6 způsobů, jak ochránit nábytek při stěhování po schodišti

Jak vybrat správný kryt podle druhu nábytku Nejzranitelnější bývají hrany a rohy. Ty chraňte pevnými rohovými chrániči z pěny nebo z tvrdé lepenky, které se nasazují přímo na hrany. Pro čalouněný nábytek se nejlépe hodí prodyšná textilní fólie, která zabrání vniknutí prachu a vlhkosti, ale zároveň umožní materiálu dýchat. Nevhodná je naopak klasická stretchová fólie, která zadržuje vlhkost a může způsobit vznik plísní nebo změnu barvy látky. U dřevěného nábytku s hladkým povrchem použijte bublinkovou fólii, ale pozor na to, aby se fólie nedostala do kontaktu s lakovanými plochami na delší dobu – může dojít k zatavení a vzniku nevzhledných stop.

Co se týče cen, pohybují se v rozumných relacích. Bublinková fólie, stretch fólie a kartonové rohy patří mezi nejlevnější varianty. Textilní fólie a speciální rohové chrániče jsou o něco dražší, ale stále finančně dostupné. Nejdražší ochranou jsou na míru šité potahy, ať už z textilu nebo z měkké pěny, které se vyplatí pouze u vysoce hodnotného nábytku nebo při častém stěhování. Pro běžné stěhování postačí kombinace levnějších materiálů – důležité je je správně použít.

Stěhování nábytku je zkouškou trpělivosti i techniky. Nejčastější škody vznikají ne kvůli hrubé manipulaci, ale kvůli špatné volbě ochranného materiálu. Karton, fólie a pěna mají různé vlastnosti, a proto se hodí pro různé typy nábytku. Než začnete balit, zvažte hmotnost, povrch a to, jak daleko se nábytek stěhuje. Levnější ochrana často znamená vyšší riziko poškození, ale i drahé materiály mohou uškodit, pokud je použijete nesprávně.

Pro přepravu to nejdůležitější: každý dílec popište fixem na pásku (např. „pravá bočnice", „polštář A") a napište, ke kterému dílu patří. To vám výrazně usnadní montáž v novém bytě. Při nakládání do auta dávejte těžší kovové části dolů a lehčí látkové navrch. Nikdy nepokládejte nic na sedáky – hrozí deformace výplně. Po převozu nechte díly nejméně hodinu aklimatizovat na novou teplotu, než začnete s montáží – předejdete tak praskání dřeva a roztahování kovu.

Stěhování po schodišti je zkouškou nejen pro vaše záda, ale i pro nábytek. Úzké zákruty, ostré hrany stupňů a nedostatek prostoru způsobují, že se skříně, stoly nebo čela postelí snadno odřou nebo dokonce prasknou. Než začnete cokoliv nosit, věnujte čas správné přípravě. Nejde o to zabalit všechno do bublinkové fólie, ale cíleně ochránit nejzranitelnější místa – rohy, hrany a povrchy, které přijdou do kontaktu se stěnami a zábradlím.

Nejčastější chybou je snaha vyjmout mechanismus násilím. Kovové části jsou přesně lícované a pokud je ohne, už je nikdy nenarovnáte tak, aby fungovaly. Druhý typický problém: lidé povolí šrouby, ale zapomenou na plastové krytky na nožičkách. Tyto krytky se obvykle sundají po jemném pootočení nebo zatlačení zespodu. Pokud nechtějí povolit, nepáčte je šroubovákem – raději je opatrně poklepejte kladivem přes dřevěný špalík, aby se uvolnily. Nikdy nepoužívejte plochý šroubovák tam, kde by mohl poškrábat lak nebo potah.

Chránit byste měli i samotné schodiště, nejen nábytek. Na hrany stupňů nalepte ochranné rohy z plsti nebo staré hadry, které zabrání odření laku. Pokud je schodiště úzké, připevněte na stěny dočasné kartonové desky – vytvoříte kluznou plochu a zabráníte otlakům. A pozor na zábradlí a madla; omotejte je měkkým materiálem, protože nábytek se o ně často zachytává a právě tam vznikají nejhlubší rýhy.

Jaké materiály použít, aby to mělo smysl Nejspolehlivější je kombinace měkké textilie a tvrdé ochrany. Rohy a hrany obalte vrstvou staré deky, karimatky nebo silného kartonu a vše zajistěte stretchovou fólií. Ta drží tvar a neklouže. Pro nohy stolu nebo židlí použijte nastříhané kusy zahradní hadice nebo pěnové izolace na trubky – navléknete je jako návleky a chráníte tak konce před nárazy. Nezapomeňte na madla a úchytky, které by se při přenášení mohly zachytit o zábradlí; přelepte je textilní páskou.

Základem je demontáž všeho, co jde rozebrat. U skříní vyjměte šuplíky a police, u postelí odšroubujte čela a rošty, u stolů sundejte desku z noh. Každý menší díl se snáze přenese a méně riskujete. Všechny spojovací materiály – šroubky, úchytky, lišty – vložte do označených sáčků a přilepte je páskou přímo k příslušnému dílu. Vyhnete se tak zmatkům při skládání a hlavně nebudete muset nic hledat po kapsách.

Jak rozebrat kovový mechanismus bez zbytečného páčení Po odkrytí mechanismu uvidíte šrouby spojující dvě hlavní části rámu. Většinou jsou to čtyři až šest šroubů na každé straně. Než je povolíte, vyfoťte si celý mechanismus mobilem – později se k tomu vrátíte při skládání a ušetříte si spoustu dohadování. Šrouby povolujte postupně, nejlépe křížem (např. levý přední, pravý zadní, atd.), aby nedošlo k deformaci rámu. Jakmile jsou všechny povolené, oddělte obě poloviny opatrně, bez trhnutí. Pokud některý spoj nejde oddělit, zkontrolujte, zda není zajištěn pojistným kolíkem nebo drátěnou sponou – tyto prvky se často přehlédnou.