6 chytrých řešení pro jídelnu v malém bytě
Jak vybrat správný materiál a připravit ho ke střihu Nejvhodnější jsou přírodní tkaniny – bavlna, len nebo směs bavlny s příměsí. Vyhněte se kluzkým materiálům, které se obtížně šijí a špatně drží tvar. Před střihem látku vždy vyperte a vyžehlete, protože bavlna se sráží. Ideální je prát na 40 °C a sušit volně, aby se srážení projevilo ještě před šitím. Při střihu dbejte na to, aby vzor (pokud je) byl na všech dílech stejně orientovaný – u povlaku na polštář to znamená, že vzor by měl být na obou polovinách ve stejném směru. Látku skládejte rubem na rub, aby se vám při šití neposouvala. Použijte ostré nůžky a rovný střih podle pravítka. Pokud stříháte více vrstev, zajistěte je špendlíky, ale nepoužívejte příliš mnoho – látka se pak krčí.
Častou chybou je zapomenutí na srážení látky nebo nedostatečný přídavek na švy. Vždy počítejte s tím, že šev zabere 1–1,5 cm z každé strany. Dalším problémem je kroucení švů u obdélníkových povlaků – pokud šijete delší stranu, látka se může posouvat. Pomůže špendlíkování ve vzdálenosti asi 10 cm a šití pomalejší rychlostí. U povlaku na polštář s obálkou se často stává, že záložka je příliš krátká a polštář vykukuje – proto vždy překryv alespoň 15 cm. U povlaku na deku zase lidé zapomínají na to, že zip musí být o 5 cm kratší než otvor, aby šel snadno zapnout. Před dokončením si vždy povlak vyzkoušejte – vložte dovnitř polštář nebo deku, a pokud jsou okraje napnuté nebo naopak příliš volné, upravte přídavky, než uděláte konečné prošití.
U povlaku na polštář s obálkovým zapínáním postupujte takto: střihněte obdélník 80 × 190 cm. Poté si na kratších stranách (80 cm) založte okraje – otočte látku o 1 cm, zažehlete a založte znovu o 1 cm. Prošijte tyto záložky na obou kratších stranách. Poté přeložte látku tak, aby rub zůstal na vnější straně: položte látku lícem dolů, levý okraj přeložte do středu tak, aby zakrýval dvě třetiny šířky, a pravý okraj přeložte přes něj tak, aby přesahoval asi o 5 cm (to bude záložka pro vložení polštáře). Vznikne obdélník o rozměru 70 × 90 cm, ale s přehyby – vrstev je na každé straně jiný počet. Prošijte horní a dolní okraj (tedy ty strany, kde nejsou záložky) s přídavkem 1 cm. Pak povlak obraťte lícovou stranou ven a ještě jednou prošijte okraje pro pevnost – toto dvojité prošití zabrání třepení.
Než se pustíte do šití, rozhodněte, zda chcete povlak na polštář a deku ušít samostatně, nebo jako součást jednoho většího projektu. Základní rozměry se liší podle země, ale nejčastěji se setkáte s polštářem 70 × 90 cm a dekami 140 × 200 cm nebo 160 × 200 cm. Pro povlak na polštář si připravte obdélník látky o rozměru 80 × 190 cm, pokud chcete povlak s přeloženou záložkou (tzv. obálkou) bez zipu. U deky 140 × 200 cm budete potřebovat dva pruhy látky: jeden o rozměru 150 × 210 cm na vrchní díl a druhý stejný na spodní díl, plus přídavky na švy. Nezapomeňte přidat 2–3 cm na každou stranu na šev a na založení okrajů. Pokud šijete povlak na deku s otvorem uprostřed (například pro příkrývku s knoflíky), přidejte dalších 5 cm na podlepení otvoru.
Úsporné židle jsou třetím klíčovým prvkem. Barové stoličky s opěrkou nohou se schovají pod desku stolu a ušetří spoustu místa. Pokud dáváte přednost klasickým židlím, volte takové, které se dají stohovat nebo mají úzký profil a vyrobené z ohýbaného kovu či tenkého dřeva. Vyhněte se židlím s područkami – ty v malém prostoru vždy překážejí, ať už u stolu, nebo při úklidu. Dobrým trikem je také pořídit si židle s plastovými koncovkami nožiček, aby se při odsunování nepoškrábala podlaha.
Nakonec si řekněme, čemu se vyhnout. Nekupujte nábytek univerzální, ale příliš velký – „možná se to bude hodit" je špatný rádce. Nepodceňujte ukotvení skládacích prvků, protože bezpečnost je důležitější než efekt. A hlavně: před nákupem si vždy změřte nejen prostor, ale i vlastní pohodlí. Vyzkoušejte si sednout, vstát a projít kolem stolu s plnou skleničkou. Jen tak zjistíte, jestli je vaše jídelna chytrá, ne jen hezká na obrázku.
Zařizování bytu obvykle začíná u prázdných stěn a nekonečných možností. Místo abyste hledali hotové řešení, zkuste nejprve definovat, co od místnosti skutečně potřebujete. Sepište si, jaké činnosti v ní budete dělat, kolik času tam trávíte a co vás na současném prostoru nejvíc štve. Teprve potom má smysl otevřít jakýkoliv zdroj nápadů, ať už jde o časopisy, sociální sítě nebo návštěvy u známých.
Kde hledat, když nechcete kopírovat cizí styl Nejvíc podnětů získáte mimo svět interiérového designu. Podívejte se, jak mají zařízené kavárny, knihovny nebo čekárny – často tam najdete neotřelé kombinace materiálů a nápadité řešení malých prostor. Funguje i pozorování běžných situací: všimněte si, jak lidé používají světlo, kde si pokládají klíče nebo jak si organizují police. Inspirace z reálného života bývá praktičtější než dokonale vyladěné fotografie z katalogů.