5 kroků, jak zvládnout výměnu rozvodového řemene

Dolévejte stejný typ kapaliny, jaký v systému už je. Rozlišují se podle barvy a chemického složení a míchání různých druhů není vhodné. Pokud nevíte, co tam je, dolijte destilovanou vodu jako nouzové řešení a co nejdřív nechte okruh zkontrolovat. Nikdy nepoužívejte obyčejnou vodu z kohoutku dlouhodobě – minerály se usazují, snižují účinnost chlazení a mohou poškodit těsnění i vodní pumpu. Stejně tak nepatří do okruhu nemrznoucí směs do ostřikovačů.

Než začnete cokoli rozebírat, zjistěte, jaký systém auto má. Některé motory mají řetěz jen na vačkových hřídelích, jiné ho mají i mezi klikovou hřídelí a vyvažovacími hřídelemi nebo mezi vačkami navzájem. U víceřetězových konstrukcí se často mění jen jeden a ostatní zůstanou na místě — což je typická chyba, protože opotřebení bývá podobné. Podívejte se do dokumentace k danému typu motoru na předepsaný postup a na to, zda se napínák nastavuje ručně, nebo pracuje automaticky tlakem oleje.

Výměna rozvodového řemene patří k nejdůležitějším servisním úkonům na motoru. Řemen pohání vačkový hřídel a často i vodní pumpu, takže jeho selhání znamená okamžité zastavení motoru a v horším případě srážku pístů s ventily. Interval výměny určuje výrobce, obvykle podle ujetých kilometrů nebo stáří vozu, a je nutné ho dodržet i v případě, že řemen vypadá na pohled dobře. Guma stárne, tvrdne a mikroskopické praskliny nejsou na první pohled vidět.

Důležité je i to, jak destičky vypadají, nejen kolik mají milimetrů. Praskliny, odlupování materiálu od nosné desky, mastnota nebo rezavé okraje znamenají výměnu bez ohledu na tloušťku. Stejně tak když destička sedí ve vodítkách nakřivo nebo se nevrací, je potřeba vyčistit a namazat vodicí čepy speciálním tukem na brzdy — ne obyčejnou vazelínou, která se v horku rozteče a zateče na třecí plochu.

Nejprve auto postavte na rovném místě, zatáhněte ruční brzdu a zařaďte rychlost. U novějších vozů sundejte kolo — u některých jde destička spatřit i skrz ráfek, ale přesnost je mizerná. Podívejte se na třmen, což je ta masivní kovová část objímající kotouč. Destička je ten tenký obdélníkový plát, který je z vnitřní i vnější strany kotouče. Potřebujete vidět tloušťku třecího materiálu — tedy té šedé nebo měděné hmoty — nikoli jen kovové nosné desky.

Kontrola tlaku v pneumatikách patří k nejjednodušším úkonům, které prodlouží životnost gum a zlepší jízdní vlastnosti. Přesto ji většina řidičů podceňuje a řeší ji, až když pneumatika vypadá podezřele. Správný tlak se nedá odhadnout pohledem ani kopnutím do pláště. Chce to měřák, klid a trochu rutiny. Ideálně jednou za dva týdny a vždy před delší cestou.

Začněte tím, že si najdete předepsaný tlak. Nebývá na pneumatice, ale na štítku ve dveřním sloupku řidiče, v krytu víčka nádrže nebo v manuálu. Údaj na bočnici pláště je maximální přípustný tlak, ne doporučený. Pokud vůz běžně jezdí naložený nebo s přívěsem, použijte vyšší hodnotu z těch, které výrobce uvádí. U rezervy nezapomeňte, že bývá předepsaná jinak než u kol na nápravě.

Typické chyby: měření okem, podhuštění „pro pohodlí" a přehuštění „pro úsporu". Podhuštěná pneumatika se víc hřeje, rychleji se opotřebovává na krajích a zvyšuje spotřebu. Přehuštěná zase ztrácí přilnavost, ničí střed běhounu a tvrdě odskakuje. Další častá chyba je ignorovat jeden podhuštěný plášť. Pokud jeden ztrácí tlak rychleji, může jít o pomalý defekt nebo vadný ventilek.

Kontrolu dělejte dvakrát ročně, ideálně při přezouvání kol. Je to patnáct minut práce a ušetří vám to mnohem dražší opravu. Kdo jezdí hodně po městě a často brzdí, měl by se dívat častěji — městský provoz opotřebovává destičky několikanásobně rychleji než dálnice.

Kdy je lepší nechat sedadla odborník�

Co si připravit a na co se zaměřit Než začnete, zajistěte si dostatek místa, zvedák nebo rampy a hlavně správný momentový klíč. U moderních motorů se bez přesného utahovacího momentu neobejdete – špatně utažená řemenice klikové hřídele se může povolit a napáchat škody. Součástí výměny by měla být i nová napínací kladka, případně vodicí kladka a těsnění. Vodní pumpu měňte preventivně spolu s řemenem, protože její zadření později znamená další rozebírání motoru.

Typická chyba je měřit jen na jedné straně auta. Brzdy se opotřebovávají rozdílně podle zatížení a stavu třmenů, takže zkontrolujte všechna čtyři kola. Další častá chyba: lidé si pletou destičku s kotoučem a diví se, že je „ještě tlustá". Tloušťka kotouče se měří hmatem nebo posuvkou na jeho okraji a má svůj vlastní minimální rozměr, který najdete vyražený na náboji. Když je kotouč pod ním, výměna destiček už problém neřeší.