Než začnete s obkladem, prověřte krov a izolaci

Co si skutečně vzít: pohodlné oblečení, které se neplete pod úvazek, a tenké ponožky nebo žádné. Lezecké boty se na stěně půjčují a mají být těsné, ale ne bolestivé – prsty se v nich nesmí kroutit, špička má být spíš plochá. Úvazek patří na tělo, ne na boky, a přezka se po každém zatažení zkontroluje tahem. Do sáčku s magneziem stačí prášek, tekutá varianta se na stěně rychle vsákne do ruky a klouže. Lahev s vodou a něco malého k jídlu vyřeší únavu lépe než další pokus.

Co se v těle děje během dechového cvičení Když dýcháte pomalu a plynule, nejlépe s výdechem delším než nádech, aktivuje se parasympatikus. Tep se mírně zpomalí, krevní oběh se přesune do periferie a pokožka se lépe prokrví. Právě proto je po dechovém cvičení kůže vnímavější na teplotu i na látky z bylin. Současně se snižuje hladina stresových hormonů, takže se tělo nebrání uvolnění. Koupel pak nefunguje jako šok, ale jako pokračování stejného procesu.

U bund platí, že méně znamená více. V chodbě nemá viset celý šatník, ale jen bundy, které se používají denně. Ostatní patří do pokoje nebo do skříně. Zásadní je také větrání: mokrá bunda na háku bez proudění vzduchu plesniví a zapáchá. Háky proto neumisťujte těsně na sebe, ale s rozestupem alespoň patnáct centimetrů. Stejně tak boty nikdy neodkládejte do uzavřené skříně mokré; nejdřív je nechte proschnout na stojanu s odtokem.

Podkroví se od obytného patra liší tím, že nad hlavou má šikminy, pod nohama často jen tenkou konstrukci a za stěnami krov. Než na krokve přijdou první desky, je nutné zjistit, co vše je pod povrchem skryté. Obklad sádrokartonem totiž není jen povrchová úprava — uzavře prostor a zakryje chyby, které se pak opravují jen velmi obtížně.

Ovoce a zeleninu krájejte na malé kousky. Jablko nastrouhejte nebo nakrájejte na plátky, mrkev uvařte do měkka. Maso nakrájejte na drobné kousky a dobře ho rozkousejte. Pokud jíte sendvič, odřízněte kůrku. Když si dáte tvrdý sýr, nastrouhejte ho. Snažte se kousat zadními zuby, pokud je to možné, a vyhněte se přímému tlaku na přední rovnátka.

Jak vypadá první hodina, aby neskončila u zdi Začněte na nejlehčích cestách, i když vypadají dětinsky. Cílem není vylézt těžší cestu, ale naučit se stát na špičkách a používat nohy jako hlavní pohon. Typická chyba je chytat se rukama a šlapat po špičkách jen formálně; lepší je zpomalit, dívat se na stupy a přesunout váhu nad nohu dřív, než se chytne další chyt. Po dvou až třech cestách si dejte pauzu. Předloktí tuhne po minutě intenzivního lezení a další pokusy v tu chvíli jen učí tělo špatnému pohybu.

První návštěva umělé stěny obvykle skončí jedním ze dvou způsobů: buď člověka chytne, nebo ho odradí puchýře a ztuhlé předloktí. Rozdíl mezi těmito variantami nebývá v kondici, ale v tom, jak člověk začne. Většina začátečníků totiž nejdřív řeší vybavení a teprve později zjistí, že horší problém je lezení silou a příliš rychlý start.

Odrazení přichází nejčastěji z toho, že člověk zůstane viset na jedné cestě a zkouší ji desetkrát. Mnohem lepší je vystřídat pět různých lehkých cest a mezi nimi odpočívat. Když se nedaří, není to slabostí, ale informací, že cesta je nad aktuální úrovní. Druhá častá chyba je napnuté lano a přílišné přitahování ke stěně; lano má být mírně prověšené, jinak brzdí pohyb a nutí do nepřirozené pozice.

Praktický postup je jednoduchý. Nejprve 5–8 minut dýchejte vsedě nebo vleže: nádech nosem do břicha, výdech ústy přibližně dvakrát delší. Teprve potom napusťte vanu. Voda by měla být příjemně teplá, zhruba 36–38 °C, ne horká. Byliny (například heřmánek, levandule, meduňka nebo máta) nasypte do plátěného sáčku a nechte je ve vodě louhovat 10–15 minut předtím, než si do vany lehnete. Sáček poté vyjměte, aby se voda nezanášela drobnými částmi.

Bylinná koupel funguje jinak, když ji zařadíte po dechovém cvičení. Nejde o žádnou ezoteriku, ale o souhru dvou fyziologických dějů: dechové cvičení rozšíří cévy a zklidní sympatikus, horká voda pak tyto změny prodlouží. Pokud koupel zařadíte před dechové cvičení, tělo se nejdřív prohřeje a teprve pak se snažíte zpomalit dech — účinek se částečně vyruší. Pořadí tedy rozhoduje o tom, zda z bylin dostanete maximum.

Poslední věc je úklid před spaním. Než zhasnete, vraťte knihu na jedno místo, zastrčte záložku a odložte sklenici. Ráno pak stačí sednout a číst. Pokud stolek používáte i jako pracovní, rozdělte denní a noční režim: přes den na něm nechte jen notebook, večer ho odklidte a nahraďte knihou. Tím se z nočního stolku stane skutečný čtecí koutek, ne jen odkládací plocha.