Když chcete saunu doma, ale nemáte kabinu
Pokud jde o samotný průběh, začněte s kratší dobou – ideálně deset až patnáct minut při nižší intenzitě. Tělo si musí zvyknout na přímé sálání. Sedněte si vzpřímeně, nohy položte na podložku a hlavu držte mimo přímý dosah topného prvku. Během saunování pijte vlažnou vodu, ale ne ledovou, aby nedošlo k šoku pro organismus. Po skončení se osprchujte vlažnou vodou a nechte tělo volně zchladnout. Klasický skok do studené vody je riskantní, pokud je tělo přehřáté z infračerveného záření.
Častou chybou bývá okamžité hnojení, které má rostlinu „posílit". To je kontraproduktivní – po teplotním šoku kořeny nejsou schopné přijímat živiny a přebytek solí jim ještě více uškodí. Vyčkejte minimálně čtyři týdny, a teprve až rostlina nasadí nové listy, začněte s poloviční dávkou hnojiva určenou pro pokojovky. Stejně tak se vyhněte přesazování, dokud se rostlina plně nevzpamatuje, což může trvat i dva měsíce. Jedinou výjimkou je případ, kdy substrát po šoku začne nepříjemně zapáchat nebo jsou na něm plísně – pak ji přesuňte do čerstvé zeminy, ale opatrně a s minimálním poškozením kořenů.
Prvním příznakem bývají obvykle povadlé listy, které ale po zalití nejsou schopné se vzpamatovat. U citlivějších druhů se navíc objevují hnědé nebo černé skvrny mezi žilkami, které připomínají spálení od slunce, jenže vznikají i mimo přímé světlo. Pokud šok přijde v chladném období, mohou listy dokonce zprůsvitnět a opadávat. U některých rostlin, jako jsou fíkusy nebo difenbachie, je typické, že během pár hodin opadá většina spodních listů i při jinak zdravém vzhledu.
Před příchodem mrazů bylinky seřízněte – odstraňte suché a poškozené výhony, ale neřežte až k zemi. Rostliny pak lépe odolají stresu a na jaře rychleji obrazí. Pokud je to možné, truhlík přemístěte do světlého, ale chladného prostoru, kde teplota neklesá pod bod mrazu – ideální je nevytápěná garáž, chodba nebo sklep s oknem. Bylinky, které potřebují světlo i v zimě, jako rozmarýn, ocení teplotu kolem pěti až deseti stupňů. Při vyšší teplotě by začaly růst a zeslábly.
Co okamžitě udělat, když rostlina dostane teplotní šok Základem je přemístit rostlinu do stabilního prostředí s teplotou mezi 18 a 22 stupni Celsia, bez průvanu a bez přímého slunce po dobu alespoň pěti až sedmi dnů. Pokud byla rostlina vystavena chladu, nikdy ji nezalévejte hned – kořeny v prochladlém substrátu přestávají aktivně přijímat vodu a prudké zalití může způsobit jejich hnilobu. Nejprve nechte substrát vyschnout do poloviny květináče a teprve poté zalijte vlažnou vodou (pokojové teploty).
Než přijdou první noční mrazy, je třeba rozhodnout, které bylinky v truhlíku mají šanci přežít zimu a které se bez problémů obejdou i bez ní. Trvalky jako šalvěj, tymián, rozmarýn, oregano, saturejka nebo levandule můžete nechat venku, ale potřebují ochranu. Jednoleté druhy – bazalka, majoránka, kopr – se zazimovat nedají a na jaře je stejně budete muset vysít znovu. Pokud máte smíšený truhlík, vyjměte letničky a trvalky přesaďte do samostatných nádob, abyste jim usnadnili přežití.
Častou chybou je, že lidé nechávají popel v topeništi až po okraj. Popel sice izoluje a pomáhá s hořením, ale příliš vysoká vrstva zase ucpe rošt a vzduch nemá kudy proudit. Udržujte vrstvu asi dva až tři centimetry. Také se podívejte na stav spalovacího prostoru — pokud jsou na stěnách kamene nebo šamotu praskliny, horké plyny unikají jinudy, než mají, a kamna ztrácejí výkon. V takovém případě se vyplatí konzultovat stav s kamenářem, ale pokud jde jen o povrchové trhliny, na podzim je můžete vyspravit žáruvzdorným tmelem.
Materiály vybírejte podle jejich přirozené struktury – beton, sklo, ocel a dřevo. Vyvarujte se imitací: plastové obklady, falešné dřevo nebo kámen na polystyrenu působí rušivě a ubírají na hodnotě. Pokud chcete autentický vzhled, použijte pohledový beton, ale počítejte s tím, že musí být kvalitně proveden, aby nevznikly praskliny. Skla volte raději s izolačními vlastnostmi – dnes už není problém mít velké prosklené plochy bez velkých tepelných ztrát. Zapomeňte na klasické parapety, které funkcionalismus potlačuje – snažte se o minimalistická řešení.
Tah a vzduch: jak poznáte, že kamna „nedýchají"? Když je sklo čisté a těsnění sedí, přichází na řadu kontrola přívodu vzduchu. Týká se to jak primárního, tak sekundárního přívodu. Zanesené průduchy nebo špatně nastavitelná klapka způsobují, že kamna nemají dostatek kyslíku pro správné spalování — a pak se tvoří dehet a saze. Zkuste s kamny zatopit za sucha a sledujte, jak rychle se plamen rozhoří. Pokud se plamen škrtí, máte zavřený přísun vzduchu nebo je ucpaný komín. Před topnou sezónou je vhodné nechat komín vyčistit odborníkem, ale minimálně si prohlédněte, zda není v topeništi popel nebo jiné nečistoty, které by bránily proudění.