Proč spojit dechová cvičení s bylinnou koupelí

Víkend bez útraty není o tom, že byste si něco odpírali, ale o tom, že objevíte, kolik radosti se dá vytěžit z maličkostí. Až se v neděli večer budete ptát, co se vám líbilo nejvíc, děti nejspíš nezmíní žádnou drahou atrakci, ale třeba to, jak jste společně stavěli bunkr nebo hráli „na schovávanou" venku. To je přece nejlepší důvod, proč to zkusit znovu – a třeba se z toho stane vaše nová rodinná tradice.

Les je ideální místo, kde se děti učí vlastnímu úsudku a zodpovědnosti. Nebojte se jim dát prostor. Nechte je chvíli vylézt na nízký strom nebo přejít potok. Bezpečnostní pravidla jsou jasná, ale pokud je budete neustále opakovat, děti se nebudou bát, ale naučí se respektovat. Vracet se do lesa s prázdnýma rukama je výhoda – každé dítě si odnese vzpomínky a možná i poklad v kapse.

Na co si dát pozor, aby víkend neskončil sporem Největším zabijákem bezplatné zábavy je nuda a s ní spojené fráze jako „mě to nebaví". Předejdete tomu tím, že zapojíte děti do přípravy a dáte jim na výběr ze dvou až tří možností. Vyhněte se ale tomu, abyste jim nabízeli nekonečné alternativy – to vede k přehlcení a nerozhodnosti. Další pastí je srovnávání s ostatními rodinami, které třeba „jezdí na výlety". Zaměřte se na vlastní zážitky a na to, co je baví právě vaše děti. A pokud se něco nepovede (např. upečený koláč se připálí), berte to jako součást zábavy – společné „záchranné práce" můžou být stejně dobrý zážitek jako dokonalý výsledek.

Při studiu funkcionalismu se vyplatí sledovat detaily, jako jsou kovová madla, kachle v koupelnách nebo dokonce poštovní schránky – tyto drobnosti vypovídají o životním stylu první republiky. Typickou chybou je soustředit se jen na velká jména (jako je Havlíček nebo Fuchs), zatímco opomíjíte anonymní stavby, které tvoří charakter čtvrti. Projděte si ulici Politických vězňů nebo Opletalovu a porovnejte, jak se měnila typologie bytů od malometrážních garsonek až po velkorysé mezonety v palácích.

Funkcionalistická architektura Nového Města pražského není jen souborem staveb, ale i učebnicí moderního bydlení a veřejného prostoru. Nejde o akademický výčet, nýbrž o praktické tipy, jak stavby číst a co si z nich odnést pro vlastní bydlení. Začněte u kostela sv. Václava na náměstí – jeho strohá fasáda skrývá promyšlené řešení denního osvětlení, které byste u sakrální stavby nečekali. Všímejte si, jak architekti pracovali s betonem a sklem, a porovnejte to s dnešními novostavbami.

Při nakládání do auta nebo na vůz pokládejte skleněný nábytek na rovnou plochu, nejlépe na bok, aby se váha rozložila. Nikdy ho nenechávejte stát na výšku bez opory. Mezi jednotlivé kusy vkládejte měkké materiály, aby se nemohly vzájemně dotknout. Zabalené desky ukládejte naležato a navrch nepokládejte nic těžkého. Během jízdy se vyhněte prudkému brzdění a nerovnostem – zpomalte, i když máte zpoždění. Po příjezdu nechte nábytek chvíli odpočinout, aby se sklo aklimatizovalo na novou teplotu, a teprve potom ho vybalte.

Sušení je další oblastí, kde se dělají zbytečné chyby. Závěsy nikdy nevěšte na přímé slunce, pokud si nepřejete, aby vybledly a zkřehly. Nejlepší je sušení ve stínu, ideálně rozložené na sušáku, aby se tkanina nevlastní vahou nedeformovala. Ubrusy by naopak měly být usušeny do mírné vlhkosti, pak se snadněji žehlí a nezůstávají na nich tvrdé mapy. Pokud máte sušičku, používejte ji jen u textilií, které to výslovně umožňují.

Jak zabalit skleněné desky a police Nejdůležitější je ochránit hrany a rohy, které jsou nejzranitelnější. Na každou hranu nalepte pěnovou pásku nebo kousek molitanu. Poté desku zcela obalte bublinkovou fólií tak, aby se vrstvy překrývaly. Nešetřete – sklo by nemělo být nikde odkryté. Následně vložte desku mezi dvě tvrdé lepenky, které ji ochrání před prohnutím. Pokud přepravujete více desek, mezi každou z nich dejte měkkou vrstvu, aby se o sebe nemohly třít. Police z knihovny nebo skříně si označte podle umístění, abyste je při montáži nemuseli hledat.

Při procházce od Emy Destinnové směrem k Paláci (například k paláci Fenix nebo k paláci Broadway) se zaměřte na detaily, které laik přehlédne: zapuštěné vstupní portály, kovová zábradlí s geometrickými vzory či okenní pásy, které vytvářejí rytmus fasády. Typickou chybou při fotografování je líčení budov pouze z přední strany – funkcionalismus vyniká z šikmého úhlu, kdy vynikne plastičnost objemů. Vezměte si fotoaparát a zkuste zachytit hru stínů, kterou vytvářejí přesahy střech.

Když balíte celý kus nábytku, jako je vitrína nebo konferenční stolek, chraňte nejprve skleněné části a poté celý kus obalte dekou nebo fólií. Rohy a hrany nábytku vystupte pěnou. Pohyblivé části, jako jsou nohy stolu nebo výsuvné mechanizmy, zajistěte páskou nebo provázkem. Pokud se něco dá snadno odmontovat, odmontujte to – menší kusy se balí a přepravují mnohem snáz. Nezapomeňte na šroubky a drobné spojovací prvky, uložte je do sáčku a přilepte na viditelné místo.