Slepice a kohout: soužití, které většina podcení

Většina chovatelů podcení bidýlko jako ‚jen‘ místo na spaní. Přitom špatná výška nebo příliš tenká tyč způsobují deformity běháků, otlaky a dokonce i zranění hrudní kosti. Slepice na bidýlku tráví šest až osm hodin denně, proto musí odpovídat jejich anatomii, ne vaší představě o ‚hezkém kurníku‘. Základní pravidlo zní: bidýlko má být v horní třetině výšky kurníku, ale ne tak vysoko, aby se slepice bála seskočit.

Na konci měsíce si udělejte malý souhrn: kolik vajec celkem, kolik dní s poklesem snášky, kolik ošetření a jaké. Tento přehled vám dá jasnou představu o tom, jestli se hejno vyvíjí dobře, nebo jestli je třeba změnit přístup. Záznamy nemusí být dokonalé, ale musí být pravidelné. Stačí tři řádky denně a jeden souhrn za měsíc. Za rok budete mít data, která vám řeknou víc než jakákoli obecná rada — protože budou přesně o vašich slepicích.

OSB desky jsou levnější a rychlejší variantou. Mají ale jeden zásadní problém – vlhkost. Při styku s podlahou nebo při kondenzaci vody nabobtnají a ztratí pevnost. Pokud se pro ně rozhodnete, musíte je důkladně ošetřit nátěrem na dřevo, a to ze všech stran, včetně hran. Vhodné jsou spíš na suché části kurníku, jako jsou sezení nebo půda, ale ne na místa, kde přijde voda. Podlaha z OSB nevydrží ani běžnou zátěž od podestýlky, proto ji raději překryjte PVC fólií nebo jinou ochranou.

Když kohout přestane být ochráncem a stane se tyranem I při ideálním poměru může kohout začít ohrožovat vás nebo děti. Typickým varovným signálem je, když vás začne obcházet bokem, sklání hlavu a dupe. To není náhoda, ale cílená agrese. Nejčastější chybou je kohouta ignorovat a doufat, že to přejde. Ono to nepřejde – naopak se to bude stupňovat. Okamžitě zasáhněte: vezměte kohouta do rukou, pevně ho přidržte a noste ho chvíli pod paží. Tím mu ukážete, že jste dominantnější. Neubližujte mu, jen ho znehybněte. Pokud agrese pokračuje, je nutné kohouta oddělit na několik dní do samostatného výběhu. Po návratu se většinou podřídí.

Stavba kurníku stojí na jedné zásadní volbě: materiál. Nejběžnější cesta vede ke dřevu, ale i takzvané OSB desky mají své místo. Než sáhnete po první prkně, promyslete, jak dlouho má kurník vydržet a kolik údržby jste ochotni obětovat. Zdejší klima je neúprosné: vlhko, mráz a slepičí trus prověří každý povrch.

Kritickým místem je také kloaka a oblast břicha. U mladé nosnice, která pravidelně snáší, je kloaka vlhká, mírně našláplá a pružná. U starších slepic, jež mají snášku za sebou, je kloaka suchá, ztvrdlá a okolí je pokryté zaschlými zbytky trusu. Břicho staré slepice je tužší a méně poddajné – pokud mezi pánevní kosti, které jsou od sebe vzdálené asi dva až tři prsty, ucítíte tvrdou hmotu, jedná se o usazený tuk, typický pro starší kusy.

Stáří slepice není jen otázkou zvědavosti – ovlivňuje totiž frekvenci snášky, kvalitu vajec i celkovou vitalitu hejna. Zatímco mladé nosnice snášejí téměř denně, starší kusy si dávají pauzy a jejich vejce bývají větší, ale méně častá. Jak ale poznat věk bez rodného listu? Zkušený chovatel se nenechá zmást a zaměří se na pět konkrétních znaků, které prozradí víc než líbivý vzhled.

Materiál vybírejte s ohledem na údržbu a bezpečnost. Nejvhodnější je smrkové nebo borové dřevo, které není ošetřené žádným nátěrem. Vyhněte se plastům a kovům – v zimě vedou chlad a v létě se přehřívají. Důležitá je také povrchová úprava. Dřevo nehoblujte do hladka, ale nechte ho mírně zdrsněné (například hrubým brusným papírem). Příliš hladký povrch způsobuje klouzání, drsný zase oděrky. Pokud používáte kulatinu, rozřízněte ji podélně na polovinu a položte plochou stranou nahoru.

Chov slepic a kohouta pohromadě může být radostí i zkouškou trpělivosti. Mnoho chovatelů se domnívá, že stačí kohouta přidat do hejna a vše se vyřeší samo. Opak je pravdou. Bez správného poměru slepic a kohouta, bez pochopení hierarchie a bez připraveného úkrytu pro slepice nastane peklo na dvorku. Tento článek vám ukáže, na co se zaměřit, abyste předešli zraněním, stresu a neustálému rámusu.

Další častou chybou je umístění krmítka a napáječky příliš blízko sebe. U kohouta to vyvolává pocit, že musí slepice chránit, a začne je odhánět od potravy. Ideální je rozmístit krmivo a vodu na více míst, aby slepice měly vždy únikovou cestu. Stejně tak zajistěte ve výběhu dostatek úkrytů – keře, prkna nebo menší přístřešky. Slepice se tak mohou schovat, když kohout začne být dotěrný. Bez úkrytů je stresová hladina v hejnu vysoká a projeví se to na snížené snášce.