První pomoc v horách: co dělat jinak než v nížinách

Po prvním lezení si dejte pauzu a protáhněte předloktí. Pokud cítíte ostré bolesti v prstech, přerušte aktivitu a poraďte se s obsluhou stěny. Svalová únava je normální, ale ostrá bolest znamená, že něco děláte špatně, třeba přetěžujete šlachy. S přibývajícími návštěvami zjistíte, že se vaše technika zlepšuje a že lezení po umělé stěně je nejen fyzický, ale i mentální trénink.

Dynamické lano je navržené tak, aby absorbovalo energii pádu vlastní deformací. Při pádu se prodlouží o 20 až 30 procent, čímž sníží rázovou sílu na tělo i na jistící bod. To je důvod, proč se s ním leze na skalách, v horách i na umělých stěnách. Ale pozor: dynamické lano není vhodné pro slaňování na delší vzdálenosti nebo pro fixní jištění, protože jeho pružnost by způsobila nepříjemné pohupování a ztížila by manipulaci. Pokud ho použijete na ferratu, rychle se opotřebí o ostré hrany a karabiny, a vy ztratíte kontrolu nad pohybem.

Častou chybou je také nesprávné ošetření krvácení. Místo přímého tlaku na ránu si lidé často přikládají improvizované škrtidla, která zastaví průtok krve úplně a způsobí nekrózu. V horách, kde je transport dlouhý, je to obzvlášť nebezpečné. Použijte tlakový obvaz, přiložte sterilní gázu a tlačte přímo na ránu po dobu nejméně 10 minut. Škrtidlo používejte pouze při masivním krvácení z končetiny, které nelze zastavit tlakem, a vždy si poznamenejte čas přiložení. Po 60 minutách musí být uvolněno.

Jak poznáte, které lano patří do vaší výbavy? Statické lano se pod zátěží téměř neroztahuje. Proto se používá tam, kde potřebujete pevný bod a minimální průtažnost: slaňování, jištění na ferratách, práce ve výšce, budování kotvišť nebo záchranářské techniky. Pokud byste s ním lezli na skalách a spadli, energie pádu se přenese přímo do těla a do jistícího bodu. Výsledek? Přetížené švy, poškozené skoby a v lepším případě pořádný šok. Typická chyba začátečníků je použít statické lano na prvovýstup nebo i na top rope, protože „se to přece prodává jako lezecké". Nenechte se zmást označením.

Typickou chybou je sundání helmy u cyklisty nebo horolezce po pádu. I když zraněný při vědomí komunikuje, může mít poranění páteře a pohyb hlavou může způsobit nevratné poškození. Helmu sundávejte pouze v případě, že hrozí zástava dechu a potřebujete uvolnit dýchací cesty, nebo když je postižený v bezprostředním ohrožení (např. hrozí pád dalších kamenů). Jinak nechte helmu nasazenou a podložte hlavu, aby byla stabilní. Stejně tak nezvedejte zraněného za ramena, abyste ho posadili do svahu – to je častý krok, který může zhoršit poranění páteře.

Když se řekne lezecké lano, většina začátečníků sáhne po prvním kuse, který uvidí v půjčovně nebo na doporučení kamaráda. To je první chyba. Lano není univerzální doplněk, ale nosný prvek, na kterém visí celá vaše hmotnost. Rozdíl mezi statickým a dynamickým lanem přitom není v barvě nebo tloušťce, ale ve fyzikálních vlastnostech, které rozhodují o tom, zda pád skončí otřesem, nebo zlomeninou.

Nezapomínejte, že hydratace začíná už den předem. Pokud ráno vstanete s tmavou močí, jste dehydratovaní a žádné rychlé doplnění vás nezachrání. Během 24 hodin před akcí vypijte 2–3 litry tekutin, rozdělených do celého dne. Večer před závodem omezte sůl, abyste předešli zadržování vody, a poslední velké pití naplánujte nejpozději hodinu před spaním, abyste neprobděli noc na toaletě.

Dalším problémem je podcenění podchlazení. V horách, i v létě, se po úrazu tělo rychle ochlazuje, protože se nemůže pohybem zahřívat. Zabalte postiženého do izolační fólie, spacáku nebo suchého oblečení, ale pozor na příliš těsné zabalení, které omezí prokrvení končetin. Nezahřívejte aktivně – bez teplých nápojů a bez tření končetin, pokud hrozí hluboké podchlazení. To může způsobit studený šok a zástavu srdce. Místo toho izolujte od země a chladu, zachovejte klid a čekejte na pomoc.

Adrenalinové sporty, ať už jde o horolezectví, trail running, nebo freeride na horském kole, kladou na organismus nesrovnatelně vyšší nároky než běžný trénink. V momentě, kdy se rozhodnete zdolat dlouhý technický sjezd nebo vícehodinový přechod hřebenů, vaše tělo pracuje na hranici svých možností. Pokud mu předem nedodáte správné palivo a vodu, nejenže výkon rychle klesne, ale také se výrazně zvyšuje riziko zranění. Dehydratace a prázdné glykogenové zásoby totiž zhoršují koncentraci, koordinaci a rozhodování – a to jsou přesně ty schopnosti, které v exponovaném terénu potřebujete nejvíc.

Další past, na kterou lidé naletí, je stav lana. I nové lano může být poškozené, pokud bylo špatně skladováno nebo vystaveno chemikáliím. Před každým lezením projeďte lano rukou od konce ke konci a hledejte měkká místa, „chlupy" na plášti, zářezy nebo ztvrdlé úseky. Pokud najdete byť jen centimetr poškozeného jádra, lano vyřaďte. Neexistuje žádná oprava lana – jakékoli zašívání nebo slepování je smrtelný hazard. Stejně tak lano nepatří do pračky, sušičky ani na přímé slunce. Čistí se pouze vlažnou vodou a nechává volně uschnout ve stínu.