Když bylinky vadnou: co děláme špatně a jak to napravit

Nezapomínejte také na pravidelnou zálivku a dostatek světla. Zaštipovaná bazalka vytváří hustší korunu, která potřebuje více vody a živin. Pokud ji pěstujete v květináči, dbejte na to, aby substrát nevysychal úplně, ale zároveň nepřelévejte – přemokření vede k hnilobě kořenů. Pravidelným zaštipováním a správnou péčí získáte keříčkovitou bazalku, která vám bude dělat radost celé léto a poskytne mnohem větší úrodu než ta, kterou necháte volně růst.

Pokud si na začátek nechcete pořizovat pět květináčů, zkuste jen dvě – bazalku a rozmarýn. Bazalka se vám odmění čerstvou chutí do těstovin, rozmarýn zase provoní pečené brambory nebo kuře. Až si osvojíte, jak s nimi pracovat, rozšíříte sortiment. Klíčem je nebát se experimentovat a hlavně ochutnávat – bylinky mají být váš pomocník, ne diktátor.

Kdy zaštipování vynechat a jaké chyby se nejčastěji dělají Zaštipování má jednu důležitou výjimku: pokud chcete bazalku nechat kvést pro včely nebo si chcete nasbírat semena, přestaňte zaštipovat asi měsíc před koncem sezóny. Jinak ale platí, že žádná rostlina by neměla bez zaštípnutí dorůst do fáze květu. Typickou chybou je čekat, až bazalka vytvoří květní poupata, a teprve pak ji zastřihnout. To už je pozdě – rostlina do květu vložila energii a listy začínají ztrácet kvalitu. I když květy odstraníte, růst se obnoví jen pomalu a rostlina už nebude tak bohatá.

Při zalévání bylinek v květináčích dbejte na to, aby voda mohla volně odtékat. Přebytečná voda, která zůstane v misce pod květináčem, způsobuje hnilobu kořenů – nejčastější chybu pěstitelů. Po zalití proto počkejte asi dvacet minut a poté přebytečnou vodu z misky vylijte. Pro bylinky pěstované v záhonu platí, že je lepší zalít důkladně méně často než po troškách každý den. Mělká zálivka totiž vede k tomu, že kořeny zůstávají u povrchu a rostlina je pak náchylnější k suchu.

Nejčastějším problémem bývá přemokření. Většina bylinek pochází ze suchých, slunných oblastí, a proto jejich kořeny nesnesou trvale vlhký substrát. Pokud zaléváte každý den malým množstvím vody, kořeny zůstávají mělké a rostlina je náchylná k hnilobě. Správný postup: zalévejte méně často, ale vydatněji, vždy až když je vrchní vrstva zeminy suchá. U bylinek v květináči zkontrolujte, zda má nádoba dostatečné odtokové otvory a zda v podmisce nestojí voda.

Další chybou je zaštipovat příliš nízko, pod prvním párem listů. Tím odstraníte velkou část rostliny a zbývající stonek často zeslábne. Naopak příliš vysoké zaštípnutí, kdy ponecháte dlouhý holý stonek, vede k tomu, že se vytvoří jen dva nové výhony a rostlina zůstane řídká. Ideální je vždy řezat těsně nad úžlabím listů, kde jsou pupeny nejaktivnější. Používejte čisté prsty nebo ostré nůžky; tupý nástroj může stonek rozdrtit a otevřít cestu chorobám.

Jakmile postranní výhony dorostou na délku asi pěti centimetrů a mají alespoň dva páry listů, zaštípněte i je. Opět odstraňte vrcholový pupen, a to vždy těsně nad párem listů. Tento postup opakujte po celou vegetační sezónu. U intenzivně rostoucích rostlin to znamená zásah přibližně každých deset až čtrnáct dní. Zaštipování je zároveň sklizeň – odstraněné vrcholky používejte do jídla, sušte nebo zamrazte.

Základní pravidlo zní: zaštipujte brzy a často. První zaštípnutí udělejte, jakmile má rostlina tři až čtyři páry pravých listů. To je obvykle dva až tři týdny po výsevu nebo krátce po výsadbě na záhon. Vezměte prsty nebo čisté nůžky a odstraňte vrcholový výhon nad třetím párem listů. Tím donutíte rostlinu, aby nasadila postranní pupeny, ze kterých vyrostou další výhony. Čím dříve začnete, tím kompaktnější rostlina bude.

Na závěr si dejte pozor na hnojení. Bylinky nepotřebují tolik živin jako zelenina. Přehnojení dusíkem vede k bujnému růstu listů, které ale mají málo silic a snadno napadají mšice. Hnojte jen mírně, nejlépe organickým hnojivem s pomalým uvolňováním, a to pouze v období aktivního růstu od jara do léta. V zimě zálivku i hnojení omezte. Pokud se vám podaří vyhnout se těmto základním chybám, bylinky se stanou spolehlivou součástí vaší kuchyně i zahrady.

Mít po ruce čerstvé bylinky je rozdíl mezi jídlem, které jen zasytí, a jídlem, které si zapamatujete. Přesto většina domácností sahá po sušených směsích, které často chutnají spíš prachem než bylinkou. Nejde přitom o žádnou vědu – stačí pět základních druhů, které zvládnete pěstovat i na parapetu, a vaše vaření se posune o úroveň výš.

Pěstování bylinek vypadá na první pohled jednoduše: zasadit, zalít, sklízet. Přesto se mnoho lidí setkává s tím, že rostliny žloutnou, táhnou se do výšky nebo brzy uvadají. Často za to nemůže počasí ani špatná semena, ale několik opakujících se chyb v péči. Když je odstraníte, bylinky se vám odvděčí hustým růstem a plnou chutí.