<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="de">
	<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jak_rozum%C4%9Bt_NoSQL_a_kdy_ho_nasadit</id>
	<title>Jak rozumět NoSQL a kdy ho nasadit - Versionsgeschichte</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jak_rozum%C4%9Bt_NoSQL_a_kdy_ho_nasadit"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Jak_rozum%C4%9Bt_NoSQL_a_kdy_ho_nasadit&amp;action=history"/>
	<updated>2026-09-14T06:33:33Z</updated>
	<subtitle>Versionsgeschichte dieser Seite in Rettungsdienst-Wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.1</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Jak_rozum%C4%9Bt_NoSQL_a_kdy_ho_nasadit&amp;diff=166482&amp;oldid=prev</id>
		<title>AllanDigby: Die Seite wurde neu angelegt: „Dalším kritickým bodem je ukládání tokenů na straně klienta. Nejbezpečnější je uchovávat je v paměti aplikace, ale to není vždy praktické. Pokud je nutné token uložit na disku, použijte zabezpečené úložiště, které poskytuje operační systém, a nikoli běžné cookies s dlouhou životností. Pro webové aplikace zvažte použití patternu, kdy je přístupový token krátkodobý a refresh token je uložen v HttpOnly cookie s om…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.rettungsdienstblog.eu/index.php?title=Jak_rozum%C4%9Bt_NoSQL_a_kdy_ho_nasadit&amp;diff=166482&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-08-21T18:34:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Die Seite wurde neu angelegt: „Dalším kritickým bodem je ukládání tokenů na straně klienta. Nejbezpečnější je uchovávat je v paměti aplikace, ale to není vždy praktické. Pokud je nutné token uložit na disku, použijte zabezpečené úložiště, které poskytuje operační systém, a nikoli běžné cookies s dlouhou životností. Pro webové aplikace zvažte použití patternu, kdy je přístupový token krátkodobý a refresh token je uložen v HttpOnly cookie s om…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Neue Seite&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;Dalším kritickým bodem je ukládání tokenů na straně klienta. Nejbezpečnější je uchovávat je v paměti aplikace, ale to není vždy praktické. Pokud je nutné token uložit na disku, použijte zabezpečené úložiště, které poskytuje operační systém, a nikoli běžné cookies s dlouhou životností. Pro webové aplikace zvažte použití patternu, kdy je přístupový token krátkodobý a refresh token je uložen v HttpOnly cookie s omezeným rozsahem. Tím minimalizujete riziko krádeže tokenu přes XSS útok.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Nejlepší způsob, jak začít, je vyzkoušet si veřejné API, které nevyžaduje registraci nebo klíč. Otevři si nástroj pro vývojáře v prohlížeči (klávesa F12) a přejdi do záložky Konzole. Do příkazového řádku napiš příkaz pro získání dat, třeba z API, které poskytuje aktuální čas nebo počasí. Použij metody jako fetch nebo axios – v konzoli prohlížeče funguje bez dalšího nastavení. Po odeslání požadavku uvidíš odpověď ve formátu JSON, což je strukturovaný text, který se snadno čte i zpracovává.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Druhým krokem je vytvoření vlastního portfolia. Nemusíte mít přístup k placeným nástrojům – postačí vám bezplatné aplikace, které dobře znáte, nebo dokonce vlastní malý projekt. Vyberte si jednoduchou webovou stránku nebo mobilní aplikaci a začněte ji systematicky testovat. Zapisujte si každý nález do tabulky: popište krok, jakým jste problém reprodukovali, očekávané chování, skutečné chování a případně i prioritu. Dbejte na to, aby váš popis byl srozumitelný i pro člověka, který aplikaci nezná. Tento dokument pak poslouží jako ukázka vaší práce při pohovoru. Častým omylem je testování pouze „šťastné cesty&amp;quot; – tedy že vše funguje, když uživatel postupuje správně. Zkuste se zaměřit na okrajové případy, prázdná pole, nezvyklé vstupy nebo přerušení připojení.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Když se řekne databáze, většina vývojářů si představí tabulky s řádky a sloupci, tedy klasický relační model. NoSQL je ale jiná kategorie úložišť, která se od relačních databází liší v několika zásadních ohledech. Nemusí mít pevné schéma, škáluje se horizontálně a často klade důraz na dostupnost nebo výkon nad konzistencí. Než se ale do NoSQL pustíte, měli byste vědět, že to není náhrada za vše – je to nástroj pro konkrétní případy.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Samotná validace tokenu na straně API by měla zahrnovat kontrolu podpisu, expirace, issueru a audience. Většina knihoven pro JWT nabízí tyto kontroly automaticky, ale je nutné je správně nakonfigurovat. Častou chybou je vynechání kontroly issueru, což umožňuje útočníkovi použít token vydaný jiným serverem. Důkladně otestujte, co se stane, když token vyprší, je pozměněný nebo pochází z neznámého zdroje – vaše API by mělo vrátit jasnou chybu a nikdy pokračovat v zpracování požadavku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Posledním krokem je neustálé zlepšování. Sledujte, jak se mění testovací trendy, učte se základy automatizace (i když zpočátku jen teoreticky) a zkoušejte si psát jednoduché skripty. Můžete si vytvořit vlastní testovací prostředí, kam si nainstalujete aplikaci a zkoušíte ji různými způsoby. Důležité je nespěchat a nenechat se odradit prvním neúspěchem. Mnoho testerů začínalo právě bez praxe, ale s trpělivostí a systematickým přístupem. Pokud budete důsledně dokumentovat svou práci a hledat zpětnou vazbu, máte velkou šanci, že se vám podaří získat první placenou pozici. Až se tak stane, nezapomeňte, že testování je především o kritickém myšlení a komunikaci – tyto dovednosti se vám budou hodit na každém kroku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Verzování kódu je pro každého programátora nezbytností. Git je nejrozšířenější nástroj, který vám umožní sledovat změny v projektech, vracet se k předchozím verzím a spolupracovat s týmem. Pokud s ním začínáte, nemusíte se bát – stačí pochopit pár základních principů a zvládnete první kroky.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;První věc, kterou si ujasněte, je typ dat a způsob jejich čtení. Relační databáze excelují ve vztazích a transakcích. Pokud potřebujete spojovat tabulky přes JOIN, řešit složité agregace nebo garantovat ACID, zůstaňte u klasiky. NoSQL se hodí tam, kde máte obrovské objemy dat, nestrukturovaný obsah nebo potřebujete nízkou latenci při čtení. Typickým příkladem jsou uživatelské profily, katalogy produktů, logy nebo real-time aplikace – tam se NoSQL vyplatí.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;Mezi typické chyby patří také logování tokenů v serverových logách, což může vést k jejich úniku. Nikdy tokeny nezapisujte do výpisů chyb ani do monitorovacích nástrojů. Dále si dejte pozor na to, aby token nebyl součástí URL, protože se může dostat do historie prohlížeče nebo do referrer hlavičky. Vždy jej přenášejte v hlavičce Authorization. Pokud používáte veřejné API, nezapomeňte na řádné omezení rychlosti požadavků a na to, aby tokeny měly minimální oprávnění podle principu nejnižších privilegií.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>AllanDigby</name></author>
	</entry>
</feed>