5 způsobů, jak prodloužit výdej tepla z kamen

Třetím tipem je využití takzvaného „studeného startu" – před zapálením zkontrolujte, zda je popelník prázdný a zda není ucpaný přívod vzduchu. Pravidelně čistěte kouřové cesty, protože saze a dehet snižují tepelný výkon kamen až o třicet procent. Kamna s čistým výměníkem ohřejí vodu rychleji a akumulační hmota se začne nabíjet dříve. Svíčka na kouřovodu může napovědět, zda je tah dostatečný – pokud plamínek kolísá, je čas na kontrolu komínu.

Jak často byste měli komín kontrolovat? Obecně platí, že při celoročním používání alespoň dvakrát ročně — před začátkem topné sezóny a po jejím skončení. Pokud topíte jen občasně, postačí jednou ročně, ale vždy před prvním zatopením. Nezapomínejte, že kontrola se netýká jen samotného komína, ale i připojovacího potrubí, kouřovodu a větracích otvorů. Kominík provede nejen mechanické čištění, ale také zkontroluje těsnost a stav revizních dvířek.

Většina lidí si myslí, že dřevo stačí na jaře naštípat a na podzim už je připravené k topení. Jenže skutečnost je jiná. Čerstvě pokácený strom obsahuje vodu nejen v pletivech, ale i v buněčných dutinách. Tato vlhkost musí ven, jinak se z dřeva stane zdroj dehtu, sazí a zbytečně ztraceného tepla. Zde je návod, jak dlouho a hlavně jak správně nechat dřevo schnout, aby bylo opravdu suché.

Co dělat při samotném topení, aby sklo zůstalo čisté Při zakládání vždy otevřete přívod vzduchu na maximum a nechte oheň pořádně rozhořet. Teprve když jsou plameny stabilní a sklo se zahřeje, můžete přivírat regulaci. Pokud přivřete příliš brzy, začne dřevo doutnat a vzniká hustý kouř, který se usazuje na skle. Stejně tak se vyhněte přikládání malých kousků dřeva, které rychle shoří a teplota klesne. Přikládejte raději větší kusy, které udrží rovnoměrný žár.

Jak poznáte, že je vzduchu málo nebo moc? Nejjednodušší test je pohled na plamen a barvu kouře z komína. Světle žlutý až oranžový plamen bez černého kouře znamená, že je poměr vzduchu správný. Pokud plamen zmodrá nebo je příliš tmavý, přidejte vzduch. Pokud naopak oheň praská a hoří příliš rychle, máte vzduchu nadbytek. Důležité je také sledovat sklo: pokud se na něm sráží voda nebo dehet, je to jasný signál, že vzduch ubíráte příliš brzy nebo příliš hodně.

Chybou, kterou lidé často dělají, je čištění vlastními silami pomocí improvizovaných pomůcek. Když neznáte přesnou geometrii komína nebo nemáte správné nářadí, můžete snadno poškodit vnitřní povrch. Navíc se nepodaří odstranit všechny karbonové a dehtové usazeniny, které se usazují v koutech a na nerovnostech. Dalším omylem je používání chemických přípravků na čištění — ty mohou být účinné jen jako doplněk, nikoli jako náhrada mechanické očisty. Vždy je vhodné obrátit se na odborníka, který má certifikaci a zná místní předpisy.

Základním principem je, že těžké materiály, jako je šamot, žula nebo masivní kachle, absorbují velké množství energie z hořícího dřeva. Tuto energii pak postupně uvolňují do místnosti sáláním. Čím větší je hmotnost akumulačního jádra a čím lépe je tepelně izolováno od okolí, tím déle vydrží teplo. Důležité je také správné umístění kamen v prostoru – pokud jsou umístěny u vnější stěny, část tepla uniká ven. Ideální je umístit je co nejblíže ke středu domu, případně k vnitřním příčkám, které fungují jako další akumulační hmota.

Pokud nemáte možnost čekat celý rok, zkuste dřevo sušit ve vnitřním prostoru, který je suchý a větraný. Ale pozor — vlhkost, která se z dřeva uvolňuje, musí někam unikat. V nevětrané garáži nebo dílně se může zvýšit relativní vlhkost vzduchu natolik, že začnou plesnivět zdi. A ještě jedna věc: suché dřevo se pozná podle hmotnosti. Pokud poleno, které jste na jaře naskládali, na podzim připadá o poznání lehčí, je to dobrá zpráva. Voda tvoří až polovinu hmotnosti čerstvého dřeva, takže rozdíl je výrazný.

Prevence je jednodušší než řešení následků. Stačí si vyhradit jeden den v roce a nechat komín odborně vyčistit. Náklady na službu jsou v porovnání s případnou opravou nebo požárem zanedbatelné. Až budete mít pocit, že je něco s topením v nepořádku, nečekejte. Věnujte pět minut prohlídce a pokud máte pochybnosti, zavolejte kominíka. Výsledkem bude klidné topení, jistota bezpečnosti a nižší spotřeba paliva, protože čistý komín má lepší tah a spalování je efektivnější.

Jak poznat suché dřevo bez měřicích přístrojů Nejspolehlivější zkouška je jednoduchá: vezměte dvě polena a poklepejte jimi o sebe. Suché dřevo vydává jasný, zvonivý zvuk, zatímco vlhké zní tlumeně a dutě. Další praktický test spočívá v tom, že na čerstvý řez kápnete vodu. Pokud se vsákne do několika sekund, je dřevo připravené. Pokud voda zůstává na povrchu, je uvnitř ještě hodně vlhkosti. Pomoci může i pohled na kůru — u suchého dřeva se odlupuje a praská. A nezapomeňte, že suché dřevo má výrazně světlejší barvu a na řezu jsou vidět drobné trhlinky.