Když mrzne, které slepice přežijí bez přitápění

Ve vejci se občas objeví dva žloutky. Není to nemoc ani zázrak, ale důsledek toho, jak funguje slepičí reprodukční systém. Slepice ovuluje žloutek z vaječníku do vejcovodu zhruba každých 24 až 26 hodin. Pokud se dva žloutky uvolní krátce po sobě a oba se setkají v vejcovodu, obalí se společným bílkem, membránami a skořápkou. Vznikne jedno velké vejce se dvěma žloutky. Nejčastěji se to děje u mladých nosnic, jejichž hormonální cyklus ještě není ustálený, a u slepic na konci snášky, kdy je ovulace nepravidelná.

Denní rutina je krátká: ráno zkontrolujte, zda podestýlka není mokrá u napáječek a pod hřady, kde slepice tráví noc. Právě tam vzniká nejvíc vlhkosti. Trus, který zůstane na povrchu, odstraňte lopatkou nebo ho přihrňte suchým materiálem. Jednou týdně prohrábněte celou vrstvu, aby se promíchala a provzdušnila. Pokud se objeví slepené nebo zapáchající místo, vyhoďte ho celé, ne jen přikryjte. Při deštivém a vlhkém počasí přidejte vrstvu čisté podestýlky častěji, i obden. Když naopak mrzne a v kurníku se netopí, nepřidávejte mokrý materiál, jinak uvnitř vznikne led a slepice si omrzají běháky.

Hřeben jako teploměr i kontrolka snáš

Odolnost slepic vůči chladu nevychází z toho, jak vypadají, ale z toho, jak jsou stavěné. Rozhoduje velikost těla, hustota peří, velikost hřebínku a laloků, schopnost ukládat tuk a ochota hřadovat v kompaktní skupině. Proto se v mrazivém počasí drží lépe plemena s menším hřebínkem, bohatým prachovým peřím a klidnou povahou. Naopak plemena s velkým masitým hřebínkem a řídkým peřím mají větší problém, i když snášejí dobře.

Bolestivé kdákání bývá ostré, krátké a opakované v pravidelných intervalech. Slepice často stojí na místě s nahrbeným hřbetem, peří má načepýřené a ocas svěšený. Nereaguje na krmení, neklove, nechce jít na hřad. Pokud se takový zvuk ozve při manipulaci, při snášení vejce nebo při dotyku na břicho, je to jasný signál, že něco bolí. Typický je také výrazný odstup od ostatních – nemocný pták se stahuje do kouta.

Nejčastější chyba je pozorovat slepici na blátě, v hluboké podestýlce nebo na svahu. V takovém terénu bude nejistě našlapovat i mladá slepice a uděláte si špatný závěr. Stejně tak nepleťte stáří s přešlapováním kvůli parazitům nebo dlouhým paznechtům. Ty se dají ostříhat a slepice se rozchodí. Teprve když je terén rovný, nohy zdravé a slepice i tak chodí ztuhle, kolébá se a vyhýbá se překážkám, máte před sebou skutečně starý kus. Podle toho pak upravte krmení, hřad a rozhodnutí, co s ní dál.

Základem je pozorovat slepici při chůzi po rovném podkladu, ideálně na dvoře nebo na cestě. Mladá slepice jde plynule, nohy klade téměř pod tělo, hlava jde dopředu a tělo drží vodorovně. Stará slepice našlapuje opatrněji, často našlapuje na celou nohu místo na prsty, a mezi kroky dělá kratší pauzy. Není to lenost. Jsou to ztuhlé klouby a slabší svaly na prsou, které tělo už tak pevně nedrží.

Dalším vodítkem je, jak slepice zdolává překážky. Mladá slepice vyběhne na práh, na valník nebo na nízkou zídku bez zaváhání. Stará slepice se před výskokem zastaví, několikrát přešlápne, někdy to vzdá a jde oklikou. Když seskočí, dopadá tvrdě a chvíli stojí, než se rozjde. Právě tyhle momenty rozhodují. Proto se nevyplatí soudit slepici podle toho, jak vypadá vsedě, ale podle toho, jak zvládne běžný den.

Když se do chůze přidá kolébání a cukání Typický znak stáří je kolébavá chůze do stran. Slepice jakoby přenáší váhu z jedné nohy na druhou a tělo se jí rozkývá. Zároveň se jí při chůzi mírně propadá hřbet a ocas jde níž, než je obvyklé. Pozor ale na záměnu s nemocí. Pokud slepice náhle kulhá, má jednu nohu horkou, oteklou nebo ji úplně odmítá použít, nejde o stáří, ale o zranění nebo zánět. To vyžaduje oddělení a léčbu, ne chovatelský závěr.

Stáří slepice se nejčastěji pozná podle snášky, hřebínku nebo peří. Pohyb a chůze ale prozradí víc, jen se na to musí člověk dívat ve správnou chvíli a zblízka. Většina chovatelů hodnotí slepici, když stojí na jednom místě nebo sedí v hnízdě. To je chyba. Slepice ve stáji nebo na hřadě vypadá často stejně jako mladá. Teprve když vyjde ven, začne hledat potravu a přecházet přes nerovný terén, ukáže se, co je zač.

Praktický postup je jednoduchý. Slepice vypusťte ráno jako první, kdy je dvůr ještě klidný, a postavte se stranou. Sledujte ji pět až deset minut, než se rozptýlí ostatní. Všímejte si tří věcí: jak našlapuje, jak drží tělo při chůzi a jestli zvládne překážku. Tyto tři znaky dohromady dají spolehlivější odpověď než jakékoli ohmatávání hřebínku. Opakujte to několik dní po sobě, protože jedna špatná chvíle nic neznamená.