Co se stane, když si postavíte saunu bez kabiny

Funkcionalismus není o ozdobách, ale o proporcích, materiálu a světle. Když stojíte před domem, všímejte si tří věcí: rytmu oken, šířky parapetů a toho, jestli je přízemí odlišeno jiným obkladem. Právě tyto prvky prozradí, kde byl původní obchod, kde byt a kde kancelář. Další častá chyba je dívat se na stavbu z protějšího chodníku, kde ji zakrývají tramvajové sloupky a reklamy. Přejděte na druhou stranu ulice, ale ne do středu vozovky – stačí k okraji chodníku, odkud vidíte celou vertikálu.

Předsíň v malém bytě bývá to nejmenší a nejtmavší místo. Přesto rozhoduje o tom, jak bude zbytek bytu působit. Pokud stěnu v předsíni pojmete jako optický nástroj, získáte dojem většího prostoru ještě dřív, než vejdete do obývacího pokoje. Nejde o kouzlo, ale o práci se světlem, barvou a liniemi.

Na závěr si naplánujte trasu tak, aby končila u metra nebo tramvaje, ne uprostřed bloku. Nové Město je husté a snadno se v něm ztratí orientace. Vyhněte se dopoledním hodinám, kdy jsou ulice plné lidí mířících do práce, a naopak využijte brzké odpoledne, kdy je světlo měkké a fasády čitelné. Kdo projde trasu dvakrát – jednou rychle a jednou pomalu – uvidí, že funkcionalistické perly tu nejsou na odiv, ale na přečtení.

Typická chyba je zrcadlo nad botníkem, do kterého se vejde jen hlava. Takové zrcadlo prostor nezvětší, jen zabere místo. Stejně tak nefunguje zrcadlo postavené na podlaze a opřené o zeď – vzniká pocit provizoria a špatně se do něj dívá. Zrcadlo vždy upevněte a dbejte na to, aby odráželo něco zajímavého: rostlinu, světlý kout nebo průhled do další místnosti.

Podlaha v předsíni by měla navazovat na podlahu v sousední místnosti. Přerušení materiálu nebo výrazná barva práh zvýrazní a předsíň uzavře. Pokud musíte použít jiný materiál, zvolte podobný odstín a stejný směr kladení. Koberec v předsíni mějte nízký a v barvě podlahy, ne tmavý běhoun, který prostor rozpůlí. Police a věšáky umisťujte co nejvýš, abyste podlahu nechali volnou – čím víc viditelné podlahy, tím větší prostor.

Jak prostor upravit, aby fungoval Klíčové je oddělit horkou zónu od zbytku místnosti. Nemusíte stavět kabinu, stačí závěs z nehořlavé tkaniny, posuvná skleněná stěna nebo jednoduchá dřevěná přepážka sahající ode dna ke stropu. Všechny povrchy v dosahu topidla musí být nehořlavé nebo obložené dřevem bez nátěru. Kolem topidla nechte alespoň třicet centimetrů volného prostoru na všech stranách. Podlaha má být protiskluzová a snadno omyvatelná, protože voda a pot jsou na denním pořádku.

Saunu lze provozovat i bez uzavřené kabiny. Princip je jednoduchý: potřebujete zdroj suchého tepla, prostor, kde teplo zůstane, a místo, kam odchází vlhký vzduch. V bytě to znamená koupelnu nebo větší sprchový kout, v domě klidně komoru, sklep nebo část garáže. Rozhoduje objem místnosti a možnost větrání, ne značka kamen.

Voda, terén a odstup od soused

Častou chybou je smažit ve fritovacím hrnci s nedostatečným množstvím oleje. Jídlo se pak neponoří, připaluje se a olej se přehřívá. Další chyba je přidávat čerstvý olej k použitému – tím se jen zhorší kvalita obou. Také se nevyplácí smažit v olivovém oleji „na lehko", protože při vyšší teplotě ztrácí chuť i prospěšné látky.

Základní veličinou je bod zakouření. Čím vyšší, tím vyšší teploty olej snese. Na běžné smažení při 170–180 °C stačí oleje s bodem zakouření nad 200 °C. Mezi spolehlivé patří řepkový, slunečnicový, arašídový a především přepuštěné máslo nebo sádlo. Naopak panenský olivový olej, lněný nebo ořechový se na smažení nehodí – mají nízký bod zakouření a snadno zhořknou.

Před prvním použitím prostor vyhřejte naprázdno alespoň hodinu a sledujte, zda se něco nepřehřívá nebo nekouří. Teplotu držte mezi sedmdesáti a devadesáti stupni Celsia, vlhkost zvyšujte krátkými poléváními. Po saunování větrejte minimálně dvacet minut a otřete všechny povrchy do sucha. Jednoduchá sauna bez kabiny tak vydrží roky a nezanechá v bytě vlhkost ani pach.

Typické chyby: topidlo postavené přímo na dřevěné podlaze bez podložky, závěs z plastu nebo běžné látky, který se při teplotě nad sto stupňů začne tavit, chybějící teploměr ve výšce hlavy a saunování v prostoru, kde se skladují chemikálie nebo barvy. Další častou chybou je nalévání vody na topidlo bez ochranné nádoby, což zkracuje životnost topných těles. Vodu lijte po malých dávkách na kameny určené k tomu, ne na kov.

Začněte měřením. Změřte objem prostoru v metrech krychlových a podle něj volte výkon topidla. Pro běžnou koupelnu do deseti metrů krychlových stačí elektrické topidlo s výkonem kolem čtyř až šesti kilowattů. Pro větší prostor počítejte přibližně jeden kilowatt na metr krychlový. Slabé topidlo se bude trvale přehřívat a saunu nikdy pořádně nahřeje, silné topidlo zase rychle vysuší vzduch a spálí vás na kůži.