Procházka po Novém Městě: kde najít funkcionalistické skvosty

Začněte u podlahy a využijte výšku Největší chybou bývá opomenutí vertikálního prostoru. Botník pouze u země zabírá cennou plochu, přitom stěna nad ním zůstává prázdná. Řešením jsou vysoké skříně až ke stropu, do kterých umístíte sezónní oblečení nebo vysavač. Pokud nechcete masivní skříň, zkuste kombinaci otevřených polic a závěsných tyčí. Nad věšák přidejte polici na krabice se zimními čepicemi nebo rukavicemi. Na dveře předsíně můžete namontovat tenké držáky na šály a opasky – nezaberou téměř nic a uvolní místo v šuplíku.

Typickou chybou je umístit společné hračky do středu místnosti a pak očekávat, že si děti nebudou konkurovat. Lepší je rozdělit hrací plochu na dvě části, i když jsou malé. Jedno dítě si staví z kostek, druhé maluje u stolu – každé má svůj prostor a nemusí se neustále domlouvat. Pokud je místnost opravdu malá, vyhraďte pro hraní jednu část pokoje a v ní pak vytvořte různé koutky – třeba koberec pro stavění, stolek pro tvoření.

Posledním krokem je pravidelná údržba. Sebelepší vychytávky nepomohou, když věci nebudete vracet na své místo. Zkuste si zavést pravidlo: co si přinesete do předsíně, musí do pěti minut buď najít své místo, nebo zmizet v koši. Před každou sezónou projděte boty a oblečení, které už nenosíte. Darujte je nebo vyhoďte – uvolníte tím místo pro to, co skutečně používáte. Předsíň pak zůstane vzdušná a vy se přestanete vyhýbat každodennímu úklidu.

Při prvním spuštění si všímejte, jaké údaje po vás aplikace chce. Bankovní aplikace požaduje přihlašovací jméno, heslo a často i SMS kód nebo bezpečnostní klíč. Pokud žádá přístup ke kontaktům, fotkám či poloze, je to varovný signál. Renomovaná banka takový přístup nepotřebuje. Stejně tak buďte obezřetní, pokud aplikace vyžaduje instalaci dalších souborů nebo povolení neznámých zdrojů.

Předsíň je první místo, které vidíte po příchodu domů, a poslední před odchodem. Často je ale nejmenší místností v bytě, a přesto musí pojmout boty, bundy, klíče, deštníky a často i kočárek. Místo zoufalství z nedostatku místa se vyplatí myslet chytře. Následující tipy vám pomohou využít každý centimetr tak, aby předsíň zůstala přehledná a funkční.

Druhým klíčovým faktorem je vaše hmotnost. U osob nad 100 kilogramů hrozí, že levnější rošt s tenkými lamelami se ohne až k rámu postele, čímž ztratí svou funkci. V takovém případě hledejte rošt s dvojitými lamelami nebo s takzvanými pružnými lamelami uloženými v gumových pouzdrech. Ty lépe tlumí zátěž a zabraňují proležení. U lehčích osob (do 70 kg) naopak nevolte příliš tvrdý rošt s minimální pružností, protože by byl zbytečně tvrdý a matrace by nedostala potřebný odpor.

Co dělat, když aplikace vypadá podezřele? Pokud máte byť jen drobnou pochybnost, okamžitě přestaňte s instalací a kontaktujte svou banku. Ta vám poradí, jaká je oficiální aplikace. Můžete také porovnat název a vzhled s webovými stránkami banky. Nikdy nezadávejte platební údaje do aplikace, která se tváří jako bankovní, ale byla vám doporučena přes e-mail, SMS nebo nevyžádané vyskakovací okno. Podvodníci často vytvářejí falešné aplikace, které vypadají téměř identicky s originálem, a snaží se vylákat přihlašovací údaje.

Nejprve si ověřte, jaký typ matrace máte. U pěnových a latexových matrací se doporučuje rošt s užšími lamelami, ideálně do vzdálenosti 3–4 centimetrů. Široké mezery by způsobily, že se měkká pěna do mezer propadá a matrace se časem zdeformuje. U taštičkových pružinových matrací naopak postačí běžné lamelové rošty, ale pozor na jejich počet. Čím více lamel, tím lépe se rozloží tlak. Minimálním standardem je 28 lamel pro dvoulůžko, u vyšší hmotnosti volte spíše 42 a více. Lamely by měly být z pružného dřeva, ne z dřevotřísky či plastu.

Při výběru se vyhněte časté chybě, kterou je nákup roštu bez ohledu na výšku postele. Pokud je rošt příliš nízký nebo naopak příliš vyvýšený, výrazně to ovlivní pohodlí při vstávání. Až budete vybírat, vezměte si s sebou rozměry matrace – rošt by měl být vždy o něco menší, aby matrace mohla být přes něj přetažena. U dvoulůžek s manžely, kteří mají výrazně odlišnou hmotnost, volte rošt s nezávisle nastavitelnou tvrdostí pro každou polovinu. To je lepší než kompromisní řešení, které nevyhoví ani jednomu.

Druhá část trasy by vás měla dovést k Paláci, který patří k vrcholům pražského funkcionalismu. Právě tady se vyplatí sledovat kombinaci obchodního parteru a kancelářských pater – všimněte si, jak se architekti vypořádali s potřebou přirozeného světla v úzké ulici. Nejčastější chyba návštěvníků? Spěch. Lidé si prohlédnou průčelí, vyfotí si pamětní desku a jdou dál. Přitom právě v takových stavbách je zásadní vnitřní dispozice: chodby, schodiště a světlíky vytvářejí specifickou atmosféru, kterou zvenku nepostihnete.