Co se stane, když slepicím podestýlku zanedbáte

Prevence je jednodušší než záchrana. Při přepravě v chladném období obalte květináč papírem nebo látkou a rostlinu přenášejte v tašce, ne v otevřené ruce. Doma ji nenechávejte stát u okna, které v noci výrazně chladne. Při větrání ji na hodinu přemístěte do jiné místnosti. A pokud kupujete rostlinu v zimě, nechte ji po příchodu dvě hodiny v chladnější chodbě, aby se teplotní rozdíl vyrovnal postupně. Právě pozvolný přechod je to, co pokojovkám nejvíc chybí.

Běhák je zánětlivé onemocnění na spodní straně chodidla, které u slepic vzniká nejčastěji tam, kde pták dlouhodobě stojí na tvrdém, mokrém nebo znečištěném povrchu. Začíná nenápadně: nejdřív je vidět jen zarudlá kůže, později se objeví otok, teplota a tmavý strup. Slepice přestává ochotně chodit, poskakuje po jedné noze a při kontrole reaguje na dotek bolestivě. Čím dřív se problém odhalí, tím snáz se řeší. Prohlédněte chodidla každý týden při sběru vajec – stačí vzít slepici na ruku a podívat se na spodní stranu obou nohou.

Nejčastější chyba je příliš mnoho vody. Mokrá výplň začne plesnivět a zapáchat, což se pak řeší mnohem hůř než původní skvrna. Voda by měla být jen na povrchu látky, ne v sedáku. Když i tak zvlhne hlouběji, polož na místo suchý ručník, zatíž ho a nech vsáknout vlhkost. Nikdy nepoužívej fén na horký vzduch — vlákna ztvrdnou a barva může vyblednout.

Kde se dělá nejvíc ch

Pozor také na venkovní výběh. Pokud slepice celý den chodí po udusané hlíně nebo po blátě, běhák se zanáší a kůže se rozmočí. Pomůže písčité nebo štěrkové místo, kam se voda vsákne, a zastřešený kout, kde mohou být slepice v suchu i při dešti. Krmítka a napáječky nestavte přímo barvy stěn do obýváku podestýlky – rozlitá voda ji zničí během několika hodin. Napáječku postavte na mřížku nebo na plech, aby přebytečná voda odtékala mimo.

Kurník jako pevno

Začni tím, že pohovku pořádně vysaješ. Použij plochou hubici na sedáky a štěrbinovou na záhyby, kde se drží drobky a prach. Právě prach při jakémkoli mokrém čištění vytvoří šmouhy a zatlačí nečistotu hlouběji do výplně. Vysátí by mělo trvat několik minut, ne pár sekund. Teprve potom má smysl řešit skvrny.

Skvrny řeš jeden po druhém a od okraje Na běžné nečistoty postačí roztok několika kapek prostředku na nádobí ve vlažné vodě. Namoč čistý bílý hadřík, vyždímej ho do polosucha a skvrnu vytírej od kraje ke středu. Nikdy netři silou — jen tím látku rozšponuješ a skvrna se rozleze. Po každém tahu hadřík propláchni. U mastnoty pomůže jedlá soda: nasyp ji na skvrnu, nech působit přes noc a ráno vysaj. Na moč použij roztok octa s vodou v poměru jedna ku třem a po zaschnutí zasypte místo sodou.

Teplotní šok vzniká, když se rostlina během krátké chvíle ocitne v prostředí, které je o deset i více stupňů chladnější nebo teplejší, než na jaké byla zvyklá. Nejčastěji k tomu dojde při cestě ze zahradnictví domů v mrazu, při větrání v lednu, při přenosu z vytopeného pokoje na chladný balkon nebo naopak při postavení květináče přímo nad radiátor. Pokojovky nemají jak uniknout, takže reagují na buněčné úrovni – dochází k poškození pletiv a k narušení příjmu vody.

Nepoužívejte hnojivo. Poškozené kořeny by ho nezvládly a spálily by zbytek. Vyhněte se také rosení listů, pokud jsou pletiva narušená – vlhkost na poškozeném povrchu podporuje hnilobu. Zásadní je klid: rostlinu neotáčejte, nepřesazujte a nemyjte listy. Přesazení má smysl jen tehdy, když substrát zapáchá nebo je viditelně rozmočený. Jinak se ke kořenům dostanete až ve chvíli, kdy rostlina začne po dvou až třech týdnech rašit.
Příznaky se neobjeví vždy hned. Během několika hodin až dvou dnů si všimnete, že listy náhle povadly, i když je substrát vlhký. Okraje listů tmavnou do hněda nebo do černa a jsou na dotek měkké, nikoli suché. U některých druhů se objeví průsvitné skvrny, které později zšednou a zkorkovatí. Opadávat začnou i mladé listy, které by za normálních okolností držely. Varovným signálem je také to, že rostlina stojí ve vodě, ale přes noc nepřijme ani kapku – kořeny jsou ochlazené a nefungují.
První pomoc: co udělat do 24 hodin Rostlinu okamžitě přesuňte do stabilního prostředí s teplotou kolem 18 až 22 stupňů, mimo přímý průvan i zdroj sálavého tepla. Nepolévejte ji – chladný a mokrý substrát je nejrychlejší cesta k uhnívání kořenů. Květináč postavte na dřevěnou podložku nebo na suchý ručník, aby se dno neochlazovalo od parapetu. Pokud jsou listy zjevně mrtvé a rozpadají se, odstřihněte je čistými nůžkami až u stonku. Zdravé listy nechte být, i když jsou povadlé – rostlina z nich ještě čerpá zásoby. Zálivku obnovte až ve chvíli, kdy horní dva centimetry substrátu proschly, a to vodou o pokojové teplotě.

If you loved this post and you would such as to receive even more information regarding kompletní návod kindly check out our own web site.