Tady je blogový článek na zadané téma.

Další kapitola je noc, kdy přijedou rodiče nebo kamarádi z jiného města. Tehdy se náš obývák mění na nocležnu. Vytáhneme ze skříně nafukovací matraci, ale kdo by chtěl spát v přímém světle z chodby, co svítí přes skleněné dveře? Řešení, které jsme objevili až po roce trápení, je kombinace zatemňovací rolety a pruhované LED pásky přilepené pod rám postele. Ano, pod rám. Tím pádem máte jemné, orientační světlo, které vás v noci neoslepí, když jdete na záchod, a přitom neruší spáče. Ideální je mít v okolí zásuvku, ale kdo má v paneláku zásuvky na každém rohu? Nikdo. Táhli jsme prodlužovačku pod kobercem a modlili se, aby ji nikdo nezak


Jenže samotné spaní nestačí. Potřebujete, aby místnost působila jako útulná jídelna, ne jako ubytovna. Tady přichází ke slovu materiál a barva. Zvolili jsme pro lavici sametové čalounění v tlumené šedozelené. Ten samet není jen na parádu. Je odolný, hezky stárne a hlavně - díky textuře nenásilně odděluje zónu sezení od zbytku jídelny. Když je lavice složená, působí jako designový prvek. Když je rozložená na lůžko, je z ní elegantní postel, která neřve do očí. Důležité je také sladit výšku. Lavice by měla být o pár centimetrů vyšší než běžné křeslo, aby se z ní dobře vstávalo a zároveň se pod ni vešla ona vysouvací část. Děláme vždy zkoušku: sedíte u stolu, kolena se dotýkají spodní hrany desky? Pokud ano, je to špatně. Měly by být volně pod stolem, aby se dalo v klidu jíst i praco


Další past, na kterou jsem málem naletěla, bylo úložné místo. V reklamách všechny ty pohovky vypadají, že mají pod sedákem obří prostor. Ve skutečnosti tam často nacpete jen jednu deku a dva tenké polštáře. Řešením pro mě byla postel s úložným prostorem. Rozhodla jsem se pro klasickou dřevěnou postel na nízkých nožkách, pod kterou mají jezdící šuplíky. Dávám tam ložní povlečení, letní i zimní deky a dokonce i deskové hry. Když je všechno schované pod matrací, byt působí vzdušně a klidně. A vzdušnost je přesně to, co v malém bytě potřebujete, aby působil ekologičtěji, protože méně věcí na očích znamená méně prachu a méně str


A pak je tu problém s uskladněním lůžkovin, když máte malý byt. Kde schovat polštáře, deky a přehozy, aby nebyly na očích, ale zároveň jste k nim měli snadný přístup, když je potřeba rozložit pohovku? My jsme vsadili na postel s úložným prostorem v podobě výsuvných šuplíků pod lůžkem. Dokonalé. Jenže pak zjistíte, že dovnitř musíte sahat po tmě, protože světlo z lustru nedosáhne do šuplíku. Zkoušeli jsme baterku v telefonu, ale to je otrava. Nakonec jsme do šuplíku nalepili malé kuchyňské LED bodové světlo na baterie s čidlem. Otevřete šuplík a světlo se rozsvítí. Životní změna, f


Nezapomínejte ani na praktické detaily. Když jsem zařizovala garsonku pro kamarádku, musela jsem vymyslet, kam schovat návleky na polštáře a kousky dětských hraček, které se večer objevily na sedačce. Řešením byla pohovka s bočním úložným prostorem, kde se dají rychle uklidit všechny drobnosti, než přijde návštěva. Zároveň jsem do polštářů na opěráky všila kapsy na dálkové ovladače a brýle. Tyto malé vychytávky dělají z běžného obýváku místo, kde se opravdu odpočívá, aniž byste museli každou chvíli něco přenášet nebo hledat. A protože se bavíme o living room designu, kde spánek hraje klíčovou roli, nezapomeňte, že kvalitní foam mattress na lamelovém rošti je investice na deset


Největší oříšek v malém obýváku představuje sezení pro návštěvy. Klasická sedačka na šest lidí zabírá půlku místnosti, a když přijde teta s rodinou, stejně všichni nesedí. Raději jsem začala řešit, co se stane s gaučem v noci. První byt jsem měla s obyčejnou pohovkou, která se nedala rozložit, a každý přespávající host končil na nafukovací matraci, která ráno vypadala jako propadlý fondán. Dnes už vím, že pokud v obývacím pokoji pravidelně spí někdo další, musíte mít po ruce pohotové spací řešení. A tady vstupuje do hry sofistikovaná mechanika, která změní denní lenošení v plnohodnotné spaní bez zbytečného skladování matra


Když jsem si před lety zařizovala první garsonku, bojovala jsem s každým centimetrem. Kuchyňská linka měla jen dva metry, na kávovar tam nezbylo místo a já odmítala pít instantní kafe z hrnečku po babičce. Tehdy jsem narazila na revoluční nápad, který dnes doporučuji každému, kdo miluje ranní rituál, ale nemá vlastní jídelnu. Jednoduše si vyčleníte roh obývacího pokoje, předsíně nebo ložnice a vytvoříte si svůj osobní domácí kávový koutek. Jenže tady nastává první kámen úrazu, hlavně v malých bytech, kde je každý metr čtvereční vzácný a vy potřebujete, aby stejný prostor sloužil i jako noclehárna pro nečekanou návštěvu. Mnoho lidí od nápadu upustí, protože netuší, jak skloubit estetiku kávové zóny s praktickým span