Slepice v bezpečí: Jak je ubránit před liškou i jestřábem

Co dělat, když už dravec zaútočí Pokud najdete v kurníku mrtvé nebo zraněné slepice, nejprve odstraňte všechny poškozené kusy a zabezpečte díru, kterou se predátor dostal dovnitř. Zbývající hejno umístěte na několik dní do uzavřeného prostoru, aby se uklidnilo. Šokované slepice často přestanou snášet a mohou se začít navzájem klovat. V takovém případě jim dopřejte větší klid, omezte hluk a kontrolujte je častěji. Zraněné kusy izolujte, ošetřete dezinfekcí a sledujte, zda se stav nezhoršuje.

Dalším tipem je domácí „kino" s vlastnoručně vyrobenými lístky a popcornem. Vyberte si film, který všichni znáte, a udělejte z promítání událost: zhasněte, rozdělte si role a po skončení si o příběhu povídejte. Místo kupování občerstvení si připravte jednoduché dobroty z toho, co máte ve spíži. Ušetříte a děti si užijí, že se podílely na přípravě.

Nejspolehlivějším znakem je ale pach. Čerstvý modrák voní příjemně, houbově, s lehkým ovocným nádechem. Hřib satan má nepříjemný, odporný zápach, který někteří přirovnávají ke spálenině nebo hnijícímu masu. Pokud si nejste jistí, přičichněte k řezné ploše – ale pozor, vůně musí být jasná a výrazná. U starších plodnic může být pach slabší, proto sázejte na kombinaci více znaků. Nikdy nespoléhejte pouze na barvu dužniny nebo na modrání, protože tyto znaky jsou u obou druhů téměř totožné.

Prvním krokem je kvalitní oplocení výběhu. Liška nebo tchoř se prohrabou pod plotem, proto musí pletivo zasahovat alespoň půl metru do země, ideálně s vodorovným přesahem ven. Vrchní část oplocení by měla být zakončena volným pletivem, které se ohne ven, aby se po něm dravci nedostali nahoru. U výběhu s volným výběhem je vhodné zvážit i elektrický ohradník, který odradí i odvážnější zvířata. Nezapomínejte, že hladová kunka proleze i mezerou o průměru pěti centimetrů.

Jak správně postupovat při vaření a sušení Pokud jste si jistí, že držíte modráka, vaření je bezproblémové. Mladé plodnice můžete rovnou dusit nebo smažit, ale starší kusy je vhodné předem povařit asi 10 minut v osolené vodě a vodu slít. Tím odstraníte případnou hořkost. Hřib satan se ale nesmí zpracovávat ani vařením, ani sušením. I když některé zdroje uvádějí, že po delším varu ztrácí toxicitu, riziko otravy je příliš vysoké a žádný kuchařský postup nezaručí bezpečnost. Proto platí jednoznačné pravidlo: jakmile houba vykazuje byť jediný znak satana, vyhoďte ji. Nesnažte se ji „zachránit" delším vařením.

Hlavním úskalím bezplatného víkendu je nutkání sáhnout po penězích, když se něco nepovede. Přijměte, že ne všechno musí být dokonalé. Když prší, zkuste místo venku domácí„vědeckou laboratoř" s jedlou sodou a octem. Důležité je, aby se děti bavily, ne aby byl program dokonale zorganizovaný. Zapojte je do rozhodování a nechte je experimentovat – i když to znamená nepořádek.

Pomůže i nižší teplota a delší doba Lidé často pečou na 220 °C a myslí, že čím vyšší teplota, tím lepší kůrka. Ale při příliš vysoké teplotě se povrch spálí dřív, než se propeče střed. Ideální je kombinace: nejprve krátce zprudka (asi 10 minut na 230 °C), pak teplotu snižte na 170 °C a pečte do měkka. Tím získáte kůrku bez připálení a uvnitř šťavnaté maso. U zeleniny zase platí: nakrájejte ji na menší kousky a naskládejte na mřížku, aby se vzduch dostal i zespodu.

Základním vodítkem je vzhled klobouku a třeně. Modrák (hřib kovář) má klobouk sametově hnědý až tmavě hnědý, často s olivovým nádechem. Hřib satan má klobouk světlejší, šedavý, někdy až bělavý s olivovými skvrnami. Mnohem důležitější je ale třeň – u modráka je pevný, válcovitý, s výraznou červenou kresbou, která připomíná síťku. U satana je třeň nápadně tlustší, často baňatý, s červenou síťkou, která je hrubší a nápadnější. Když houbu nakrojíte, oba zmodrají, ale u satana je modrání pomalejší a méně intenzivní než u kováře.

Víkend bez útraty nemusí být nudný. Naopak, když odložíte peněženku, často objevíte činnosti, na které jste zapomněli. Klíčem je změnit pohled: nejde o to, co si koupíte, ale co zažijete. Rodiny, které to zkusí, bývají překvapené, kolik zábavy se dá vytvořit z obyčejných věcí, které už doma mají.

Na závěr: olej není jediný pomocník. Kůrku podpoříte i trochou kukuřičného nebo bramborového škrobu – smíchejte ho s kořením a směsí posypte povrch. Škrob absorbuje vlhkost a při pečení vytvoří tenkou křupavou vrstvu. A pokud jde o samotný olej, zvolte takový, který snese vyšší teploty, třeba řepkový nebo olivový extra panenský. Vyhnete se tak nepříjemné pachuti připáleniny.