Když chcete pěstovat houby na slámě, začněte správnou pasterizací

Při sběru dodržuj několik pravidel. Nikdy neber houby, které mají na klobouku bílé vločky nebo pásky, a neber ani ty, u kterých si nejsi jistý určením. Sbírej pouze zdravé a čisté plodnice, ne ty napadené plísní nebo červivé. Do košíku je dávej kloboukem dolů, aby se nepolámaly. Doma je zpracuj co nejdříve, ideálně do 24 hodin.

Typická chyba je přílišné vlhko a špatné větrání. Hlíva potřebuje hodně čerstvého vzduchu, jinak tvoří dlouhé tenké třeně a malé klobouky. Další chyba je pěstování na jehličnanech, ty obsahují pryskyřici, která růst brzdí. Také nepoužívej staré nebo napadené dřevo, snadno se v něm uchytí plísně. Sklízej, když klobouky dosáhnou plné velikosti, ale ještě nejsou suché a okraje se nelepí. Trs odřízni u základu, nevytrhávej ho, abys nepoškodil mycelium.

Častou chybou je ochutnávání syrových nebo polosyrových hub během přípravy. I malý kousek může u citlivého člověka vyvolat nevolnost. Další chybou je spoléhání na to, že „naše babička to tak dělala vždycky". U některých druhů se obsah toxinů liší podle lokality a stáří plodnice. Také mrazení nebo sušení nemusí být dostatečnou úpravou – u termolabilních toxinů je nutný var. Pokud si nejste jisti druhem, raději houbu vůbec nekonzumujte.

Nejčastější chybou je sběr příliš mladých plodnic, které ještě nemají vyvinuté rourky, nebo naopak starých, rozpadajících se kusů. Další chybou je záměna s hřibem příhrobním, který roste na okrajích lesů a má klobouk světlejší s růžovým nádechem. Ten je nejedlý a může způsobit zažívací potíže. Při sběru proto vždy řežte houbu u země a prohlédněte si třeň i rourky. Pokud si nejste jisti, houbu nechte v lese. Modrání dužniny je sice typické, ale není stoprocentním znakem, protože se může objevit i u jiných druhů.

Celý proces zvládne i člověk bez zkušeností, pokud dodrží čistotu a trpělivost. Vyhněte se přesunu bloku z tepla do chladu a naopak – náhlé změny teplot plodnice zastaví. Stejně tak nepřelévejte substrát vodou, stojatá voda je živnou půdou pro plísně. Pokud se nedaří, zkontrolujte, zda jste použili čisté podhoubí a zda sláma nebyla chemicky ošetřená. Právě chemicky ošetřená sláma bývá častým důvodem, proč se nic neobjeví.

Okraje lesa, meze a staré ces

Po zprorostění přemístěte blok na světlo, ale ne na přímé slunce. Teplotu snižte na patnáct až osmnáct stupňů a začněte větrat. Plodnice se obvykle objeví během jednoho až dvou týdnů. Sklízejte je v momentě, kdy jsou okraje klobouku ještě mírně podvinuté. Pokud houby sklízíte pozdě, začnou se rozpadat a uvolňovat výtrusy, které mohou dráždit dýchací cesty. Po první sklizni nechte blok odpočinout, mírně ho navlhčete a můžete očekávat druhou, někdy i třetí vlnu.

Pěstování hub na slámě vychází z toho, že sláma je pro mnoho druhů dřevokazných hub levným a snadno dostupným substrátem. Nejčastěji se takto pěstují hlívovité houby, ale zvládnout se dají i některé druhy stročkovců. Sláma musí být čistá, suchá a nejlépe z pšeničného nebo ječného zrna. Ovesná a žitná sláma bývá měkčí a rychleji se rozkládá, což znamená větší riziko kontaminace. Pokud kupujete slámu v balíku, zkontrolujte, zda není zatuchlá nebo plesnivá – takový materiál rovnou vyřaďte.

Naočkování a inkubace rozhodují o úspěchu Když máte slámu vychladlou na dvacet až dvacet pět stupňů, promíchejte ji s podhoubím. Na jeden kilogram suché slámy počítejte přibližně dvě až tři procenta hmotnosti podhoubí. Podhoubí rozdrobte na menší kousky a promíchejte ho rukama v čistých rukavicích. Směs pak napěchujte do průhledných plastových sáčků nebo do větších nádob s mikrotenovou fólií. V sáčku udělejte několik malých otvorů, aby mohly houby dýchat, ale aby se dovnitř nedostal hmyz. Dbejte na to, abyste substrát příliš neutlačovali – zhutněná sláma uvnitř plesniví.

Prvním skutečným krokem je pasterizace. Slámu nakrájejte na kousky o délce tři až pět centimetrů, vložte do většího hrnce nebo sudu a zalijte vodou o teplotě přibližně sedmdesát stupňů Celsia. Teplotu udržujte alespoň hodinu, ideálně dvě. Během této doby se zlikvidují konkurenční plísně a bakterie, ale zároveň zůstane dost živin pro růst houby. Po uplynutí doby slámu sceďte a nechte vychladnout na pokojovou teplotu. Nikdy ji nepasterizujte varem – příliš vysoká teplota ničí strukturu a substrát se rozpadá.

Inkubace probíhá při teplotě kolem dvaceti stupňů ve tmě. Během deseti až čtrnácti dnů by se měl celý blok bíle zprorůstat podhoubím. Pokud se objeví zelené, černé nebo oranžové skvrny, jde o kontaminaci a napadenou část je nutné odstranit nebo celý blok vyhodit. Typickou chybou začátečníků je příliš mokrý substrát. Sláma má být vlhká na dotek, ale při stlačení z ní nesmí vytékat voda. Další častou chybou je otevírání sáčku během inkubace – každé nahlédnutí zvyšuje riziko zanesení spor.