Když obojek přestane účinkovat, než koupíte nový

Aus Rettungsdienst-Wiki
Version vom 1. Oktober 2026, 17:49 Uhr von Mindy84P502913 (Diskussion | Beiträge) (Die Seite wurde neu angelegt: „Druhý krok spočívá v tom, že ho budete brát ven vždy ve stejných situacích: po probuzení, po jídle, po pití, po hře a před spaním. Nečekejte, až začne kroužit a čuchat. To už je pozdě. Vezměte ho na jedno konkrétní místo, které se stane jeho toaletou. Tam ho nechte volně pobíhat a čekejte. Když se vykoná, okamžitě ho pochvalte a odměňte pamlskem. Ne až po návratu domů, ale přímo na místě. Štěně si musí spojit…“)
(Unterschied) ← Nächstältere Version | Aktuelle Version (Unterschied) | Nächstjüngere Version → (Unterschied)
Zur Navigation springen Zur Suche springen

Druhý krok spočívá v tom, že ho budete brát ven vždy ve stejných situacích: po probuzení, po jídle, po pití, po hře a před spaním. Nečekejte, až začne kroužit a čuchat. To už je pozdě. Vezměte ho na jedno konkrétní místo, které se stane jeho toaletou. Tam ho nechte volně pobíhat a čekejte. Když se vykoná, okamžitě ho pochvalte a odměňte pamlskem. Ne až po návratu domů, ale přímo na místě. Štěně si musí spojit odměnu s tím, co právě udělalo.

U psa postupujte takto: sedněte si vedle něj, jednou rukou nadzvedněte pysk a druhou veďte kartáček po vnější straně zubů krouživými pohyby. Vnitřní stranu zubů u psa čistit nemusíte, tam se plak tvoří minimálně. Stačí dvakrát až třikrát týdně, ideálně denně. U kočky je to náročnější: zkuste ji zabalit do ručníku tak, aby jí zůstala volná hlava, a čistěte jen několik zubů při jedné návštěvě. I tak je lepší krátké a časté čištění než jedno dlouhé a stresující.

Po každém pobytu v přírodě psa důkladně prohmatejte. Klíšťata nejraději sedí v teple a na místech, kde je kůže tenká: v uších, na krku, v podpaží, v tříslech a mezi prsty. Prohmatejte i okolí očí a čumáku. Doma použijte jemný hřeben a dobře prohlédněte srst proti světlu. Pokud klíště najdete, odstraňte ho pinzetou nebo háčkem co nejblíže kůži, plynulým tahem, bez otáčení a bez mačkání. Místo poté dezinfikujte. Typická chyba je potírání klíště olejem nebo krémem – tím se klíště podráždí a může vyvrhnout obsah do rány.

Obojek proti blechám přestane fungovat většinou proto, že se do kůže psa nebo kočky už dostatečně neuvolňuje účinná látka. Nejde přitom o jednu příčinu. Některé obojky se prostě „vyčerpají" po uplynutí doby, na kterou byly určeny. Jiné ztratí účinnost proto, že byly delší dobu vystavené vodě, slunci nebo vysokým teplotám. A někdy je problém úplně jinde – zvíře má blechy znovu zavlečené z prostředí, takže samotný obojek na krku je jen jedna část rovnice.

U samců i samic je potřeba pravidelně kontrolovat oblast pod ocasem. Dlouhosrsté rasy mají kolem řitního otvoru slepenou srst, která zadržuje vlhkost a vytváří živnou půdu pro bakterie. Sestřihněte ji nůžkami s tupou špičkou, případně použijte strojek na krátko. U koček, které se přestaly samy čistit, je to první signál, že něco není v pořádku – často jde o bolest zubů nebo kloubů.

Mezi nejčastější chyby patří podávání doplňků bez úpravy pohybu a váhy. Pes s nadváhou, který dostává kloubní přípravky, ale dál skáče na gauč a tahá na vodítku, nemá šanci na zlepšení. Stejně chybné je kombinovat několik přípravků najednou, aniž byste věděli, co obsahují — může dojít k předávkování některé látky. Další častou chybou je vysazení po měsíci, kdy se „nic neděje". Kloubní výživa je běh na dlouhou trať.

U psů i koček platí, že se zvíře nemá koupat častěji než jednou za čtyři až šest týdnů, pokud není zrovna zablešené nebo zablešené od bláta. Častější koupání strhává ochranný kožní film a vede k suché, svědivé kůži. Používejte výhradně šampon určený pro daný druh – lidský šampon má jiné pH a kůži zvířete poškodí. Před koupelí zvíře důkladně vyčešte, jinak se srst slepí a voda se dostane až ke kůži jen částečně.

Kde se dělají nejčastější chyby Největší chybou je koupat pouze tělo a vynechat oblast kolem očí, uší a řitního otvoru. Právě tam se hromadí sekret a vzniká zápach. Oči otírejte vždy od vnitřního koutku ven, každé oko zvlášť a vždy čistým tamponem. U uší nikdy nepoužívejte vatové tyčinky do zvukovodu – zatlačíte nečistoty hlouběji a můžete protrhnout bubínek. Stačí vlhký tampon a jemný pohyb po vnějších záhybech.

Po každé hygieně zkontrolujte, zda kůže není zarudlá, zda se neobjevují strupy nebo výtok. Tyto změny znamenají návštěvu veterináře, ne další koupel. Pokud zvíře při manipulaci vrčí nebo se snaží utéct, nepokračujte silou – naučte ho nejdřív klidně stát a dotyk snášet. Trpělivost a odměna po každém kroku zvládnou víc než pevné držení.

Intimní hygiena psa a kočky není kosmetický přepych. Zanedbaná péče se během několika dní projeví zápachem, zánětem kůže a u samic i vážnými infekcemi močových cest. Naopak pravidelná a správně provedená hygiena zabrání většině problémů dřív, než vzniknou. Rozhoduje přitom postup, ne frekvence za každou cenu.

Analní žlázky se samy vyprázdní při každé stolici. Pokud zvíře „sáňkuje" zadkem po zemi nebo si kouše okolí řitního otvoru, žlázky jsou přeplněné. Nikdy je nevtlačujte násilím – hrozí protržení a infekce. Naučte se správný jemný tlak zvenčí nebo tento úkon přenechejte veterináři. Stejně tak nikdy neaplikujte žádné přípravky do pochvy bez doporučení odborníka.