Když pojistíte domácnost správně, ušetříte tisíce ročně

Nakonec si jednou za dva až tři roky smlouvu zkontrolujte. Hodnota vybavení se mění, nakupujete nové věci, staré odepisujete. Pokud pojistnou částku neaktualizujete, můžete se opět dostat do podpojištění. Stejně tak se vyplatí sledovat změny v pojistných podmínkách – pojišťovny je občas upravují a vy máte právo na to reagovat. Dobrá pojistka není ta nejlevnější, ale ta, která vám dá jistotu, že při škodě nezůstanete bez prostředků.

Jak ale určit, kdo má posílat kolik? Tady máte dvě základní možnosti. První je poměrná – každý přispěje stejným procentem ze svého příjmu. Pokud vyděláváte hodně rozdílně, je to férovější, protože ten s menším platem nezůstane úplně bez peněz. Druhá možnost je rovný díl – každý dá stejnou částku, což je jednodušší a pro některé páry přehlednější. Žádná z variant není univerzálně správná. Zkuste si obě propočítat a pak si řekněte, která vám dává smysl. Důležité je, aby to vyhovovalo oběma, ne aby jeden měl pocit, že „platí za toho druhého".

Refinancování hypotéky je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit měsíční náklady na bydlení, ale ne vždy se vyplatí. Klíčové je načasování a porovnání podmínek. Většina bank umožňuje refinancovat až po uplynutí fixace, obvykle po třech až pěti letech. Pokud vám končí fixace, je ideální čas začít jednat. Pozor ale na to, že refinancování není automaticky výhodné – záleží na výši nové úrokové sazby, poplatcích za předčasné splacení a na tom, jak dlouho ještě plánujete hypotéku splácet.

Nejčastější chybou je slepě zvolit „společný účet a konec". Společný účet je fajn na fixní výdaje, ale pokud si na něj pošlete celé výplaty, vzniká tlak na každou drobnost. Opačný extrém – každý má svůj účet a platí se „nějak" – zase vede k tomu, že jeden platí víc a druhý si to ani neuvědomuje. Řešením je kombinace: oba si nechte své účty, zřiďte si jeden společný na chod domácnosti a na spoření. Na něj posílejte předem domluvenou částku, a to ideálně hned po výplatě. Zbytek je váš, bez nutnosti se zpovídat.

Na co se zaměřit, než podepíšete souhlas s převodem Nejdůležitější je kontrola data, kdy vám končí vázací lhůta. Pokud ji porušíte, přijdete o státní podporu a musíte vrátit i zvýhodněné úroky z předchozích let. V praxi to znamená, že pokud máte spoření ještě dva roky do konce vázací lhůty, převod se vám téměř jistě nevyplatí. Výjimkou je situace, kdy nová banka nabízí výrazně vyšší úrokovou sazbu a vy jste ochotni podporu oželet. Vždy si spočítejte rozdíl mezi ztrátou podpory a ziskem z vyššího úroku.

Podání daňového přiznání nemusí být noční můrou, pokud víte, na co se zaměřit. Základem je mít před sebou všechny potřebné dokumenty ještě před tím, než začnete vyplňovat formulář. Připravte si potvrzení o příjmech od zaměstnavatele, výpisy z bankovních účtů, doklady o zaplaceném pojistném a další podklady, které se vás týkají. Bez kompletní dokumentace snadno něco zapomenete a budete muset podání opravovat.

Při samotném vyplňování formuláře se vyplatí postupovat systematicky. Začněte identifikačními údaji a pokračujte přes jednotlivé přílohy podle pokynů. Většina lidí dělá chybu v nesprávném uvedení výdajů – buď je zapomene uplatnit, nebo naopak uvede výdaje, na které nemá nárok. Paušální výdaje jsou sice jednoduché, ale ne vždy výhodné. Pokud podnikáte a vaše skutečné náklady přesahují paušál, vyplatí se uplatnit výdaje prokazatelné. Jen si pohlídejte, že máte pro každou položku doklad.

Před odesláním si celý formulář ještě jednou zkontrolujte. Věnujte pozornost zejména součtům, poměrovým číslům a identifikačním údajům – chybný rodný číslo nebo špatná adresa může vést k vrácení dokumentu. Pokud si nejste jistí, využijte pomoc finančního úřadu nebo poradce. Zaplacení případného nedoplatku je pak snazší než řešit následné opravy a penále. Pečlivost se vám vyplatí.

Vhodné je si pořídit inventuru s fotografiemi a účtenkami. Uložte ji mimo domov, třeba do cloudového úložiště nebo u příbuzných. Tento seznam vám pomůže nejen při stanovení správné pojistné částky, ale také při likvidaci škody. Bez dokladů totiž pojišťovna často vyplácí jen amortizovanou hodnotu, která je nižší než cena nového zboží. Pokud si chcete pojistit věci na novou hodnotu, musíte to mít výslovně uvedeno ve smlouvě.

Většina lidí sjednává pojištění domácnosti podle ceny nebo podle doporučení známých. To je první chyba. Rozhodující není jen měsíční platba, ale rozsah krytí a výluky, které se ve smlouvě skrývají. Než podepíšete cokoli, zjistěte si, co přesně pojistka pokrývá – a co naopak ne. Typické výluky bývají škody způsobené vlhkostí, plísní, nebo vadami materiálu. Bez přečtení pojistných podmínek se neobejdete, i když jsou dlouhé a nudné.