Než postavíte kurník, prověřte těchto pět věcí

Typická chyba je kupovat novou hračku pokaždé, když se dítě začne nudit. Tím se nuda naučí být signálem k nákupu a dítě přestane rozvíjet schopnost zabavit se samo. Další častá chyba je nutit dokončit rozehráno hru „protože jsme to začali". Nedokončená hra není neúspěch, pokud má dítě jiný plán. Naopak vnucené dokončení vede k odporu k celé aktivitě.

Výběr místa pro kurník rozhoduje o tom, zda budete k slepicím chodit s radostí, nebo s lopatou. Špatně umístěný kurník znamená bláto, zápach, nemoci a práci navíc. Než začnete kopat základy, projděte si pozemek v různou denní dobu a při různém počasí. To, co vypadá jako ideální rovinka v červnu, bývá v listopadu jezero.

Kdy přidat pistáciovou pastu a čím krém zpevn

Třetí vychytávkou je uzavřený systém místo otevřených přihrádek. Otevřené poličky vypadají vzdušně, ale v praxi se v nich hromadí nepořádek a každý kus obuvi je vidět. Použijte nízkou skříňku nebo uzavřený box na boty, který se vejde pod věšák. Uvnitř mějte boty postavené špičkou k sobě, ne vedle sebe – ušetříte šířku. U bund platí, že dvě tenké bundy zaberou méně místa než jedna péřová. Pokud to jde, přes léto dejte péřovky pryč a v chodbě nechte jen lehké vrstvy.

Poslední návyk je nejdůležitější: když váháš, nech to být. Žádná houba nemá takovou cenu, aby stála za riziko. Radši si odnes méně, ale s jistotou. Pokud si i po prohlédnutí doma nejsi jistý, vyhoď ji. A když už se objeví zažívací potíže po jídle, nečekej, že to přejde — vezmi zbytek jídla i houby s sebou k lékaři, pomůže to při určení postupu. Bezpečný sběr není o odvaze, ale o zvyku raději odejít s prázdným košíkem než s otázkou.

Nejčastější chyba je skladování ještě nevysušených bylinek. I malá zbytková vlhkost ve sklenici znamená do týdne plíseň a celou úrodu vyhodíte. Po usušení nechte bylinky na vzduchu ještě den odstát, a teprve pak je plňte do nádob. Dále je chyba drtit je před uskladněním – rozdrcením uvolníte silice, které okamžitě uniknou. Listy nechte v celku a mačkejte je až při vaření.

Teplota a vzduch rozhodují víc než čas Ideální sušení probíhá při teplotě do 40 °C, ve stínu a s dobrým tahem vzduchu. V troubě nastavte nejnižší možný stupeň a nechte dvířka pootevřená, aby vlhkost odcházela. Sušička na ovoce je bezpečná volba, ale i tam držte teplotu nízko. Mikrovlnka ani rychlé sušení v horkovzdušné troubě nad 50 °C bylinky spálí a aroma se vytratí. Bylinka je suchá, když se stonek ohne a zlomí, list se drolí mezi prsty a při zmáčknutí v hrsti neucítíte vlhkost.

Pro skladování se hodí neprůhledné sklenice s těsným víčkem nebo papírové sáčky v chladné a tmavé spíži. Světlo, teplo a vlhko jsou tři hlavní nepřátelé. Ke každé nádobě si poznamenejte datum a druh, abyste poznali, co spotřebovat dřív. Bylinky v celku vydrží intenzivní vůni zhruba rok, mleté jen několik měsíců. Pokud po otevření sklenice cítíte jen seno a prach, aroma je pryč a bylinka už jen barví jídlo, neochutí ho.

Způsob sušení volte podle typu bylinky. Druhy s tuhými listy a dřevnatými stonky, jako tymián, oregano, saturejka nebo rozmarýn, snášejí svazování do trsů a věšení ve stínu. Naopak jemné bylinky s vysokým podílem vody – máta, bazalka, petržel, pažitka – se při pomalém sušení ve svazcích rychle zapaří a zčernají. Ty raději rozprostřete v tenké vrstvě na síto nebo papírový filtr a sušte při nižší teplotě.

Když chcete mít po ruce čerstvou chuť i v zimě, část úrody zamrazte. Nasekané bylinky vložte do tvořítek na led a zalijte vodou nebo olejem; po zmrazení je vyklopte a používejte přímo do hrnce. Další možností je bylinkové máslo nebo pesto, které v lednici vydrží týdny. Sušení je nejlepší pro druhy s koncentrovanou chutí, mrazení zase pro ty šťavnaté. Rozdíl mezi nimi je jednoduchý: suchá bylinka voní, mražená chutná skoro jako čerstvá.

U bylinek platí, že čím rychleji je dostanete ze záhonu do sucha, tím víc aromatu si udrží. Většina těkavých silic se totiž odpařuje právě při pomalém a teplém sušení. Proto trhejte bylinky ráno, jakmile oschne rosa a než začne pražit slunce – v tu dobu je obsah silic nejvyšší. Sklízejte jen zdravé, čisté výhony bez plísně a hmyzu. Neoplachujte je pod tekoucí vodou, pokud to není nutné; když už musíte, nechte je na utěrce dokonale oschnout, jinak začnou plesnivět.