Když bylinky usušíte špatně, přijdete o vůni i účinky

Třetí vrstva je správa a farnosti. Nové Město se dělilo na několik obvodů, každý měl vlastní kostel a trh. To ovlivnilo, kde vznikaly špitály, školy a řemeslnické cechy. Pokud studuješ konkrétní dům, zjisti, do které farnosti patřil – mnohé dochované dokumenty jsou vedeny právě podle farností, ne podle dnešních čtvrtí. Vyhneš se tak záměně např. mezi dnešním Novým Městem a Starým Městem, které mělo vlastní, odlišný systém.

Když nosný profil visí ve vzduc

Poslední věc, kterou si ověřte: vzorek dřeva položte přímo na podlahu, ne na bílý papír. Bílá plocha zkreslí vnímání odstínu a doma pak budete překvapení. A pokud kupujete nábytek z masivu, počítejte s tím, že časem mírně ztmavne. Nechte si proto raději menší barevný rozdíl, který se sám srovná, než dokonalou shodu, která se po pár měsících rozpadne.

Nakonec počítej s tím, že první bota nebude dokonalá. Poslouží ti jeden až dva roky, než zjistíš, co ti vyhovuje, a pak si vybereš přesněji. Do té doby stačí, když bota drží na stupu, netlačí a máš v ní jistotu. Výkon přijde s technikou, ne s dražší obuví.

Zrcadlo funguje jen tehdy, když odráží světlo nebo zajímavý výhled. Pověšené proti tmavé zdi nebo do rohu jen zdvojí prázdnotu a přidá další rám, který místnost zaplní. Nejlepší je umístit ho na boční stěnu kolmo k oknu, případně na dveře šatny. Velké zrcadlo od podlahy ke stropu opticky přidá výšku, ale pozor – musí být bezpečně ukotvené, protože v ložnici se pohybujete potmě a bosí. Malá zrcátka poskládaná do mozaiky efekt nemají, spíš působí jako dekorace a prostor tříští.

Doba sušení se liší podle druhu. Tenké bylinky jako petržel, kopr nebo pažitka uschnou za dva až tři dny. Silnější, jako rozmarýn, tymián nebo šalvěj, potřebují čtyři až šest dní. Poznáte to jednoduše: stonek musí při ohnutí prasknout, ne se jen ohne. Pokud se ohne, uvnitř je stále vlhkost a ve sklenici vám začne pracovat plíseň. Listy by se měly drolit mezi prsty, ale ne na prach. Právě ten rozdíl rozhoduje o tom, jestli si uchováte aroma, nebo jen barevný prášek.

Na závěr si zapamatujte tři pravidla, která rozhodují o všem ostatním: sušte potmě a v průvanu, kontrolujte vlhkost stonku a skladujte v těsné, tmavé nádobě. Kdo tohle dodrží, bude mít i v únoru bylinku, která voní skoro jako v červenci. Kdo to podcení, bude si za pár měsíců sypat do polévky jen vzpomínku na léto.

Jak sušit, aby zůstala vůně Nejspolehlivější metoda pro domácí podmínky je sušení v tenké vrstvě na síti nebo na papírové utěrce, nikdy ne na plechu bez podložky. Rozprostřete větvičky tak, aby se navzájem nedotýkaly. Místnost musí být tmavá, suchá a s dobrým průvanem. Teplota kolem 30 až 35 °C je ideální – vyšší teploty sice urychlí proces, ale zároveň vyženou aromatické oleje. Trouba na 50 °C nebo sušička na ovoce jsou použitelné, ale jen s otevřenými dvířky a maximálně dvě hodiny, jinak z bylinek zbyde jen seno. Typická chyba je sušit je na přímém slunci nebo nad radiátorem, kde se vzduch sice zahřívá, ale cirkulace je slabá a bylinky se „uvaří".

Začněte tím, že bylinky nesbíráte kdykoliv. Ideální je ráno po oschnutí rosy, ale ještě před polednem, kdy je v rostlině nejvíc silic. Netrhejte je po dešti a už vůbec ne mokré. Pokud je přinesete domů orosené, nechte je na plechu s papírovou utěrkou půl hodiny proschnout. Tento krok většina lidí přeskočí a pak se diví, že bylinky místo sušení začnou plesnivět. Ano, plíseň vzniká právě z té zbytkové vlhkosti, kterou zavřete do sklenice nebo svazku.

Skladování je druhá polovina úspěchu. Používejte sklenice s tmavým sklem nebo je postavte do zavřené skříňky. Víčko musí těsnit, protože vlhkost i vzduch jsou nepřítel. Bylinky nedávejte do mrazničky v celých svazcích, pokud je chcete používat do vaření – lepší je nasekat je a zamrazit v oleji nebo ve vodě v kostkách. Další častá chyba: mletí bylinek v hmoždíři hned po usušení. Mletím se uvolní silice, ale ty se okamžitě odpaří. Proto drťte až těsně před použitím, ne do zásoby. Celé listy a větvičky vydrží v suchu a temnu klidně rok, mleté sotva tři měsíce.

Sušení bylinek není jen takové to položení na parapet a čekání, až zezelenají v šedý prach. Právě naopak – většina lidí si doma zničí úrodu během prvních dvou dnů, protože podcení dvě věci: rychlost a temnotu. Aroma se totiž ztrácí dvěma způsoby. První je dlouhé čekání, kdy se těkavé silice odpaří do vzduchu. Druhý je světlo, které rozkládá chlorofyl i aromatické sloučeniny. Kdo chce mít v zimě bylinku, která opravdu voní, musí sušit rychle, potmě a v suchém vzduchu.