Když se čočky dalekohledu zašpiní: jak je vyčistit bez rizika
Orion patří k nejvýraznějším souhvězdím zimní oblohy. Najdete ho podle tří jasných hvězd uprostřed, které tvoří pás. Když ho jednou spatříte, už si ho nikdy nespletete s ničím jiným. Pro začátek si najděte místo s výhledem na jih, ideálně daleko od pouličního osvětlení. Nejlepší čas je od prosince do února, kdy je Orion nejvýše nad obzorem kolem deváté večer.
Nejčastější chybou začátečníků je zaměňovat magnitudu s velikostí objektu. Jasný objekt nemusí být nutně velký; naopak, rozsáhlé mlhoviny mohou být velmi slabé, i když zabírají velkou plochu. Proto se při výběru objektu dívejte vždy na hodnotu magnitudy i na plošnou jasnost. U rozsáhlých objektů je důležité omezit světelné znečištění – i malý měsíc na obloze vám výrazně sníží viditelnost slabších objektů. Pokud se chcete dozvědět více o magnitudě, přečtěte si odborné články nebo se zeptejte v místním astronomickém klubu, ale vždy si ověřte hodnoty v aktuálních hvězdných mapách.
Kolem pásu pak najdete čtyři jasné hvězdy, které tvoří ramena a nohy mytologického lovce. Levé rameno představuje Betelgeuse s nápadně červeným nádechem, pravé rameno Rigel, který je namodralý. Tyto barvy rozlišíte, až si oči zvyknou na tmu. Počítejte s tím, že adaptace na tmu trvá asi dvacet minut. Během té doby se nedívejte do mobilu ani na baterku – jinak budete muset začít znovu.
Zdánlivá jasnost se měří v jednotkách zvaných magnitudy. Základní stupnice je nastavena tak, že rozdíl pěti magnitud odpovídá stonásobnému rozdílu v jasnosti. Prakticky to znamená, že hvězda první magnitudy je přibližně stokrát jasnější než hvězda šesté magnitudy. Pokud si chcete udělat rychlý odhad, pamatujte, že každá jedna magnituda znamená zhruba 2,5násobek jasnosti. Tento přepočet využijete při porovnávání objektů na obloze, například při odhadu, kolik hvězd uvidíte v dané oblasti.
Jak postupovat, když se ztratíte v hvězdách Nejprve najděte tři hvězdy v jedné řadě, které mají přibližně stejnou jasnost a jsou od sebe pravidelně vzdálené. Tohle je Orionův pás. Pod ním uvidíte slabší řadu hvězd, která představuje meč. Uprostřed meče si všimnete mlhavého flíčku – to je Velká mlhovina v Orionu. Pokud ji nevidíte pouhým okem, zkuste triedr, ale i bez něj je na tmavé obloze patrná.
Hlavní náplní jsou veřejná pozorování Slunce a noční oblohy. Pro denní pozorování jsou vhodné sluneční skvrny a protuberance, ale pozor – bez speciálního filtru se na Slunce nikdy nedívejte, hrozí trvalé poškození zraku. Hvězdárna používá bezpečné dalekohledy s H-alfa filtry, takže se nemusíte bát. V noci se můžete těšit na Měsíc, planety, dvojhvězdy nebo mlhoviny. Vstupenky se kupují v pokladně na místě, ale v letních měsících bývá plno, proto doporučuji rezervaci předem.
Častou chybou bývá hledání Oriona v blízkosti měsíce nebo v místech, kde je obloha znečištěná světlem. Orion je viditelný i z města, ale jen hlavní hvězdy. Pokud ho chcete vidět celý, vyjeďte za obec. Také pozor na to, že se Orion během noci pohybuje – vychází na východě, během pár hodin putuje přes jih a zapadá na západě. Proto si najděte místo, kde vám nic nebrání ve výhledu na celý jih.
Když suché čištění nestačí a na optice zůstávají mastné skvrny nebo otisky, přejděte na čištění mokré. Smíchejte si roztok – ideálně několik kapek prostředku na mytí nádobí (bez aviváže, parfemace a agresivních chemikálií) v čisté vlažné vodě, nebo si připravte speciální roztok na optiku, pokud ho máte k dispozici. Naneste kapku tohoto roztoku na mikrovláknovou utěrku určenou na optiku – nikdy ne přímo na čočku, aby tekutina nestékla dovnitř tubusu. Krouživými pohyby od středu k okrajům čočku jemně otírejte, bez jakéhokoli tlaku. Po každém kroužku utěrku obraťte na čistou část, abyste nezpětně neroztírali mastnotu.
Kdy se magnituda mění a kdy zůstává stejná? Zdánlivá magnituda není konstantní hodnota. U některých hvězd se mění v čase – takzvané proměnné hvězdy. Například Algol v souhvězdí Persea pravidelně mění jasnost kvůli zákrytu slabším průvodcem. Také planety mění svou jasnost v závislosti na vzdálenosti od Země a fázi. Venuše dosahuje magnitudy kolem -4, Mars může mít od +1 až po -3, podle toho, kdy je k Zemi nejblíže. Pokud sledujete jasnost hvězd pravidelně, zapisujte si hodnoty a porovnávejte je s katalogem – je to jednoduchý způsob, jak si ověřit, že pozorujete správný objekt.
Nezapomeňte, že Orion je viditelný i na podzim, ale nízko nad obzorem. Na jaře se naopak objevuje jen krátce po setmění na západě. Pokud si chcete prohlédnout mlhovinu v meči, potřebujete alespoň malý dalekohled. Ale i pouhým okem uvidíte, že prostřední hvězda meče není úplně ostrá – to je ten kosmický oblak plynu. S trochou trpělivosti a čistou oblohou se z Oriona stane váš spolehlivý průvodce zimním nebem.