6 míst v Praze, kde ptáky uvidíte nejlépe

Levná místa hledejte tam, kde lidé nechtějí chodit Strategie levného parkování spočívá v nalezení míst, která jsou jen pár minut chůze od hlavních turistických tras, ale už nezapadají do nejdražších zón. Typicky se jedná o ulice za hranicí památkové rezervace, kolem Karlova náměstí, na rozhraní Vinohrad a Žižkova. Zde je cena za hodinu výrazně nižší a často je zde i větší šance najít volné místo. Vždy si ale pečlivě přečtěte místní značení a věnujte pozornost tomu, zda nejste v zóně rezidentního stání, kde smíte parkovat pouze s příslušným oprávněním.

Když už se dostanete do čekárny, připravte se na to, že i přes rezervaci můžete čekat. Sestra vás vyzve k prokázání totožnosti a kontrole pojistné karty. Většina pražských ordinací dnes přejala na elektronické recepty, takže papírový předpis dostanete jen výjimečně. Po vyšetření si hned ověřte, zda vám byl recept skutečně odeslán do systému – případně požádejte o jeho tisk, pokud se chystáte do lékárny bez internetu.

Ať už si vyberete kteroukoli lokalitu, vždy si zkontrolujte, jaké občerstvení je v dosahu – v Prokopském údolí ani Kunratickém lese nenajdete pítka. Vezměte si proto láhev s vodou, pokud plánujete běh delší než hodinu. A na závěr: nezapomeňte běhat s ohledem na ostatní, a to zejména v místech, kde se potkáváte s cyklisty. S trochou plánování si v Praze zaběháte mezi stromy tak, že ani nepoznáte, že jste v milionové metropoli.

Kdy a jak se objednat, aby vás ordinace neodmítla Objednávání bývá v Praze největší překážkou. Mnoho ordinací vyžaduje telefonickou rezervaci předem, jiné fungují jen na takzvané ‚ordinační hodiny‘ bez objednání. Zjistěte si předem, jaký systém konkrétní lékař používá. Telefonujte nejlépe v dopoledních hodinách, kdy má sestra čas, a vyhněte se pondělkům – to bývá nejrušnější den. Pokud voláte poprvé, rovnou se zeptejte na podmínky registrace a co si přinést. Tím předejdete zbytečnému čekání a nevraživosti personálu.

Při samotném otevírání účtu si pozorně přečtěte smlouvu. Zaměřte se na to, za jakých podmínek začne být účet zpoplatněn. Typickou chybou je podepsat smlouvu o běžném účtu a nevědomky si sjednat i další služby, jako je cestovní pojištění nebo připojištění k platební kartě. Tyto služby bývají první měsíc zdarma, ale poté se strhávají poplatky. Pokud nechcete, rovnou je odmítněte.

Jako první cíl si naplánujete Prokopské údolí. Tento klenot mezi Hlubočepy a Jinonicemi nabízí kopcovitý profil, který prověří vaše nohy i kondici. Začněte u zastávky v Jinonicích a běžte směrem k Prokopskému jezírku. Pozor na úzké úseky podél skál, kde se potkáváte s cyklisty. Držte se vpravo a dávejte pozor na kořeny a kameny, které po dešti kloužou. Typickou chybou začátečníků je příliš rychlý start do stoupání, které vás pak donutí jít pěšky. Raději vyběhněte mírně, šetřete síly na druhou polovinu trasy, která je z kopce.

Poslední rada: pokud chcete vidět opravdu vzácné druhy, nechoďte na místa, která jsou všeobecně známá z internetu. Tito ptáci bývají citliví na přítomnost lidí a často se stěhují jinam. Raději si najděte méně frekventovaný kout parku nebo břeh, který není v žádném průvodci. Stačí si vybrat lokalitu, kde je voda, zeleň a klid – a pak jen trpělivě čekat. Pražská příroda je rozmanitější, než se na první pohled zdá; stačí jí věnovat čas.

Samotná první návštěva se obvykle nese v duchu vyplňování dlouhých formulářů. Připravte si proto seznam léků, které pravidelně užíváte, a také informace o prodělaných nemocech či operacích. Lékař se bude ptát na rodinnou anamnézu, alergie a váš životní styl. Pokud máte chronické potíže, přineste s sebou zprávy od předchozích odborníků. Častou chybou je spoléhat na to, že si vše přečte v e-receptu – skutečný obraz vašeho zdraví se skládá z vašich slov a dokumentů.

Jak přizpůsobit délku a tempo podle povrchu Nepočítej kilometry stejně v parku a v lese. Stejná vzdálenost v lese trvá déle a unaví tě více kvůli nerovnostem. Pokud běháš podle času, uprav si tempo na základě terénu. V parku můžeš šlapat rychleji, ale do kopce v lese zpomal a zkrať krok. Nezapomeň, že při běhu z kopce v lese musíš dávat pozor na brzdící svaly – hlavně kvadricepsy. Přidáním pár minut chůze v prudkých sjezdech předejdeš svalové horečce a zranění.

Důležité je i logistické propojení – vyber si start tak, aby ses k lesu dostal bez dlouhého běhu po rušné silnici. Park je ideální jako spojovací článek mezi městem a lesem. Pokud běháš vícekrát týdně, střídej poměr parků a lesů podle momentálního cíle. V přípravě na závod na silnici trénuj spíše v parku, při trailových závodech naopak více v lese. A když máš málo času, raději běž kratší lesní úsek než delší trasu po asfaltu – ušetříš klouby a zlepšíš techniku.