Před nátěrem je třeba podklad připravit. Spáry mezi deskami se vyplní tmelem a přelepí se armovací páskou, hlavy vrutů se přetmelí a zatlačí pod povrch. Povrch musí být suchý, čistý a bez prachu. Pokud se hydroizolace nanáší na prašný nebo mastný povrch, nepřilne a po čase se odloupne. Stejně důležité je ošetřit i rohy a napojení na jiné materiály, například zdivo nebo beton. V těchto místech se hydroizolace překrývá s podkladní vrstvou přesahu.<br><br>Míchání: méně vody, více trpělivosti Nejčastější chyba je příliš mnoho vody. Tmel se pak smrští, popraská a ztratí pevnost, i když se zdá, že se s ním lépe pracuje. Vodu dávejte vždy do nádoby první, prášek přidávejte postupně a míchejte pomalu, aby se do směsi nezavzdušnilo. Správná konzistence drží na stěrce, nestéká a přitom se dá roztáhnout do tenka. Hotovou směs nechte odstát několik minut a krátce promíchejte znovu. Pokud přidáte vodu později, hrudky a oslabená místa jsou jistota.<br><br>Základní rozdělení je jednoduché. Spárovací tmely s vyšší pevností drží konstrukci pohromadě, ale špatně se brousí. Finální tmely jsou měkčí, hladší a určené k tenké vrstvě. Sádrové tmely tuhnou chemicky, takže je nelze míchat „od oka" a po zatuhnutí už s nimi nic neuděláte. Univerzální tmely se hodí na opravy a malé plochy, ne na velké celky.<br><br>Na zaoblení potřebujete materiál, který drží v tloušťce a jde brousit do ztracena. Univerzální spárovací tmel nanesený v jedné silné vrstvě se stáhne a po přebroušení zůstane vidět mapa. Lepší je nanášet dvě až tři tenčí vrstvy, každou nechat vytvrdnout a teprve pak přejít brousítkem. Mezi vrstvami vždy zkontrolujte rovinu pravidlem, ne jen pohledem.<br><br>Nejčastější chyba je pracovat v rukavicích, které jsou příliš volné. Při přenášení desky formátu většího než metr čtvereční se rukavice ohne a deska vyklouzne. Vždy zkontrolujte, že rukavice sedí na prstech a že mezi špičkou prstu a koncem rukavice není vzduchová bublina. Další častá chyba je používat stejné rukavice na řezání a na finální montáž. Po řezání jsou rukavice plné prachu a vlhkosti; pokud v nich pak berete desku, kterou budete lepit nebo natírat, přenesete nečistoty na povrch a spoj nebude držet.<br><br>Nanášení spár má svůj postup. Spáru nejprve vyplňte tmelem přes šířku spáry, pak vložte výztužnou pásku a přetáhněte ji tenkou vrstvou. Nenechte pásku vystupovat nad rovinu. Druhá vrstva jde až po zatuhnutí, a to širším záběrem, aby spoj plynule přešel do desky. Hlavičky vrutů tmelte křížovým tahem, ne jednou kupou. Finální vrstvu dělejte co nejtenčí a co nejhladší, protože každý milimetr navíc znamená delší broušení.<br><br>Na co se při výběru skutečně soustředit Zásadní je materiál rukavic. Bavlněné pletené rukavice jsou pohodlné a levné, ale proti jemnému prachu a vlhkosti neochrání téměř vůbec. Při manipulaci s impregnovanou deskou se navíc rychle nasáknou vodou nebo vlhkostí z prostředí a začnou klouzat. Lepší volbou jsou rukavice s nitrilovým nebo polyuretanovým povrstvením na dlani a prstech. Nitril dobře odolává vlhkosti i mírnému chemickému působení a přitom zůstává pružný. Polyuretanové povrstvení zase výborně sedí na suché i mírně vlhké předměty a méně se potí. Pro hrubší manipulaci s celými deskami se hodí rukavice s latexovým povrstvením, ale pozor – někteří lidé na latex mají citlivost.<br><br>Podkroví má jednu nepříjemnou vlastnost: skoro nikde není rovina. Šikminy se sbíhají, krokve jsou různě silné a výška se mění doslova po centimetrech. Rastr ze sádrokartonu tady neplní jen estetickou funkci, ale hlavně srovnávací. Než vezmete do ruky vrtačku, musíte vědět, k jaké rovině se chcete dostat. Nejčastější chyba je začít montovat profily hned pod krokve a doufat, že se to nějak srovná. Ono se to nesrovná.<br><br>Praktický postup je mít dvě sady rukavic. Jedny odolné, s hrubším povrstvením, na řezání, přenášení a hrubou manipulaci. Druhé tenčí, čisté a suché, na osazování, šroubování a práci s tmely. Mezi tím si umyjte ruce a rukavice otřete vlhkým hadrem, případně je nechte proschnout. Impregnovaný sádrokarton není agresivní materiál, ale vlhkost a jemný prach jsou dva faktory, které rozhodují o tom, zda vám práce půjde od ruky, nebo zda budete řešit opruzeniny a klouzání desek.