Než vstoupíte do Schwarzenberského paláce, zkontrolujte fasádu
Kde hledat nejznámější výjevy a co znamenají Největší pozornost si zaslouží severní průčelí směrem k Hradu. Zde uvidíte výjevy ze Starého zákona – například Davida s Goliášem nebo Samsona s lvem. Tyto scény nebyly vybrány náhodně: Schwarzenbergové se tak chtěli přihlásit ke statečnosti a síle. Když stojíte přímo proti fasádě, hledejte nad okny druhého patra malé pásky s latinskými nápisy. Jsou často přehlížené, ale právě ony vysvětlují souvislosti mezi jednotlivými obrazy.
Pokud se zajímáte o urbanismus, srovnejte si Košíře se sousedními Smíchovem nebo Břevnovem. Na rozdíl od nich si Košíře zachovaly více zeleně a menší měřítko zástavby – proto zde také najdete řadu rodinných domů, které jinde ve vnitřním městě chybějí. Při plánování procházky počítejte s tím, že terén je hodně kopcovitý. Pevná obuv není výmysl, ale nutnost, zejména v zimě, kdy jsou chodníky v ulicích jako Nad Klamovkou nebo Pod Kotlářkou namrzlé a svažité.
Podle čeho poznáte, že cesta skutečně vedla k usedlosti? Rozhodující je směr a návaznost. Zaniklá usedlost nebyla osamocená – měla napojení na obec, pole, studnu nebo mlýn. Pokud sledujete cestu a ta končí u rovné plochy s ovocnými stromy, kopřivami nebo trvalkami, jako je šeřík či denivka, máte téměř jistotu. Tyto rostliny přežívají desítky let po zániku stavení. Nenechte se zmást tím, že cesta pokračuje dál – často se větvila. Hlavní větev vedla k obytnému stavení, vedlejší do chléva nebo na pole. Zkuste si představit, kudy by šel koňský potah, a podle toho hledejte oblouky. Kde cesta ostře zatáčí, tam stála budova, které se vyhýbala.
Stojíte před katedrálou a nevíte, kam se podívat dřív? Nejprve si všimněte tvaru oken. Gotická okna jsou nahoře špičatá, takzvaný lomený oblouk. Pokud je okno zakončené obloukem, který vytváří hrot, jde o gotiku. Románská okna jsou půlkulatá, renesanční zase hranatá. Tento jediný detail vám dá odpověď v devíti případech z deseti. Když lomený oblouk doplňují kamenné pruty, které se ve vrcholu setkávají, máte jistotu.
Typickou chybou je soustředit se jen na hlavní fasádu a zapomenout na vnitřní arkády. Probíhají podél nádvoří a jejich sgrafita jsou často mladší, ale přesto cenná. Najdete zde lovecké motivy a rostlinné ornamenty, které nejsou tak okázalé jako vnější výjevy, ale ukazují každodenní život renesanční šlechty. Všimněte si, jak se kresba přizpůsobuje architektuře – kolem oken a portálů jsou ornamenty hustší, zatímco na plochých stěnách se otevírají do širších kompozic.
Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí patří k nejvýraznějším renesančním stavbám v Praze. Jeho černobílá sgrafita, pokrývající celou fasádu, nejsou jen dekorací – jsou to příběhy, symboly i politická prohlášení. Abyste je skutečně přečetli, vyplatí se přijít s předstihem a prohlédnout si budovu z více úhlů. Většina návštěvníků se soustředí jen na hlavní vstup, ale nejzajímavější výjevy najdete na bočních stranách a v horních patrech.
Chcete-li si prohlídku užít bez davů, přijďte brzy ráno, hned po otevření, nebo naopak v pozdním odpoledni. Světlo šikmo dopadající na fasádu zvýrazní kresbu a linky vyniknou mnohem lépe než v poledním slunci. Vyhněte se také dnům, kdy se na nádvoří konají kulturní akce – tehdy je fasáda částečně zakrytá konstrukcemi. Pokud máte zájem o podrobnější výklad, vezměte si mapu s vyznačenými výjevy, ale pozor – nespoléhejte se na paměť, některé detaily jsou dobře vidět pouze z určitého úhlu.
Nakonec si osvojte jednoduchý postup: 1) okna a lomený oblouk, 2) pilíře a klenby, 3) portál a tympanon, 4) podezření na novogotiku, pokud je vše příliš dokonalé. Tento řetězec zabere do třiceti sekund a spolehlivě vás nasměruje. Nebojte se chybovat – s každou stavbou se váš odhad zpřesní. Klíčem je trénovat na kostelech, které znáte z návštěv a které máte možnost obcházet ze všech stran.
Pamatujte, že každý nález je třeba ověřit. Staré cesty a schody mívají často mladší vrstvy – třeba lesní svážnice z 20. století, které starší komunikace překryly nebo zničily. Pokud si nejste jistí, vraťte se na místo v různých ročních obdobích. Na jaře, když není vegetace, jsou terénní vlny nejlépe patrné. Na podzim zase vyniknou tmavé pruhy v listí tam, kde byla utužená hlína. Kombinace terénních tvarů, rostlin a směru vám dá jasnou odpověď. Až příště uvidíte schody nikam, zastavte se – možná právě stojíte na prahu domu, který čeká, až ho někdo znovu objeví.
Na závěr jedno praktické doporučení: když budete hledat byt v Košířích, nevšímejte si jen ceny za metr čtvereční. Zjistěte si, jakým směrem jsou okna orientovaná – severní strany svahů bývají chladnější a vlhčí, což se projeví na vyšších nákladech na vytápění. A pokud kupujete starší byt, nechte si udělat statický posudek krovů a stropů, protože mnohé domy tu stojí na svahu a případné sesuvy půdy nejsou výjimkou. Košíře jsou dnes skvělým místem pro život, ale jen pro toho, kdo respektuje jejich historii i geologii.