Co se stane, když si membránovou bundu vyberete špatně

Pozor na podklad, který je jen letecký snímek. Sice vypadá lákavě, ale neukáže vám vrstevnice ani oficiální značení. Pro plánování okruhu je vhodný spíše vektorový podklad s cestami a turistickými body. Naopak papírová mapa bývá spolehlivá, ale ne vždy aktuální – nové stezky v ní nenajdete. Nejlepší je zkombinovat digitální mapu s papírovou: digitální použijete pro detailní plánování, papírovou si vezmete do terénu jako zálohu, kdyby telefon ztratil signál.

Plánování turistického okruhu začíná výběrem mapy. Mnoho lidí sáhne po první aplikaci, kterou má v telefonu, a spoléhá na to, že je navigace dovede. Jenže každá mapa zobrazuje terén jinak – jedna zvýrazňuje značené cesty, druhá se soustředí na vrstevnice a třetí zase na zajímavosti v okolí. Pokud chcete okruh naplánovat bez zbytečných zajížděk, vyplatí se porovnat alespoň dva zdroje. Nezaberou vám to více než patnáct minut a ušetří to hodiny chození po špatné stezce.

Nejdřív si zkontrolujte měřítko. Mapa s měřítkem 1:50 000 je pro pěší túry ideální: ukáže detaily jako prameny, skalní útvary nebo prudká stoupání. Měřítko 1:100 000 je vhodné spíše pro přehled mezi údolími, ale klidně vám zamlčí cestu, která se vine lesem. Když porovnáte dvě mapy s odlišným měřítkem, okamžitě zjistíte, která je pro váš plánovaný okruh podrobnější. Typická chyba: stáhnete si mapu celého kraje a pak se divíte, že v terénu nevidíte odbočku k rozhledně.

túry se psem začíná mnohem dříúložné prostory v malém bytě než obutím pohorek. Rozhodující je, že si uvědomíte, kdo jde s vámi. Mladý, zvyklý pes zvládne delší vzdálenosti, ale štěně nebo starší jedinec s klouby ocení kratší trasu s převýšením pod kontrolou. Než vyrazíte, ověřte si, že je pes zdravý, má platné očkování a že ho umíte udržet pod kontrolou v cizím prostředí. Základní pravidlo zní: pokud si nejste jistí, jak pes reaguje na jiné psy, cyklisty nebo zvěř, držte ho na vodítku a neexperimentujte na frekventované trase.

Když se chystáte do českých hor, otázka volby mezi softshellem a hardshellem rozhoduje o tom, jestli se vrátíte v suchu a pohodě, nebo promočení. Softshell je pružný, prodyšný a příjemný na dotek, ale ne vždy vás ochrání před vytrvalým deštěm. Hardshell je naopak nepromokavá membránová bunda, která spolehlivě zadrží vodu, ale často hůře odvádí pot a při pohybu může šustit. Než sáhnete do skříně, zkuste si odpovědět na jednu otázku: jaké počasí skutečně očekáváte a jak moc se budete potit?

Druhou klíčovou vlastností je prodyšnost, měřená v gramech vodní páry za metr čtvereční za 24 hodin. Čím více, tím lépe se vám bude dýchat při intenzivní aktivitě, jako je běh nebo jízda na kole. Nevěřte však slepě číslům uváděným na štítcích, protože prodyšnost se měří v laboratorních podmínkách a v reálu ji ovlivňuje mnoho faktorů, včetně vnější teploty, větru a vrstvení oblečení. Mnohem důležitější je, abyste měli pod bundou funkční vrstvu, která odvádí pot a neprohřívá tělo. Pokud pod membránu navléknete bavlněné tričko, prodyšnost bundy úplně zablokujete.

Typickým problémem je také přetížení batohu nadměrným množstvím vody. Nosit deset litrů na tříhodinovou procházku je zbytečná zátěž, která vám zkazí zážitek. Zkuste si před odchodem zvážit batoh – voda má přes kilogram na litr, takže každý litr navíc je znát hned na začátku. Pokud jdete do míst, kde jsou zdroje vody spolehlivé a vyznačené v mapě, stačí si vzít menší láhev a doplňovat. Ale pokud se vydáváte barvy stěn do obýváku suchých oblastí nebo mimo značené cesty, vezměte si raději více, než si myslíte, že budete potřebovat.

Další součástí výbavy je lékárnička pro psa. Nebavíme se o velké brašně, ale o několika praktických věcech: obinadlo, dezinfekce na rány, pinzeta na klíšťata a mast na drobná poranění. Nejčastějším problémem na túrách jsou poraněné polštářky tlapek. Pokud pes začne kulhat, okamžitě zastavte, prohlédněte tlapky a případně nasaďte ochrannou botičku. Před túrou si zvykněte psa na to, že mu budete sahat na nohy, a pokud víte, že je citlivý, nakupte si botičky a nechte ho je nosit i doma. Tím předejdete panice v terénu.

Membránová bunda má být váš spolehlivý partner do deště, větru i sněhu. Jenže pokud ji vyberete unáhleně, může se z ní stát spíše parní lázeň nebo papírová pláštěnka. Než sáhnete po první barevné větrovce, která zaujme v regálu, zkuste si ujasnit, k čemu ji budete skutečně používat. Jiné nároky má bunda na městské nošení, jiné na celodenní túru v horách a jiné na běžky, kde se hodně potíte. Právě tyto rozdíly rozhodují o tom, jakou membránu, podlepené švy a střih zvolit.