Chyby, které promění přechod sedla v boj o přežití

Další častý problém je přehřátí. Když začneš stoupat, sundej vrstvy dřív, než se zpotíš. Mokré oblečení v kombinaci s větrem je ideální recept na podchlazení. Během přestávek si obleč vše, co máš, a chvilku se pohybuj, aby se tělo prohřálo. Pokud začneš třást hlavou, necítit prsty nebo se ti motá hlava, je to vážný varovný signál. Nečekej, až projde sám. Sejdi dolů, zahřej se, a pokud to nejde, volej pomoc. Záchranáři radují, když je problém nahlášen včas, než když je z někoho už jen zmrzlá silueta.

Kritickým místem bývají křižovatky a lomy. Zde značka často končí a na první pohled není jasné, kudy dál. Řešením je najít rozcestník, který bývá umístěn na nejbližším vhodném místě, obvykle do pár desítek metrů od poslední značky. Na rozcestníku si ověřte nejen směr, ale i to, zda jdete po správné barvě. Typická chyba nastává, když se na stejném rozcestníku potkají dvě trasy stejné barvy. V takovém případě musíte sledovat nejen barvu, ale i cílovou destinaci, která je na tabuli uvedena. Ignorování názvu cíle je nejčastějším zdrojem zabloudění.

Typickou chybou je také špatné rozdělení sil na sestup. Mnozí po dosažení sedla slaví úspěch a pak zbytek dne jedou z kopce bez ohledu na únavu. To je past. Sestup je fyzicky i psychicky náročnější, než se zdá, a klouby a svaly dostanou zabrat. Na strmých úsecích používejte hůlky, ale ne příliš dlouhé — při sestupu by měly být kratší, aby nepřetěžovaly zápěstí. A hlavně: nepodceňte výživu. V sedle si dejte pauzu, doplňte tekutiny a snězte něco slaného. Tělo potřebuje energii na regulaci teploty, ne jen na pohyb.

Až půjdete na hřeben, nezapomeňte na vrstvené oblečení. Počasí v Brdech se mění rychle a fouká tu silný vítr, který často není v dolinách cítit. Vyplatí se sledovat předpověď, ale zároveň počítat s tím, že se může během dvou hodin úplně změnit. Nepodceňte to – turisté, kteří se spolehli na slunečné ráno, pak často končí promočení a prochladlí. A na závěr jedna rada: nechte si na cestě zpět dostatek času, večerní sestup v hustém lese je problém i pro zkušené.

Poslední rada se týká skupiny. Pokud jdete ve více lidech, určete předem, kdo vede a kdo jde poslední. V sedle se často ztrácí orientace a každý má jiné tempo. Nejslabší článek určuje rychlost celé skupiny. Domluvte se, že se nikdo nevzdálí od ostatních a že si budete volat na každém důležitém místě. Pamatujte, že sedlo je jen polovina cesty — to nejtěžší často přichází až po něm, na sestupu do dalšího údolí. Připravte se na to a přechod zvládnete bezpečně.

Zimní túry v českých horách nejsou jen o sněhu a krásných výhledech. Jsou to především zkoušky plánování, fyzičky a pokory. Než vyrazíš, zkontroluj předpověď na hřebenech, nejen v údolí. Teplota ve výšce nad tisíc metrů může být klidně o deset stupňů nižší a vítr přidá dalších pět. Pokud máš pocit, že stačí „zimní bunda a pohoda", přehodnoť to. Bezpečnost začíná už doma: řekni někomu, kam jdeš, jakou trasou a kdy plánuješ návrat. Mobil v horách často nemá signál a záchranáři pak hledají jehlu v kupce sena.

Posledním, ale důležitým prvkem je kontrola správnosti vaší chůze. Každá oficiální trasa KČT má svůj kód a je pravidelně udržovaná. Pokud narazíte na značku, která je vybledlá, poškozená nebo dokonce přemalovaná, neznamená to vždy, že jdete špatně. Může jít o dočasný stav po těžbě dřeva nebo po zimě. Spolehněte se proto na více zdrojů: značku, rozcestník a mapu v mobilu. Pokud se tyto tři zdroje shodují, jste na správné cestě. Jestliže se rozcházejí, je chyba na vaší straně, a nejlepší strategií je vrátit se na poslední známý bod, odkud značení fungovalo bez problémů.

Co dělat, když se v sedle zhorší počasí Jakmile ucítíte první náraz větru nebo uvidíte, jak se z druhé strany valí mraky, nečekejte. Oblékněte si vše, co máte, a to ještě před tím, než začnete mrznout. Tělo ztrácí teplo mnohem rychleji, než si myslíte, a v sedle fouká téměř vždy. Pokud nemáte nepromokavou bundu a kalhoty, otočte se zpět. Mokrý člověk ve větru o teplotě kolem pěti stupňů je ohrožen podchlazením do třiceti minut. Nezachrání vás ani rychlá chůze — naopak, pocení jen urychlí prochladnutí.

Když už plánujete trasu, myslete na to, že asfaltové úseky nejsou jen nepříjemné pro oči, ale také zatěžují klouby. Dlouhá chůze po tvrdém povrchu může způsobit bolesti kolen i u zkušených turistů. Pokud se asfaltu nedá vyhnout, zkuste ho naplánovat na začátek trasy, kdy máte čerstvé síly, a po něm zařaďte odpočinek na měkkém lesním povrchu. Nezapomínejte na správnou obuv – na pěšiny se hodí trekové boty s výrazným vzorkem, které oceníte zejména na kořenových úsecích.