5 kroků, jak tiše namazat spoje vrzající pohovky

Aus Rettungsdienst-Wiki
Version vom 12. September 2026, 17:10 Uhr von AngeliaLoyola4 (Diskussion | Beiträge) (Die Seite wurde neu angelegt: „Skladování rozhoduje o tom, jestli si buklé sedne, nebo ne. Věšte ho na široká ramínka, ne na tenká kovová. Přeložené v poličce ztrácí tvar v místech ohybu. Mezi jednotlivé kusy dávejte proložení, nebo je ukládejte volně. Pokud má buklé elastan, po několika nošeních trochu povolí, ale vrátí se po vyprání. Nepřetěžujte kapsy a netahejte za rukávy při oblékání. Typická chyba je sušení na topení a věšení mokré…“)
(Unterschied) ← Nächstältere Version | Aktuelle Version (Unterschied) | Nächstjüngere Version → (Unterschied)
Zur Navigation springen Zur Suche springen

Skladování rozhoduje o tom, jestli si buklé sedne, nebo ne. Věšte ho na široká ramínka, ne na tenká kovová. Přeložené v poličce ztrácí tvar v místech ohybu. Mezi jednotlivé kusy dávejte proložení, nebo je ukládejte volně. Pokud má buklé elastan, po několika nošeních trochu povolí, ale vrátí se po vyprání. Nepřetěžujte kapsy a netahejte za rukávy při oblékání. Typická chyba je sušení na topení a věšení mokrého kusu – obojí zkracuje životnost víc než běžné nošení.

Výplň sedáku se opotřebovává pomalu a nenápadně. Ze dne na den si toho nevšimnete, ale po několika měsících zjistíte, že se do křesla nebo pohovky propadáte hlouběji než dřív a vstávání je čím dál těžší. Molitan ztrácí pružnost, pěna se rozdrolí a látka se začne mačkat v místech, kde dřív držela tvar. Prvním signálem není díra v potahu, ale změna pocitu při usednutí.

Vrzání pohovky vzniká nejčastěji v místech, kde se dřevo tře o dřevo, kov o kov nebo kov o dřevo. Mazáním se tření sníží, ale pokud se spoj rozebere a znovu složí bez správného postupu, může být vrzání ještě horší. Proto je důležité nejdřív určit, odkud zvuk přesně vychází. Přiložte ucho k různým částem konstrukce a zatlačte na sedák i opěradlo. Zvuk se často přenáší, takže zdroj může být jinde, než se zdá.

Typická chyba je stříhat díly tak, aby vzor na sebe navazoval dokonale na švech. U opotřebení to nepomůže a často to vede k tomu, že se látka zbytečně napíná právě v místech, kde se vzor „láme". Lepší je nechat vzor plynout přirozeně a švy umístit mimo kritická místa. Další častá chyba je zapomenout na podsádku nebo lemování v místech, kde se vzor dostane do kontaktu s pokožkou – tření tam opotřebení urychlí bez ohledu na to, jak je vzor hustý.

První věc, kterou většina lidí přeskočí, je změření. Nejde jen o šířku a hloubku sedáku. U sedacích souprav se měří i výška opěradla, tloušťka polštáře v místě, kde se povlak napíná, a hlavně to, jestli je sedák pravoúhlý, nebo do tvaru L. Pokud si člověk změří jen půdorys, povlak po nasazení nesedí v rozích a začne se vytahovat. Měření dělejte vždy na vypnutém, ale plně sestaveném nábytku, ne na demontovaném dílu. A měřte metrem s pevným začátkem, ne krejčovským, který se kroutí.

První pravidlo se týká oblékání. Buklé není tričko. Navlékejte ho přes hlavu pomalu, případně přes nohy, pokud jde o kalhoty nebo overal. Rychlé přetahování přes ramena a lokty namáhá smyčky v podpaží a na bocích. Stejně tak není vhodné ho nosit pod těsnou bundou nebo batchem se širokými popruhy. Tlak a tření smyčky nejdřív zmáčknou a pak vytáhnou do nevzhledných nití. Pokud už k tomu dojde, nestříhejte je nůžkami. Zastřihnutím vznikne dírka, která se rychle zvětší. Vytáhlou smyčku zatáhněte na rubovou stranu jehlou nebo háčkem.

Samet patří na sedačky v obývacím pokoji, do ložnice nebo do křesel v hale, kde se neočekává každodenní intenzivní zátěž. Velur se hodí do prostor, kde chcete měkký, hřejivý dojem, ale méně snáší ostré předměty, zipy a drápky. Typická chyba je koupit velur na sedačku do domácnosti s kočkou nebo psem. Drápky vlas vytáhnou a oprava je prakticky nemožná. U sametu zase lidé podceňují statickou elektřinu a přitahování chlupů, proto je vhodné zvolit tmavší odstín nebo vzor.

Buklé se na první pohled tváří jako příjemná, hřejivá a bezproblémová pletenina. V každodenním nošení se ale chová jinak než běžný úplet. Má dvě strany: hladkou základní vazbu a smyčkovou strukturu, která drží vzduch. Právě smyčky určují, jak se materiál mačká, jak se vytahuje a kde se nejdřív objeví opotřebení. Kdo to ví, umí s ním zacházet tak, aby vydrželo sezónu i dvě.

Při správné péči drží buklé tvar i barvu překvapivě dlouho. Nepotřebuje speciální prostředky, jen klid na oblékání, šetrné praní a sušení v klidu. Když se smyčky začnou plstit, pomůže jemné pročesání kartáčem na vlasy nebo krátké protřepání ve studené vodě. Pokud se objeví žmolky, odstraňujte je strojkem na žmolky, ne holením. A hlavně: méně praní, více větrání. Buklé vydrží víc, než se na první pohled zdá, když ho nepřetížíte teplem a tlakem.

Praní a sušení: dvě místa, kde buklé nejčastěji selhává Buklé perte vždy naruby, alespoň na 30 stupňů, s nižšími otáčkami odstřeďování. Prášek nebo gel bez enzymů a bez aviváže. Aviváž smyčky slepí a materiál ztratí objem. Nepoužívejte program s intenzivním mácháním ani sušičku. Sušička je pro buklé nejhorší kombinace tepla a tření – smyčky se zplstí a pletenina ztvrdne. Sušte volně naplocho, případně na ramínku, ale nikdy ne na přímém slunci nebo na topení. Mokré buklé je těžké a při zavěšení se vytáhne do délky. Po uschnutí ho jemně protřepejte, smyčky se znovu nafouknou.